Č. 8164.


Učitelstvo: Dodatečná změna ve výši činovného učitelova, nastalá od 1. ledna 1926, má za následek také nové vyměření vyrovnávacího přídavku jemu přiznaného.
(Nález ze dne 10. října 1929 č. 18 044.)
Věc: Arnošt H. v P. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran vyrovnávacího přídavku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem zšr-y mor. z 1. září 1926 bylo vysloveno, že st-li příslušely ke dni 1. ledna 1926 požitky v úhrnné částce 30 057 Kč 60 h, resp. po srážce pensijního příspěvku 1 112 Kč 64 h, 28 944 Kč 96 h a od 1. ledna 1926 podle zák. č. 104/1926 celkem 31 560 Kč, resp. po srážce penzijního příspěvku 30 216 Kč, dále od 1. května 1926 podle § 40 zák. č. 104/26 vyrovnávací přídavek roč. 3 612 Kč. V částce 30 216 Kč bylo zahrnuto činovné per 2 460 Kč.
Výměrem z 7. března 1927 přiznala zšr st-li k jeho žádosti — jelikož je nucen svého syna vydržovati za účelem studií v místě školy mimo vlastmi své bydliště — od 1. ledna 1926 činovné podle skupiny míst C podle § 12 odst. 8. zák. č. 103/26 a poukázala mu tudíž od 1. ledna 1926 činovné roč. 3180 Kč (místo dříve přiznaných 2 460 Kč). Současně byl mu vyměřen vyrovnávací přídavek od 1. května 1926 částkou 2 892 Kč.
St-lovo odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y. K námitce odvolání podotklo min., že postup zšr-y byl ve smyslu § 40 zák. č. 104/26 správný, ježto tím, že st-li bylo ve smyslu § 12 odst. 8 zák. č. 103/26 od 1. ledna 1926 výjimečně přiznáno výchovné (správně činovné) podle skupiny míst C a tím se celkový jeho služební příjem ve smyslu zák. č. 104/26 zvýšil, přísluší mu jako vyrovnávací přídavek rozdíl mezi služ. příjmy od 1. ledna 1926 pobíranými a novými příjmy od 1. ledna 1926 náležejícími, do nichž započítá se ovšem i zvýšené výchovné (správně činovné) přiznané ve smyslu odst. 8. § 12 zák. č. 103/26.
Stížnost na toto rozhodnutí podanou shledal nss bezdůvodnou:
Z § 40 odst. 1 zák. č. 104/26 v souvislosti s § 6 téhož zák. plyne — a stížnost opak ani netvrdí —, že pro výměru případného vyrovnávacího přídavku počítá se do »služebního platu příslušejícího učiteli podle tohoto zákona« také činovné.
Při původním vypočtení vyrovnávacího přídavku výnosem z 1. září 1926 bylo st-li počítáno činovné podle skupiny míst (§ 8) D per 2 460 Kč a byl na tomto základě vypočten vyrovnávací přídavek od 1. května 1926 per 3 612 Kč, a to patrně ve smyslu § 47 odst. 2. zák. č. 104/26 od tohoto termínu proto, poněvadž st-li před vydáním zák. č. 104/26 byly výměrem zšr-y z 26. května 1926 od 1. května 1926 poukázány požitky podle 8. hodn. třídy 1. plat. stupně. Při původním vyměření činovného však nezůstalo; naopak bylo st-li k jeho žádosti výnosem ze 7. března 1927, avšak rovněž již dodatečně od 1. ledna 1926 přiznáno ve smyslu předpisu § 12 odst. 8 zák. č. 103/26 (a § 8 odst. 2 zák. č. 104/26) činovné podle skupin míst C per 3 180 Kč, tedy o 7201 Kč více.
Pak ovšem neměl st-l od 1. ledna 1926 již úhrnné požitky jak uvedeny ve výnose z 1. září 1926, nýbrž požitky vyšší (důsledkem zvýšeného činovného) a musilo pak podle § 40 odst. 1 zák. č. 104/26 při vyměření vyrovnávacího přídavku býti přihlíženo k těmto vyšším požitkům.
Nejde tedy v daném případě vůbec o nějaké pozdější zvýšení celkových požitků st-lových po 1. lednu 1926, nýbrž o novou úpravu jeho požitků od 1. ledna 1926; stejně nejde tu o dodatečné snížení vyrovnávacího přídavku, nýbrž o nové vyměření tohoto přídavku hned od termínu jeho přiznání, totiž od 1. května 1926; proto míjí se cíle všecky vývody stížnosti, které snaží se z § 40 odst. 2, 3, 4 a 5 dovoditi, že tu není dán předpoklad pro snížení vyrovnávacího přídavku.
Jako za původního stavu při vyměření vyrovnávacího přídavku od 1. května 1926 bylo počítáno s nižší výměrou činovného, jak st-li bylo přiznáno od1 1. ledna 1926 výměrem z 1. září 1926, stejně musilo pak, když se výměra činovného rovněž od 1. ledna 1926 výnosem ze 7. března 1927 zvýšila, býti položena vždy za základ vyměření vyrovnávacího přídavku rovněž od 1. května 1926 tato zvýšená výměra činovného.
Citace:
č. 8164. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 242-243.