NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 15 (1906) - Kdy jest t. zv. doložka konkurenční nedovolenou ve smyslu § 878. obč. zák.

Praktické případy.

Kdy jest t. zv. doložka konkurenční nedovolenou ve smyslu § 878. obč. zák.

Žalovaný byl do r. 1897 zaměstnán jako pomocník v barvírně a chemické čistírně žalobcově v Brně. V roce 1897 stal se mistrem tamže a zvýšena mu byla týdenní mzda z 28 K na 40 K. O této služební smlouvě byl zřízen notářský spis, v němž se žalovaný zavázal, že po 10 let po zrušení této smlouvy nepřijme místa v konkurenčním závodě v Brně a okolí a že také sám po stejnou dobu konkurenčního závodu v Brně a okolí nebude provozovati; na porušení této zápovědi stanovena ihned vykonatelná pokuta 4000 K. V červnu r. 1900 byl žalovaný ze služeb žalobcových propuštěn. V srpnu r. 1904 zařídil si žalovaný v Brně chemickou čistírnu šatstva. Žalobce žádá, by žalovaný provozování tohoto konkurenčního závodu do 14 dní pod exekucí zastavil; uvádí, že chtěl dle notář. spisu žalovanému poskytnouti trvalého zaměstnání, ale že se chtěl zároveň pojistiti proti tomu, by žalovaný tajemství závodu jiným nesdělil neb ho sám na škodu žalobcovu nezneužil. Žalovaný namítá, že tížen jsa hospodářskými poměry v tuhé podmínky notářského spisu svolil v naději, že u žalobce bude trvale zaopatřen; žalobce jej však z nicotných příčin propustil; žalovaný marně hledal trvalého zaměstnání v cizině, vstoupil ke konkurenční firmě a teprv, byv touto propuštěn, zařídil si malý závod, jejž sám bez pomocníků provozuje.
Prvá stolice vyhověla žalobě v podstatě z těchto
důvodů:
Naše zákonodárství nemá specielních ustanovení o t. zv. konkurenčních doložkách, jest proto užíti na náš případ ustanovení občanského zákoníka o neplatnosti jednání; tam jest v § 878. vyřčeno, že co jest nedovoleným, nemůže býti předmětem platné smlouvy. Nedovoleným jest, co zapovídají zákony, neb co se příčí dobrým mravům dle všeobecného názoru lidu o mravnosti. Za platnosti zásady svobodného uzavírání smluv každá smlouva působí vázanost stran smluvních. Svobodné uzavírání smluv nebo vyloučení této svobody smlouvou má své meze, jichž překročení působí neplatnost smlouvy. T. zv. konkurenční doložky nejsou než smluveným vyloučením neb omezením svobody smluv. Jest dojista dovoleno, chrání-li podnikatel svá tajemství a jiné zájmy a tak svou existenci tím, že své zřízence zavazuje, by po určitou dobu a na určitém místě stejné živnosti neprovozovali. Vzhledem na dnešní život, ovládaný svobodou smluv a svobodou živností, dlužno míti ovšem na mysli, že takovými zákazy konkurence nesmí býti osobní svoboda a způsobilost k výdělku přes míru omezena; tomu by tak bylo tehdy, kdyby byla vyloučena konkurenční činnost na vždy a všude. Týká-li se však omezení toliko určitého okresu (v našem případě Brna a okolí) a jest i časově omezeno, a jedná-li se o ochranu důležitých zájmů podnikatelových (na př. tajemství závodu) za účelem zachování vlastní existence, nelze shledati v takové zápovědi ničeho závadného. V našem případě může žalovaný zříditi si závod mimo Brno a okolí, aneb vstoupiti do služeb podobného závodu mimo Brno a okolí. Žalovaný obdržel konečně za to, že v doložku konkurenční svolil, přiměřený aequivalent, totiž zvýšení týdenní mzdy z 28 K na 40 K a nelze tedy nikterak shledati, že by byl žalovaný toliko v tísni řečenou smlouvu uzavřel.
Vrchní soud zemský v Brně vyhověl odvolání žalovaného a zamítl žalobu z těchto
důvodů:
V § 878. obč. z. není vymezen blíže pojem toho, co se za nedovolené považuje. Nedovoleným není tudíž jen to, co zákony zapovídají, nýbrž i co lidé mravně myslící za nedovolené pokládají. T. zv. doložka konkurenční, třebas o sobě neobsahuje nic nemravného, může býti pokládána lidmi mravně myslícími za nedovolenou, pak-li jí má býti stíženo zaopatření zřízence neb ohrožena jeho hospodářská existence. Porovná-li se hospodářské postavení stran sporu, jest žalovaný vůči žalobci hospodářsky značně slabší; důsledkem této nerovnosti jest obsah notářského spisu z 7. února 1897; pro žalovaného uzavřena (resp. později prodlužována) služební smlouva vždy jen na rok, kdežto omezení hospodářské svobody stanoveno na 10 let; toto omezení se prodlužovalo dál a dál, pokud žalovaný byl ve službách žalobcových, ježto oněch 10 let počínalo zrušením smlouvy služební; mimo to stanovena ihned vykonatelná pokuta pro žalovaného, kdežto z druhé strany žalovanému neposkytnuto ničeho, leč že se stal mistrem s týdenním platem 40 K. Soud odvolací neuznal, že by v odvětví průmyslu žalobcem provozovaného bylo se obávati zneužití nějakého tajemství závodu a poukázal konečně i k tomu, že žalovaný, který svůj závod v malých rozměrech provozuje, žalobci vážné konkurence činiti nemůže. Bylo tudíž uznáno, že řečený notářský spis nese znak kořistění ze slabšího postavení žalovaného za účelem omezení jeho samostatné hospodářské existence, protož že dle §. 878. obč. z. platným uznán býti nemůže.
Nejvyšší soud dovolání žalobcovu nevyhověl.
Důvody:
Konkurenční doložka nesmí dojíti ochrany zákona tehdy, když ten, v jehož prospěch jest učiněna, nemá oprávněného zájmu, by byla stanovena neb v platnosti ponechána, anebo když se svoboda
2 toho, kdo doložkou tou má býti vázán, omezuje měrou, jaké oprávněné zájmy druhé strany nevyžadují, leč by se zavázanému poskytl za to přiměřený aekvivalent.
Dnes, kdy uznáno jest, by se mohl každý svobodně hospodářsky pohybovati a kde stížení podmínek existence ukládá každému, kdo je na výdělek odkázán, by měl na mysli zabezpečení svého hospodářského bytí a zajistil se pro dobu, kdy nebude výdělku schopen, jest dojista zavržitelným, by se někomu bez oprávněného zájmu neb přes míru takového zájmu bránilo v zaopatření výživy. Že v našem případě zájmům žalobcovým nebezpečí nehrozí, vyložil správně soud odvolací, jenž též správně poukázal k tomu, že se žalovanému za omezení svobody hospodářské přiměřené náhrady nedostalo.
(Rozh. nejv. soudu z 6. června 1905, č. 9918.)
Dr. B.

Citace:

Kdy jest t. zv. doložka konkurenční nedovolenou ve smyslu § 878. obč. zák.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 1, s. 36-38.