NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Č. 6962.

Církevní věci. — Administrativní řízení. — Řízení před nss-em (Slovensko): Ani ve věcech patronátních není revisionální žádost podle § 3 zák. čl. XX:1901 vůbec přípustná.
(Nález ze dne 13. prosince 1927 č. 23539).
Prejudikatura: Boh. 3261/24, 3737/24, 6475/27 adm.
Věc: Samuel W. v B. proti župnímu úřadu v Nitře stran odmítnutí revisionální žádosti ve věci patronátní.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Rozhodnutím z 28. února 1921 vyslovil služnovský úřad v B., že st-l jest jako patron »V-ské farnosti« povinen zaplatiti do 8 dnů pod exekucí staviteli Jiřímu B. jménem dlužných nákladů na opravu kostela a fary ve V. částku 7459 Kč a úroky z této částky 4864 Kč 89 h. — Z tohoto rozhodnutí podal st-l odvolaní. Rozhodnutím ze 14. prosince 1921 zamítl župan býv. župy trenčínské toto odvolání. K rozhodnutí županovu bylo připojeno právní poučení, že proti tomuto rozhodnutí další apelláty není.
Dne 16. ledna 1922 st-l u služnovského úřadu do županova rozhodnutí revisionální žádost podle § 3 zák. čl. XX:1901 k min. pro Slov. — Rozhodnutím z 26. března 1926 odmítl okr. úřad v B. na základě odstavce 1. § 5 zák. čl. XX:1901 tuto revisionální žádost z důvodů, že v předmětné záležitosti není revisionální žádost »ve smyslu § 12 zák. čl. XX:1901 přípustná«. — Do rozhodnutí okr. úřadu podal st-l rekurs, v němž dovozoval, že revisionální žádost jest v daném případě přípustná. — Nař. rozhodnutím zamítl župní úřad v Nitře, nastoupivší v důsledku nové župní organisace na místo župana býv. župy trenčínské, st-lův rekurs jako bezdůvodný a schválil rozhodnutí okr. úřadu na základě jeho správných důvodů.
O stížnosti nss uvážil:
Předmětem sporu jest otázka, zdali žal. úřad právem odmítl meritorně jednati o revisionální žádosti ve smyslu § 3 zák. čl. XX:1901, kterou podal st-1 do rozhodnutí župana býv. župy trenčínské ze 14. prosince 1921, vydaného v druhé stolici ve věci patronátní. Žal. úřad stojí na stanovisku, že podle § 12 zák. čl. XX:1901 jest revisionální žádost vůbec nepřípustným opravným prostředkem ve věcech, které mohou tvořiti předmět kognice nss. — Stížnost naproti tomu stojí na stanovisku, že revisionální žádost jest ve věcech, jež mohou tvořiti předmět kognice nss-u, vyloučena pouze tehdy, když zák. čl. XXVI:1896 připouští stížnost k nss již do rozhodnutí druhé stolice.
Toto stanovisko nss nesdílí.
V § 12 zák. čl. XX:1901 se stanoví, že ustanovení §§ 1, 2, 3 a 11 tohoto zák. nevztahuje se na věci, jichž konečné rozhodování náleží do oboru působnosti býv. uher. ss-u. Podle § 3 cit. zák. jest přípustná revisionální žádost k ministrovi proti rozhodnutí druhé stolice, jež in merito souhlasí s rozhodnutím první stolice. Z ustanovení §§ 12 a 3 cit. zák. jest tedy patrno, že ve věcech, které byly přikázány do kompetence býv. uh. ss-u, byla proti rozhodnutí úřadu II. stolice, souhlasícímu v meritu s rozhodnutím úřadu I. stolice, revisionální žádost vůbec vyloučena — tedy jak v případech, kdy podle zák. čl. XXVI: 1896, resp. podle jiné zákoné normy byla stížnost k býv. uher. ss-u přípustná již do rozhodnutí II. stolice, tak i v případech, kdy tato stížnost byla přípustnou teprve do rozhodnutí III. stolice.
Tento právní stav plativší na Slov. až do doby, kdy Slov. se stalo součástí republiky čsl., nedoznal změny ani když tam nabyl účinnosti zák. z 2. listopadu 1918 č. 3 Sb., kterým byl zřízen nss pro celé území republiky čsl. Jest tedy i za účinnosti tohoto zák. vyloučena revisionální žádost proti dvěma in merito shodným rozhodnutím úřadů správních, jež byla vydána ve věcech, které mohou tvořiti předmět kognice nss-u, a to jak nss opětovně vyslovil na př. v nál. Boh. 3261/23 a 3737/24 adm., i tehdy, jde-li o věci, jež — jako právě také věci patronátní — nepatřily sice do kompetence býv. uher. ss-u, jehož obor působnosti opíral se o individuelní přikázání věci toho kterého druhu do kompetence tohoto soudu (ať již toto individuelní přikázání stalo se předpisy obsaženými v zák. čl. XXVI: 1896 neb jinými zákonnými předpisy) — jež však mohou tvořiti předmět kognice nss-u, jakmile jsou tu dány předpoklady pro založení kompetence tohoto tribunálu, totiž zejména tvrzené porušení subj. práva rozhodnutím neb opatřením úřadu správního, vydaného v poslední stolici správní (§§ 2 a 5 zák. o ss-u a § 2 zák. o nss-u), nejde-li ovšem o věc, která jest positivní právní normou z kompetence nss-u výslovně vyloučena, čemuž však, pokud jde o věci patronátní, tak není.
Z těchto úvah plyne tedy, že žal. úřad právem odmítl meritorně jednati o revisionální žádosti st-lově. Leč žal. úřad opomenul přihlédnouti k okolnosti ze správních spisů zřejmé, že st-l podal revisionální žádost, — tedy, jak dovozeno opravný prostředek ve věci, o kterou tu jde, vůbec nepřípustný, — právě v důsledku právního poučení, jež bylo připojeno k rozhodnutí župana býv. župy trenčínské ze 14. prosince 1921, tedy k rozhodnutí, jehož nápravy domáhal se st-1 zmíněnou revisionální žádostí. V tomto právním poučení se totiž uvádí, že do rozhodnutí županova »další apelláta není«. Leč toto právní poučení jest nesprávné, neboť jak nss vyslovil již v nál. Boh. 6475/27 adm., není rozhodnutí župního úřadu ve věcech patronátních konečným rozhodnutím ve smyslu § 5 zák. o ss, nýbrž lze z takového rozhodnutí, a to i v případě, že rozhodnutí souhlasí v meritu s rozhodnutím úřadu I. stolice, podati odvolání k min-u. — Z nesprávného právního poučení nesmí však straně vzejíti právní újma.
V daném případě vzešla však st-li tato újma, neboť domáhal se — v důsledku uvedeného nesprávného poučení — nápravy rozhodnutí županova revisionální žádostí, tedy nepřípustným opravným prostředkem, na místě odvolání. Bylo tedy povinností žal. úřadu, aby odmítaje — a to, jak dovozeno právem — meritorně jednati o revisionální žádosti, zrušil — z povinnosti úřední — nesprávné poučení připojené k rozhodnutí županovu. Tohoto postupu však žal. úřad nezachoval, což zakládá podstatnou vadu. — — —

Citace:

č. 6962. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 617-619.