NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6616.

Učitelstvo: O přeřazení učitelstva občanských škol do požitků podle zák. č. 251/22.
(Nález ze dne 8. června 1927 č. 12294.)
Prejudikatura: Boh. 4512/25. adm.
Věc: Ladislav F. v P. proti ministerstvu školství a národní osvěty o služební požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem ze 6. června 1922 poukázalo min. škol. berní úřad ve St., aby st-li, řediteli české měšť. školy v D., vyplácel od 1. března 1922 požitky dle VI. hodn. třídy 4. stupně plat., — — úhrnem
28688 Kč. Výnosem z 12. ledna 1924 poukázal žal. úřad týž berní úřad, aby st-li dnem 31. května 1922 zastavil další výplatu dosavadních požitků a aby mu od 1. června 1922 vyplácel služ. požitky VIL hodn. třídy 4. stupně, — — — —úhrnem 31672 Kč a dále od 1. ledna 1923 služné — — —, úhrnem 32164 Kč. Zároveň byly předepsány pens. příspěvky 8% z pens. základu ročně 19504 Kč, tedy ročně 1560 Kč 23 h od 1. ledna 1923.
Proti tomuto výnosu podal st-l stížnost, která byla usnesením Boh. CCXLVIII adm. odmítnuta podle § 21 a 2, poněvadž výnos min. škol. z 12. ledna 1924 má povahu pouhé pokladniční poukázky a nikoliv povahu rozhodnutí nebo opatření podle § 2 zák. o ss.
Na základě tohoto usnesení podal st-l proti výnosu z 12. ledna 1924 rozklad — — —, načež žal. úřad nař. rozhodnutím vyslovil toto: »Výnosem ze 6. června 1922 byly st-li poukázány služ. požitky dle VI. třídy 4. stupně podle výměry dle zák. č. 541/19 úhrnnou částkou roční 28688 Kč. Dalším výnosem z 12. ledna 1924 byly mu podle zák. č. 251/22 poukázány služ. požitky dle VII. hodn. třídy 4. stupně na dobu od I. června 1922 do 31. prosince 1922 úhrnnou částkou 31672 Kč, tedy o 2984 Kč více než poukazem ze 6. června 1922 a konečně byly mu od 1. ledna 1923 poukázány týmž poukazem požitky rovněž dle VII. hodn. třídy 4. plat. stupně podle výměry dle zák. č. 394/22 úhrnnou částkou ročně 32164 Kč, tedy o 492 Kč více než do konce prosince 1922. Poněvadž poukazem ze 12. ledna 1924 byly st-li akt. požitky zvýšeny, nenastala újma na jeho nabytých právech. Pokud v obou uvedených poukazech jest rozpor co do hodn. tříd služ. platů, jest tento rozpor odůvodněn ustanovením zák. č. 251 ex 1922. Z těchto důvodů rozhodlo min., že st-li od 1. června 1922 do 31. prosince 1922 právem náležely akt. požitky služ. podle VII. hodn. třídy 4. stupně plat. stát. úředníků podle zák. č. 251/22 a od 1. ledna 1923 podle zák. č 394/22. Tyto požitky byly mu správně výnosem ze dne 12. ledna 1924 poukázány.
Proti tomuto rozhodnutí směřuje stížnost, o níž nss takto uvážil: — — — —
Jádrem sporu jest otázka, zda skutečně byla — jak stížnost tvrdí — porušena nabytá práva st-lova tím, že — ač st-l měl před 1. červnem 1922, t. j. před účinností zák. č. 251/22 požitky podle VI. hodn. třídy 4. plat. stupně — od 1. června 1922 mu byly přiznány jen požitky podle VII. hodn. třídy 4. stupně stát. úředníků.
a) Nss neměl příčiny zkoumati, zda výnos žal. úřadu ze 6. června 1922, kterým byly st-li poukázány od 1. března 1922 požitky podle VI. hodn. třídy 4. stupně, měl povahu »rozhodnutí« anebo jenom povahu pouhé pokladniční poukázky, ani do jaké míry onen výnos založil pro st-le právní nárok na zařazení do požitků podle VI. hodn. třídy 4. plat. stupně a na trvalé pobírání požitků podle této třídy hodn. a podle tohoto stupně platového. Neboť i kdyby bylo lze uznati, že st-l z onoho výnosu práva takového nabyl, musilo by právo to ustoupiti předpisům zák. č. 251/22, který — měně předpisy § 6 paritního zák. č. 274/1919 v souvislosti s čl. IV. téhož zák. a s článkem III. § 1 zák. č. 541/1919 — ve svém čl. I § 2 nově upravil platové a postupové poměry učitelstva, majícího zkoušku způsobilosti pro školy občanské a ustanoveného na škole občanské. Po té stránce pak vyslovil nss již v nál. Boh. 4512/25 adm. právní názor, že předpis článku I. § 2 zák. č. 251/22 vztahuje se dnem 1. června 1922 počínaje i na takové učitele uvedeného právě druhu, kteří 1. června 1922 již byli v akt. službě.
Nemohl tedy nss shledati porušení práv st-lových již v tom, že na základě zák. č. 251/22 bylo provedeno dnem 1. června 1922 nové platové zařazení st-le; že by pak st-lovo zařazení do požitků podle VII. hodn. třídy 4. plat. stupně neodpovídalo předpisům zák. č. 251/22, stížnost netvrdí; avšak odpovídá-li jeho zařazení do požitků VII. hodn. třídy, 4. plat. stupně předpisům zák. č. 251/22, nemůže st-l důvodně tvrditi porušení svých práv proto, že zařazením podle zák. č. 251/22 se dostal do požitků nižší hodn. třídy a nižšího plat. stupně, než podle kterých pobíral požitky až do účinnosti zák. č. 251/22.
Že by u st-le byl dán případ 4. odst. čl. XIV. zák. č. 251/22, že by totiž jeho nové celkové požitky podle zák. č. 251/22 byly nižší, než požitky, které mu příslušely do 31. května 1922 vzhledem k § 2 zák. č. 495/1921, stížnost ani netvrdí, a vyplývá ostatně ze shora vylíčeného obsahu výn. ze 6. června 1922 a z 12. ledna 1924 opak.
b) Na tom nemůže nic měniti okolnost, že onen poukaz požitků podle VI./4. byl proveden výnosem žal. úřadu ze 6. června 1922 a st-li ovšem ještě později byl doručen, tedy již po 1. červnu 1922, od kteréhož dne působí zák. č. 251/22, když přec onen poukaz se týče požitků, na které měl st-l po názoru žal. úřadu nárok dne 1. března 1922 a stran požitků od 1. června 1922 byl na základě zák. č. 251/22 nahrazen výnosem z 12. ledna 1924.
c) Stejně na tom nemohou nic měniti st-lem dovolávané předpisy § 38 zák. č. 274/1919 a §§ 36 a 45 služ. pragm. úředn., poněvadž i kdyby předpisy ty měly význam, jaký již stížnost přikládá, resp. kdyby (služ. pragmatika úředn.) platily na případ st-lův, byl by význam takový odstraněn striktním předpisem pozdějšího zák. č. 251/22. — —

Citace:

č. 6616. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 999-1001.