Detektivní ústavy soukromé.

Po živnostensku vyvíjená činnost, kterou lze zahrnouti pod pojem činnosti detektivní, tvoří obsah zvláštní koncesované živnosti. Právní podklad jest v obou oblastech bývalých právních řádů platných na území našeho státu formálně sice různý, avšak materielně celkem shodný. Jest to na jedné straně min. nař. ze dne 19. IV. 1904, č. 41 ř. z., vydané na základě § 24, odst. 1, živn. řádu, na druhé straně pak některá ustanovení živn. zák. pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. X. 1924, č. 259 Sb. (§ 22, pol. 31, § 37, odst. 5, § 239, odst. 2), která dojdou ovšem ještě podrobnějšího propracování ve vládním nařízení, jež bude vydáno na základě § 39, odst. 1, živn. zák.
Koncesi pro tuto živnost uděluje živnostenský úřad II. stolice, maje na zřeteli místní poměry, resp. místní potřebu a vyslechnuv v tom směru obec, v níž má býti stanoviště živnosti. K dosažení koncese vyžaduje se kromě všeobecných podmínek pro samostatné provozování živnosti též spolehlivosti vzhledem k zvláštní povaze této živnosti. V oblasti platnosti bývalého rakouského živnostenského řádu musí se žadatel o koncesi vykázati kromě toho dostatečným všeobecným vzděláním. Dosažením koncese béře tu na sebe provozovatel této živnosti též závazek, že svou korespondenci a zápisy o udělených zprávách bude míti za své osobní zodpovědnosti tak uschovány, že zůstanou naprosto nepřístupny nezúčastněným osobám. Jeho živnostenská činnost nesmí se vztahovati na nic, co by s hlediska veřejné bezpečnosti nebo mravnosti bylo na pováženou. V tom směru podléhá též — nehledíc ani k případné trestnosti podle obecného trestního zákona — trestním sankcím a administrativním opatřením podle živnostenského řádu. Stanoviti posléze zmíněné závazky a omezení též pro provozovatele s-ých d-ích ú-ů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest věcí vládního nařízení, pro jehož vydání jest zákonné zmocnění v § 39, odst. 1, živn. zák.
Pokud jde o rozsah tohoto živnostenského oprávnění, jest dle názoru bývalého správního soudního dvoru (Budw. 9576 A, 11464 A) hlavním obsahem této živnosti sdělování zpráv o soukromých poměrech jiných osob, což ovšem vyžaduje dřívějšího zjištění dotčených poměrů pozorováním a pátráním. Tato činnost nesmí ovšem zasahovati do oboru jiných podobných živností, jakými jsou na př. informační kanceláře pro podávání zpráv o úvěrních poměrech.
Josef Hoffmann.

Citace:

HENDRICH, Sylvestr. K otázce použití těsnopisu při protokolování. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1922, svazek/ročník 61, číslo/sešit XII., s. 387-393.