NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 1

Č. 4376.

Nemocenské pojištění: Nemocenské pojištění u nepříslušné pokladny vylučuje po dobu svého trvání povinnost pojištění u příslušné pokladny, pokud ono pojištění co do způsobu a míry vyhovuje předpisům nemocenského zákona.
(Nález ze dne 31. ledna 1925 č. 1815.)
Věc: Okresní nemocenská pokladna ve Vys. Mýtě proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá z části jako bezdůvodná, z části jako nepřípustná.
Důvody: Nálezem osp-é ve Vys. Mýtě ze 14. května 1923 byl Jan H., hostinský v L., uznán vinným přestupkem § 31 nemoc. zák., poněvadž služku Františku P. nepřihlásil v zákonité lhůtě tří dnů u okr. nemoc. pokladny ve Vys. Mýtě a odsouzen dle § 67 k pokutě 20 K, v případě nedobytnosti na 48 hodin vězení, dále uznán povinným hraditi dle § 32 okr. nemoc, pokladně ve Vys. Mýtě podpůrný náklad 659 Kč a dle § 33 pojistné příspěvky od 15. dubna do 31. listopadu 1922 částkou 76 Kč 50 h.
Zsp rozhodnutím z 11. srpna 1923 vyhověla odvolání Jana H. a zrušila nález osp-é, poněvadž konaným šetřením bylo zjištěno, že měl odvolatel Františku P. přihlášenu u zeměd. okr. nemoc, pokladny ve Vys. Mýtě, odkud ji dne 1. prosince 1922 odhlásil a dne 2. prosince 1922 u okr. nemoc, pokladny ve Vys. Mýtě přihlásil. Nedopustil se tudíž odvolatel přestupku § 31 nemoc. zák. a nelze jej uznati tudíž povinným k náhradě ve smyslu § 32 nem. zák.
Min. soc. péče nař. rozhodnutím tento nález potvrdilo z jeho důvodů.
Stížnost uplatňuje: že pojištění u nepříslušné pokladny nemůže nahraditi pojištění u příslušné okr. nemoc. pokladny a zaměstnavatel jest povinen platiti pojistné příspěvky příslušné pokladně ex tunc, a dále, poněvadž se přihláška u příslušné pokladny stala po omenocnční, hraditi dle § 32 i podpůrný náklad.
Stěžující si pokladna vyslovuje tím právní náhled, že pojištění u nepříslušné pokladny jest právně bezúčinné čili že takovouto osobu jest právně posuzovati tak, jako by vůbec pojištěna nebyla. Tomuto právnímu náhledu v jeho všeobecnosti přisvědčiti nelze. Ustanovení tohoto významu nemocenský zákon neobsahuje. Tím, že Jan H. svou služebnou P. dne 15. dubna 1922 u zeměd. okr. nemoc, pokladny ve Vys. Mýtě přihlásil, a tato přihlášku přijala, založen byl mezi stranami pojistný poměr se všemi důsledky, které k němu pojí zákon o nemoc, pojištění, a zanikl teprve koncem listopadu 1922 řádnou odhláškou (§ 31) a přestupem jmenované pojištěnky k stěžující si okr. nemoc, pokladně (§ 13 č. 1, odst. 3). Tendence nemoc, zák, jež došla výrazu zvláště v § 13 č. 1, odst. 1, směřuje k tomu, aby nemoc, pojištění podrobené osoby byly pro případ nemoci pojištěny způsobem a měrou tímto zákonem stanovenou. Výrazem »způsobem a měrou« míněny jsou zřejmě jen materielní podmínky pojištění nemocenského a objem případné nemocenské podpory. Výklad, že by zmíněný výraz měl na mysli i pokladniční příslušnost v konkrétním případě, nenalézá v zákoně opory, ba odporoval by zřejmému úmyslu zákonodárce, jenž zajisté nemá na mysli příslušnost okr. nemoc, pokladny, nýbrž pouze efekt, aby každý pojištěním povinný zaměstnanec byl také pojištěn u pokladny, vyhovující věcně zákonným požadavkům, a aby ten, kdo takto pojištěn není, byl ex lege členem okr. nemoc, pokladny. Tato pokladna má ovšem právo, reklamovati své pojištěnce po případě odmítnouti ohlášený přestup k nepříslušné pokladně a domáhati se u dohlédacího úřadu odpomoci proti pojišťování u nepříslušných pokladen.
Z těchto úvah se podává, že i pojištění u nepříslušné pokladny po dobu svého trvání vylučuje nucené pojištění u okr. nemoc, pokladny, jen když ono pojištění co do způsobu a míry vyhovuje požadavkům nemoc, zákona. Že tomu tak jest u zeměd. okr. nemoc, pokladny ve Vys. Mýtě, není na sporu.
Třeba tedy pojištění P. u zeměd. pokladny se příčilo předpisům o příslušnosti této pokladny, nelze dle hořeních úvah toto pojištění považovati za právně bezúčinné v tom smyslu, jako by P-ová platila za nepřihlášenou a pro případ nemoci nepojištěnou. Tím jsou vyvráceny námitky stížnosti a bylo ji proto zamítnouti.

Citace:

č. 4376. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 328-330.