Č. 10844.

Stavební právo: Lze uděliti užívací povolení také jen pro jednu část stavebních úprav povolených jediným konsensem stavebním?
(Nález ze dne 10. listopadu 1933 č. 17811.)
Věc: Město J. proti zemskému úřadu v Praze o kolaudaci stavby.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem měst. úřadu v J. z 5. září 1923 uděleno bylo Arnoštu W., dnešní zúčastněné straně, stavební povolení ke zřízení přístavby k západní straně domu č. p. . . jež v přední své části měla býti průjezdem, v zadní části pak živn. provozovnou.
Podáním z 27. prosince 1928 oznámila zúčastněná strana Arnošt W., že provedl část povolené stavby, a sice průjezd s portálem proti ulici, a že žádá za vydání užívacího povolení pro tuto část stavby. Městský úřad v J. výměrem z 29. prosince 1928 odepřel provésti kolaudaci pouze části povolených stavebních úprav. Proti jeho rozhodnutí podal Arnošt W. odvolání, jež okresní úřad v Jablonci n. N. zamítl výměrem z 18. února 1929 z důvodu, že obývací a užívací povolení jest osvědčením, že stavba byla řádně podle uděleného stav. povolení provedena. V daném případě nebyla však stavba řádně provedena, neboť, jak ze spisů jest patrno a jak stavebník sám uvádí, byla jen část stavby dokončena. Jest tudíž výměr měst. úřadu ve shodě se zákonem.
Také proti tomuto rozhodnutí podal stavebník odvolání, na základě kterého zem. úřad v Praze nař. výměrem zrušil v odpor vzatý výměr okr. úřadu, jakož i jemu předcházející výměr měst. úřadu v J. jako nezákonný; rozhodnutí své odůvodnil takto:
»Sporná stavba, jakožto dvorní přístavba při západní straně domu č. p. . . . v J., spočívá podle schválených plánů v tom, že v části mezi dvorním křídlem sousedního domu a vlastním domem zřizuje se 1. krytý průjezd s vraty proti ulici ve způsobě portálu a 2. že v pokračování tohoto průjezdu zřizuje se obchodní místnost 19,55 m dlouhá, připojená k průjezdu společnou dělící zdí a široká 4,60 m, tedy v stejné šířce jako jest světlá šířka průjezdu. V přístavbě jsou tudíž v celku jen 2 místnosti, z nichž každé jest předurčen jiný způsob užívání; mezi sebou jsou spojeny pouze společnou dělící zdí, střechu mají sice obě nízkou pultovou, avšak každá se spádem v jinou stranu. Každá z těchto místností jakožto stavební objekt může sama pro sebe existovati jako určitý hospodářský celek a může býti také každá sama pro sebe — vždy s uvedenou dělící zdí jako zdí obvodovou — technicky provedena. Jestliže tedy stavebník, ať již z důvodu jakéhokoliv, nehodlá postaviti zadní část povolené přístavby (obchodní místnost) a postavil pouze přední část (průjezd s portálem proti ulici) není s hlediska předpisů stav. řádu důvodu, proč by mu mělo býti odpíráno povolení k užívání podle § 124 stav. ř. k provedené části stavby, když tato sama o sobě tvoří hospodářský celek a není na závadu zájmům veřejným, neboť jako taková nebyla by bývala povolena. Pokud však výměr měst. úřadu poukazuje též na výměr jmenovaného úřadu ze 13. prosince 1928 v příčině stavebních odchylek od schválených stav. plánů, vychází ze spisů najevo, že stavebník 1. zřídil vjezdová vrata v portálu s výplněmi plnými místo výplni skleněných a 2. že neprovedl ve střeše průjezdu světlík 200/150 cm s horním světlem, jak jest v plánu naznačeno. Tyto změny spadají pod ustanovení odst. 1 a 2 § 28 stav. řádu, nikoliv však pod ustanovení § 27 stav. řádu, neboť jde o změny způsobu nepatrnějšího. Při výměru měst. úřadu přichází v úvahu však ještě další nezákonnost. Neboť zamítavý výměr o žádosti za kolaudaci byl vydán bez předchozího místního šetření, obligatorního ve smyslu § 124 stav. řádu.«
