České právo. Časopis Spolku notářů československých, 9 (1927). Praha: Spolek notářů československých, 90 s.
Authors:

Projednávání pozůstalostí přídělců před vydáním přídělové listiny

.
Vznikly pochybnosti o tom, jaký postup sluší zachovati při projednávaní pozůstalostí těch osob, které buď samy nebo se svými manžely obdržely od státního pozemkového úřadu příděl pozemků, jichž skutečně také již užívají, které však jsou dosud knihovně připsány do vlastnictví velkostatku. Dotčené osoby nemívají zpravidla žádné listiny státním pozemkovým úřadem jim vydané, ze které byla by zřejmá přesná výměra přiděleného pozemku, ani situačního plánu a neznají mnohdy ani přesně přejímací ceny jeho. Pochybnosti týkají se zejména otázky, má-li býti s projednáním pozůstalostí takovýchto přídělců sečkáno až do doby, kdy bude státním pozemkovým úřadem vydána konečná přídělová listina, obsahující veškerá pro projednání pozůstalosti nutná data nebo lze-li si data ta opatřiti dotazem u státního pozemkového úřadu a po sdělení jich pozůstalost projednati ještě dříve, než přídělová listina bude vydána. Z té příčiny dává se toto poučení: Státní pozemkový úřad, přiděluje půdu státem zabranou, rozlišuje — mimo případy přídělu malých ploch k účelům stavebním, arrondaci a pod. — příděl půdy zemědělské ve 3 kategorii přídělů: 1. rolnické nedíly — malé podniky zemědělské podle §u 2, 16 a 30 zákona z 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., 2. zbytkové statky — veliké podniky zemědělské ve výměře přes 30 ha půdy vůbec, 3. drobný příděl — příděl menších ploch půdy zemědělské až do výměry rolnického nedílu. Účelem díla o reformě půdy bylo vytvořiti nebo aspoň doplniti nesoběstačné malé podniky zemědělské a vytvořiti velký podnik zemědělský k osobní a odborné práci na přídělu přídělcem a jeho rodinou. Aby tento národohospodářský a sociální účel díla nebyl převody a zavazením mařen ani v řízení pozůstalostním, zejména tříštěním a nemírným zadlužením dědickými podíly při dědickém narovnání, zavazuje státní pozemkový úřad podle § 23 výše citovaného zákona přídělce závazkem resp. podmínkou, že ohledně dědické posloupnosti na příděl platí analogicky ustanovení § 39 až 49 citovaného zákona — zejména, že přídělu má se dostati dědici jen jednomu a v hodnotě, aby mohl na něm obstáti. U rolnických nedílů platí ustanovení tato již ze zákona. Soudy a (veřejní) notáři jako soudní komisaři se proto vybízejí, aby v těch případech, kde jedná se o příděl v pozůstalosti, vyžadovaly si vždy za příčinou projednání pozůstalosti od státního pozemkového úřadu kromě přesných dat o přidělených nemovitostech, osobách přídělců a ceně přídělové také informaci o podmínkách přídělu pro případ dědické posloupnosti na příděl. Jakmile zpráva taková s určitými údaji dojde, lze ji míti za dostatečný podklad pro projednání pozůstalosti. Knihovní provedení výsledku projednání pozůstalostí přídělců bude ovšem lze naříditi teprve, až konečná přídělová listina bude státním pozemkovým úřadem vydána. Zatím bude možno vyměřiti poplatky dědické a vykonati všechny práce před knihovním vložením odevzdací listiny nutné a skončení pozůstalostního řízení tak urychliti. (Výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 11. V. 1927 číslo 20035/27.)
Citace:
Projednání pozůstalostí přídělců .... České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, číslo/sešit 5, s. 46-46.