Č. 9244.Vojenské věci. — Zaměstnanci veřejní: * Bylo-li vojenskému důstojníkovi, převedenému do platů podle zák. č. 103/26, individuelním aktem správním propůjčeno služební místo v určité služební kategorii s účinností od určitého dne po vyhlášení platového zákona, není propůjčení to důvodem pro revisi provedeného již převodu.(Nález ze dne 5. května 1931 č. 6816.)Věc: Ferdinand T. v K. proti ministerstvu národní obrany o služební plat. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: St-l byl převeden jako podplukovník remontnictva dnem 1. ledna 1926 do platů 3. služební třídy 5. platové stupnice stupně e). Podle osobního věstníku ze 17. prosince 1927 č. 64 bylo mu usnesením vlády ze 14. prosince 1927 propůjčeno u remontnictva ve služební kategorii absolventů vojenské akademie služební místo 4. platové stupnice s účinností od 2. prosince 1926 a to místo podplukovníka remontní služby u zem. voj. velitelství v Košicích, s doložením, že příslušníkem služební kategorie, ve které se mu propůjčuje tímto jmenováním služební místo, stává se teprve ode dne účinnosti jmenování. Na to vydala hospodářská správa zem. voj. velitelství v Košicích st-li účetní nález z 22. února 1928, v němž předepsala mu k náhradě přeplatek na služebních příjmech celkem 60 Kč 71 h vzniklý za dobu od 1. ledna 1927 do 31. ledna 1928. Přeplatek ten vznikl podle obsahu účetního nálezu porovnáním služebních příjmů st-lových ve 3. služební třídě před systemisací a ve 2. služ. třídě po systemisaci. K odvolání st-lovu zrušilo mno nař. rozhodnutím předeslaný účetní nález a vyslovilo toto: »Jestliže bylo rekurentovi O. V. 1927 č. 64 dnem 2. prosince 1926 propůjčeno systemisované místo ve 4. plat. stupnici kategorie důstojníků absolventů voj. akademie ve 2. služ. třídě, mohlo s tímto individuelním přestupem z 3. do 2. služ. třídy a povýšením z 5. do 4. platové stupnice spojené zvýšení služného podle §§ 17, 18 a 139 zák. č. 103/26 nastati ke dni 1. ledna 1927, a byl tudíž rekurent s nejvyšší výměrou tří let ztrávených v posledním stupni 5. plat. stup. správně k 1. lednu 1927 zařaděn do služného stupně b) 4. plat. stupnice v druhé služební třídě.« V dalším obsahu obírá se nař. rozhodnutí snížením vyrovnávacího přídavku a zvláštního slov. drah. přídavku. O stížnosti uvážil nss takto: Stížnost se obrací proti nař. výroku toliko, pokud vyslovil, že zvýšení služného st-lova mohlo nastati v důsledku individuelního přestupu jeho ze 3. do 2. služební třídy a povýšení z 5. do 4. platové stupnice ke dni 1. ledna 1927 a spatřuje v něm nezákonnost proto, že učinila-li vláda dispens pro důstojníky remontní služby a zařadila je do 2. služební třídy, přiřkla jim práva plynoucí z platového zákona, pokud se týče z nař. č. 104/27 účinného od 7. července 1926. Měl prý proto býti st-l převeden ke dni 7. července, resp. 1. ledna 1926 podle této služební třídy. Tím by byl nahrazen převod do 3. služ. třídy, v níž byl st-l toliko prozatímně zařazen na dobu do definitivního ustanovení. Nss neuznal zásadní hledisko stížnosti důvodným. Jak patrno z obsahu nař. rozhodnutí, provedl v něm žal. úřad toliko právní důsledky vl. usnesení ze 14. prosince 1927, kterým bylo st-li propůjčeno ve služební kategorii absolventů voj. akademie služební místo 4. platové stupnice ode dne 2. prosince 1926, a kvalifikuje tento akt za individuelní přestup do vyšší služební třídy a povýšení ve smyslu § 137, pokud se týče § 139 odst. 2 plat. zák., dospěl k závěru, že zvýšení služného může nastati teprve dnem 1. ledna 1927. Jest proto pro posouzení nároku st-lova na služební příjmy rozhodným výhradně uvedené vládní usnesení a sluší rozsah nároku toho posouditi podle obsahu cit. usnesení vlády. Tento nemluví však pro st-le. Uvedené usnesení vlády výslovně praví, že se st-l stává příslušníkem služební kategorie, ve které se mu tímto jmenováním propůjčuje služební místo, teprve ode dne účinnosti jmenování, tedy ode dne 2. prosince 1926. Ježto bylo st-li usnesením tím propůjčeno služební místo podplukovníka remontní služby u zem. voj. velitelství v Košicích ve 4. platové stupnici 2. služební třídy ode dne 2. prosince 1926, náleží do služební třídy 2. teprve od této doby, a nemůže právem se domáhati toho, aby byl po stránce platové a právní pokládán za důstojníka 2. služební třídy v době přede dnem 2. prosince 1926. Nic na tom nemůže změniti skutečnost, že snad st-l neobdržel propůjčením služebního místa v 2. služební třídě vyšších služebních příjmů, kdyžtě moment ten nemůže býti v nedostatku positivního předpisu důvodem pro to, aby úřad prováděl znovu platový převod z jiného požitkového základu než který tu byl v době původního a prvotního převodu. Podle předpisu 7. části a § 215 odst. 2 plat. zák. č. 103/26 bylo lze provésti převod do platů tohoto zák. toliko podle požitků, které měl voj. gážista dne 1. ledna 1926, pokud se týče podle platů, jež by mu příslušely v důsledku personálního opatření, učiněného snad v době ode dne 1. ledna 1926 do dne 7. července 1926, kdy byl platový zákon vyhlášen. Za takové personální opatření nelze však považovati propůjčení služebního místa v 2. služ. třídě po 7. červenci 1926. Za zjištěného stavu právního nemůže se stížnost domáhati právem toho, aby právní účinky propůjčení služebního místa v 2. služ. třídě byly promítnuty zpět ke dni 7. července 1926, resp. 1. ledna 1926 a aby podle toho byly st-li stanoveny služební příjmy. Pro revisi převodového aktu není nijakého právního podkladu, a jest stížnost na omylu, tvrdí-li opak.Ani z předpisů vl. nař. č. 104/27 nemůže st-l pro sebe nic vytěžiti. Pro rozsah jeho práv může býti rozhodným, jak již shora dolíčeno, jen usnesení vlády ze 14. prosince 1927, toto však váže právní účinky kategorisování st-lova, jako příslušníka služební kategorie absolventů voj. akademie, 2. služ. třídy na den 2. prosince 1926 a tedy na termín po 7. červenci 1926. Ostatně není ve vl. nař. č. 104/27 stanoveno, že by měla býti provedena od účinnosti jeho (7. července 1926) nová úprava služebních příjmů těch důstojníků, kteří byli individuelně převedeni do nových služebních kategorií zřízených nařízením tím. Pokud konečně má stížnost za to, že byl st-l zařazen prvotním převodovým aktem žal. úřadu do 3. služ. třídy, sluší k tomu poznamenati, že při převodu do platů podle plat. zák. nebyla důstojníkům stanovena ani prozatímně služební třída, resp. že do ní nebyli zařazováni, nýbrž že byl jim vzhledem na předpis § 199 cit. zák. vyměřen jen služební plat podle určité služební třídy (srov. nálezy tohoto soudu Boh. A 8463/30, 8975/31). Jak dolíčeno, jest stížnost bezdůvodná, pročež ji bylo zamítnouti.