Č. 9854. Řízení před nss-em: * K překážce věci rozsouzené ve smyslu § 21 zák. o ss hledí nss z povinnosti úřední. (Nález ze dne 28. dubna 1932 č. 6933.) Věc: Jindřich R. ve F. proti ministerstvu spravedlnosti o služební přídavek podle § 40 odst. 6 a § 176 plat. zák. Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost. Důvody: Výnosem žal. úřadu z 31. ledna 1927 byl v pořadí instancí zamítnut nárok st-lem vznesený, aby mu při převodu do nových platů podle plat. zák. č. 103/26 byl jako přednostovi okresního soudu ve F. s devíti soudními odděleními přiznán služební přídavek ročních 3600 Kč podle § 40 odst. 6 plat. zák. Do výnosu toho podal st-l stížnost k nss, která byla pro bezdůvodnost zamítnuta nálezem z 6. května 1929 č. 8126/29. Zprávou okresního soudu ve F. z 8. listopadu 1927 žádal st-l jako přednosta okresního soudu toho o poukaz, má-li vzhledem ku provedené systemisaci, podle níž u jmenovaného okr. soudu jest systemisováno 9 soudcovských míst, podati žádost o vyplacení přednostenského přídavku podle § 40 odst. 6 plat. zák., či bude-li přiznání onoho přídavku provedeno podle § 44 odst. 2 téhož zákona, z moci úřední. Na to byl st-l vyrozuměn výměrem presidia vrch. zem. soudu v Brně ze 14. prosince 1927, že vzhledem k tomu, že u okr. soudu ve F. bylo systemisováno podle výnosu min. sprav. z 20. září 1927 devět soudcovských oddělení, se st-li poukazuje, a to — poněvadž teprve usnesením vlády z 15. července 1927 bylo těchto devět soudcovských oddělení systemisováno a tato systemisace byla vyhlášena předsednictvem min. rady dne 21. července 1927 — počínajíc dnem 1. srpna 1927 podle ustanovení § 40 odst. 6 plat. zák. služební přídavek ročních 3600 Kč. Z tohoto výměru podal st-l odvolání z 18. prosince 1927, pokud mu výměrem tímto byl přednostenský přídavek podle § 40 odst. 6 plat. zák. přiznán s platností až od 1. srpna 1927, a nikoliv — jak vzhledem k § 176 plat. zák. žádal — od 1. ledna 1926. Odvolání to zamítl žal. úřad nař. výnosem z důvodu, že nss v nálezu ze 6. května 1929 č. 8126 vyslovil náhled, že po rozumu platných předpisů organisačního zákona bylo dne 1. ledna 1926 u okr. soudu ve F. toliko 8 soudních oddělení, ježto pro počet těchto oddělení jest směrodatný systemisovaný stav soudcovských míst. Devět samosoudcovských míst bylo zřízeno u okr. soudu ve F. teprve usnesením vlády z 15. července 1927, právem tedy byl odvolateli přiznán přídavek shora zmíněný teprve od 1. srpna 1927. Nss uvážil toto: Sporem o to, příslušel-li st-li služební přídavek podle § 40 odst. 6 plat. zák. podle stavu daného u okr. soudu ve F. ke dni 1. ledna 1926 po rozumu § 176 plat. zák., zabýval se nss již v nál. z 6. května 1929 č. 8126 a zodpověděl otázku tu záporně, vycházeje z právního názoru, že pro otázku nároku na přídavek není rozhodným počet oddělení soudcovských podle rozvrhu práce, nýbrž počet soudcovských míst, jenž v uvedeném termínu byl uznán justiční správou pro ten který soud za potřebný, podle toho pak že u okr. soudu ve F. dne 1. ledna 1926 bylo pouze osm soudcovských oddělení. St-l nárok tehdy před nss-em uplatňovaný vznáší nyní znovu na spor, opíraje jej výlučně právnickými dedukcemi, jimiž brojí proti právnímu názoru nss-u v cit. nálezu vyslovenému. Poněvadž o tomto nároku st-lově na přídavek služební podle § 40 odst. 6 plat. zák. s hlediska převodové normy § 176 plat. zák. podle stavu k 1. lednu 1926 bylo již nss-em v cit. nálezu rozhodnuto, brání opětnému meritornímu rozhodování o tomto nároku překážka věci rozsouzené po rozumu § 21 zák. o ss, k níž soud tento hledí z moci úřední, a bylo proto stížnost v základě tohoto předpisu odmítnouti jako nepřípustnou.