Proti tomuto rozhodnutí podala měst. obec J. stížnost k nss-u, o níž takto bylo uvažováno:
Nař. rozhodnutím připustil žal. úřad možnost udělení užívacího povolení ve smyslu § 124 stav. řádu jen pro jednu část povolených stavebních úprav bez ohledu na to, že druhá část těchto úprav nebyla dosud provedena a že pro obě části udělen byl stavební konsens jediný. Při tom poznamenal úřad, že obě části jsou s to existovati jako samostatné hospodářseké celky a mohou tedy i samostatně býti kolaudovány. Stížnost obce nenamítá, že provedená úprava technicky netvoří samostatný celek, nýbrž vytýká pouze, že pro obě části udělen byl konsens jediný, který nebyl by býval udělen, kdyby bylo bývalo žádáno za povolení pouze oné části stavby, která ve skutečnosti byla zřízena, ježto tato část stavby ruší harmonický obraz ulice a byla připuštěna jen se zřetelem na hospodářskou důležitost části druhé, jež však stavebníkem provedena nebyla.
Nss neuznal stížnost za důvodnou.
V daném případě vztahoval se stavební konsens na přístavbu k západní straně domu č. p. . . ., jež v přední své části měla býti průjezdem v řečeném domě, v zadní pak části živn. provozovnou. Otázkou jest, zda provedená přístavba jest i tehdy kryta stavebním konsensem uděleným pro obě části, když stavebník upustil od zřízení zadní části přístavby a zřídil pouze část přední. Žal. úřad odpovídá na tuto otázku otázku kladně z důvodu, poněvadž i přední část stavby může existovati jako samostatný stavební objekt a může proto i samostatně býti kolaudována.
Nss neshledal, že by tento náhled odporoval zákonu. Neboť jestliže se stavebníku udělí jediné stav. povolení pro několik stav. úprav na určitém objektu, není tím řečeno, že také užívací povolení smí býti uděleno jen pro veškeré tyto úpravy a že tedy veškeré tyto úpravy musí býti zřízeny, než možno žádati za kolaudaci. Také jednotlivé úpravy o sobě mohou býti kolaudovány, ovšem za předpokladu, že jde skutečně o stavební úpravu, způsobilou k samostatnému užívání, a že okolnost, že nebyly zřízeny veškeré úpravy, na něž stavební povolení se vztahovalo, nemá nepříznivý vliv na práva sousedů, jehož by tu nebylo, kdyby zřízeny byly úpravy všechny. Stěžující si obec netvrdí, že provedený průjezd s portálem nemůže sám o sobě existovati, a také nenamítá, že její postavení jako interesentky zhorší se tím, když provedena bude pouze přední část přístavby, nýbrž vytýká, že obec nebyla by bývala udělila stav. povolení, kdyby byla věděla, že nedojde ke stavbě obchodní místnosti, ježto přední část stavby, která provedena byla, ruší harmonický pohled uliční a obec při udílení konsensu prominula závadu tu jen se zřetelem na hospodářskou důležitost zadní části přístavby. Ale tato obcí vytýkaná závada byla by zde i tehdy, kdyby stavebník zřídil obě části přístavby, a není proto postavení obce horší, že stavebník rozhodl se zříditi pouze přední část přístavby. Obec ostatně touto námitkou hájí zájem estetický, tedy zájem veřejný, k jehož obhajobě jest sice dle konstantní judikatury povolána jako úřad rozhodující o udělení stav. povolení v I. stolici, nikoliv však jako strana v řízení stavebním, ve kteréžto vlastnosti jedině mohla by si stěžovati.
Proti zjištění úřadu, že stavební změny oné části stavby, za jejíž kolaudaci jest žádáno, nevyžadují nového stav. povolení, ježto jde o pouhé změny nepatrné, nemá stížnost řádně konkretisovaných námitek a rovněž nemá námitek proti výroku úřadu, že rozhodnutí obou nižších stolic muselo býti zrušeno také z toho důvodu, poněvadž vydáno bylo bez místního ohledání podle 3. odst. § 124 stav. řádu.

Citace:

Č. 10844.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 593-595.