Čís. 8996

Pro firmu podniku, jehož předmětem jest výroba a prodej patentovaných aparátů, strojů а k tomu náležejících součástek, není vhodným a přípustným firemní dodatek »Patenta«.
(Rozh. ze dne 29. května 1929, R I 340/29.)
Opověď firmy »Patenta, komanditní společnost H. S. a Co. v T.« vrátil rejstříkový soud k doplnění (k opravě) mimo jiné v tom směru, by bylo z firmy vypuštěno slovo »Patenta«. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nelze sice přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu, že firemní dodatek »Patenta« jest s hlediska zásady pravdivosti firmy nepřípustným proto, že není dána jistota, že opovídatelé budou pod zvolenou firmou obchodovati jen s předměty chráněnými patentem. Pro posouzení přípustnosti znění firmy jest rozhodným stav v době opovědi, pokud se týče vydání usnesení ji vyřizujícího. Leč dodatek »Patenta« nevyhovuje v souzeném případě zákonu z jiných důvodů. Podle čl. 16 druhý odstavec obch. zák. jsou přípustné jen takové firemní dodatky, jimiž má býti blíže označena osoba nebo podnik. V úvahu může přijití jen bližší označení závodu. Mínění se sice rozcházejí, zda takový dodatek musí býti vždy ve vztahu k předmětu podniku, či zda stačí jakýkoli dodatek, třeba indiferentní, ale nauka i praxe jsou si za jedno v tom, že dodatek nesmí nikdy sváděti k omylu. Podle opravené opovědí jest předmětem podniku výroba a prodej patentovaných aparátů, strojů а k tomu náležejících součástek. Podstatou provozu jest tedy výroba a prodej strojů (aparátů). Dodatek »Patenta« nepoukazuje však nikterak právě na stroje, neboť patentovány mohou býti vynálezy nejrozmanitější, pokud jich jen může býti použito živnostensky (§ 1 zákona ze dne 11. ledna 1897, čís. 30 ř. zák.) a pokud je zákon sám z patentní ochrany nevylučuje (§ 2 uved. zák.). Široký pojem »Patenta« tedy maje blíže označiti závod, zatemňuje spíše představu o něm, jest způsobilý uvésti veřejnost v omyl a nehodí se již svou povahou za dodatek ve smyslu čl. 16 obch. zák. Pokud jde o rozpor v označení předmětu podniku v opravené opovědi ze dne 21. prosince 1928 a v ohlášce u živnostenského úřadu dle podací rubriky ze dne 27. února 1929, jest nesrovnalost tato zřejmá na prvý pohled. Měl-li by býti zapsán do obchodního rejstříku také předmět podniku, musila by opověď i v tomto směru odpovídati skutečnosti, jak nejvyšší soud vyložil již ve svém rozhodnutí čís. 3862 sb. n. s. Bylo by tedy nutno uvedený rozpor se zápisem odkliditi.

Citace:

č. 8996. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 752-753.