Č. 3075.Školství: Řízení je podstatně vadné, opřel-li úřad v řízení podle § 20 mor. zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. z r. 1906 svůj úsudek o národnosti školních dítek hlavně o výpovědi svědků stranám nesdělené, které byly učiněny před orgánem školy, pro niž děti jsou reklamovány, a vyloučil-li příslušné spisy i v řízení před nss-em z nahlédnutí stran.(Nález ze dne 9. ledna 1924 č. 13057/23.)Věc: Místní školní rada a Ant. D. a soudr. ve S. proti ministerstvu školství a národní osvěty o vyloučení dětí ze školy.Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.Důvody: Nař. rozhodnutím bylo vysloveno, že provedeným še- třením a výslechem odpovědných zástupců dítek bylo zjištěno, že nesporně náležejí české národnosti děti Edmund a Marie D., Emanuel a Vilemína D., Marie a Eliška L., Terezie W., Pavel S. a Josefa W., které docházejí do německé obecné školy ve S.V důsledku toho a na základě § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. z r. 1906 byly uvedené děti vyloučeny z návštěvy veř. obecné školy s německým jazykem vyučovacím ve S., ježto jsou národnosti české a tedy povinny docházeti do veř. obecné školy s českým jazykem vyučovacím ve S., která jest podle § 2 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. ve správě min. škol.O stížnosti uvážil nss takto:Stížnost především namítá, že nař. rozhodnutí jest vadné, poněvadž neudává bližších důvodů, totiž okolností, na jichž základě žal. úřad dospěl k svému závěru o české národnosti dětí; dále tvrdí stížnost, že tímto postupem úřadu jest st-lům, o nichž stížnost tvrdí, že oni a jejich děti jsou národnosti německé, obrana značně ztížena. Tuto námitku shledal soud důvodnou:Nař. rozhodnutí udává k svému odůvodnění toliko, že »provedeným šetřením a výslechem zákonných zástupců dětí bylo zjištěno, že děti«, o které jde, »nesporně náležejí k české národnosti«. Nař. rozhodnutí však neuvádí, na jakém skutkovém podkladě úřad k tomuto zjištění dospěl, zejména neuvádí ani, zda a jaké šetření bylo provedeno mimo výslech zákonných zástupců dětí, ani jaké objektivní znaky, pro zjištění národnosti významné, při něm byly zjištěny.Tento nedostatek ovšem možno považovati za vadu podstatnou ve smyslu § 6 zák. o ss jen tehdy, jestliže jím byla znemožněna resp. ztížena straně obrana, po případě soudu přezkoumání zákonitosti nař. rozhodnutí.V tomto směru pak nutno uvésti toto:Podle spisů předcházelo nař. rozhodnutí jednak šetření konané dne 7. října 1922 ve S. osp-ou v Mikulově za přítomnosti zástupce min. a místní šk. rady, při němž byli slyšeni rodiče dítek, o které jde, jednak výslech řady svědků konaný u místního školního výboru ve S. dne 18. února 1923.Pokud by úřad svůj závěr o národnosti dětí byl založil jenom na těchto výsleších, nebylo by lze shledati, že spočívá na dostatečně úplném zjištění skutkového stavu.Úřad ovšem patrně svůj závěr opřel hlavně o protokoly shora na druhém místě uvedené.V tom směru však nelze přehlédnouti, že uvedené výpovědi svědků se staly u orgánů školy, pro kterou se děti reklamovaly, totiž u místního školního výboru, povolaného k účasti při správě české školy (§ 32 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. a čl. III. vlád. nař. z 6. listopadu 1920 č. 605 Sb.), dále že při výsleších těchto ani zákonní zástupci dětí ani zákonný zástupce druhé školy (místní školní rada) přítomni nebyli a že obsah těchto výpovědí st-lům také ani před rozhodnutím ani v tomto rozhodnutí samém sdělen nebyl. Když pak žal. úřad uvedené protokoly také ještě vyloučil z nahlédnutí stran v řízení před tímto soudem konaném, neměli a nemají st-lé vůbec možnost seznati podrobně obsah těchto výpovědí, zaujmouti k nim svoje stanovisko a obranu svou před tímto soudem dle toho zaříditi.Poněvadž však tu jde o okolnosti směrodatné pro závěr úřadu o ná- rodnosti dětí, o které jde, byla tímto postupem úřadu st-lům účinná obrana znemožněna a nutno proto v postupu úřadu shledati podstatnou vadnost.Proto bylo rozhodnouti podle § 6 zák. o ss.