NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 2

Č. 10806.

Stavební právo. — Řízení správní: Ustanovení §§ 35 a 36 stav. ř. pro Čechy o tom, že veškeré okolnosti týkající se stavby a staveniště mají býti vyšetřeny při stav. komisi a že při této komisi musí býti podáno též předepsané dobrozdání znalců, nebyla zrušena předpisem § 63 odst. 2 spr. ř. č. 8/1928 Sb.
(Nález ze dne 26. října 1933 č. 15467/31.)
Věc: Západočeský báňský akc. spolek v Praze proti zemskému úřadu v Praze o stavební povolení nad propůjčenými měrami dolovými.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Při stavební komisi, konané na obecním úřadě ve Z. dne 26. září 1927 o žádosti Františka M. za udělení stav. povolení ke zřízení obytného domku na pozemku č. parc.....ve Z., předložil zástupce stěžujícího si spolku jako vlastníka dolové míry Frieda IV., pokrývající tento pozemek, písemné prohlášení, v němž namítal nedostatek stability staveniště, poněvadž projektovaná stavba má státi v mezích dolové míry, ve které se rubá, a stavba ta mohla by býti následkem porubu sesutím staveniště ohrožena; navrhl, aby ke komisionelnímu jednání byl přibrán znalec z oboru hornictví, a prohlásil, že od svých námitek upustí jen tenkráte, jestliže se stavebník vzdá nároku na náhradu škod, které by mu dolováním vzešly na jeho budově, jestliže základy budou náležitě provedeny z tvrdého kamene, jestliže se stavebník vystříhá veškerých kleneb, a budou-li zdi náležitě a odborně staženy železem. Když stavebník prohlásil, že na podmínky tyto nepřistupuje, byla komise skončena a stavebníku žádané stavební povolení výměrem obecního úřadu z 8. prosince 1927 uděleno s podmínkou, že stavbu provede přesně podle plánu se zachováním podmínek stav. protokolu a předpisů stav. řádu.
Odvolání, jež z výměru tohoto podal stěžující si spolek, zamítla osk ve Stodě usnesením z 23. dubna 1928 s odůvodněním, že stavba leží v mezích polohopisného plánu, schváleného již r. 1911, proti němuž si spolek nestěžoval, a je proto s námitkami proti stavbám v tomto území prekludován.
K dalšímu odvolání majitele dolové míry vyžádal si zem. úřad dobrozdání od revírního báňského úřadu o stabilitě staveniště a vývodech odvolání; úřad ten vyjádřil se pak přípisem z 2. dubna 1930 takto: Předmětné staveniště nalézá se v severozápadní části dolové míry Frieda IV., patřící k důlnímu poli Masarykova jubilejního pole. V této míře uloženy jsou dvě kamenouhelné sloje 1,60 m a 2,50 m mocné, od sebe oddělené proplastkem průměrně 1 cm silným. Hloubka, ve které tyto sloje jsou uloženy, činí v blízkosti staveniště asi 610 m. Asi prostředkem této dolové míry, směrem od severozápadu k jihovýchodu, prochází odnož zbůžského skoku, takže jest v této části dolová míra úplně jalová. Východní část míry a jihozápadní část jsou vyrubány. Bezprostředně pod zmíněným staveništěm a v blízkosti nebylo dosud rubáno, a nalézají se tu pouze hlavní těžné chodby. Porub jest v této míře prozatím zastaven. Vzhledem k hloubce, ve které uhelná sloj jest uložena, v tak zvané neškodné hloubce, bude vliv poddolování na povrch poměrně malý. Sesedání půdy nenastane náhle, nýbrž pozvolna. Pokud mohlo býti při místním ohledání stavby provedené zástupcem báňského revírního úřadu zjištěno a jak sám majitel domku udal, bylo návrhu zástupce majitele dolových měr ohledně provedení stavby vyhověno, zejména co se týče základů a vystříhání se kleneb. Vzhledem k uvedenému nelze tvrditi, že by zmíněná stavba byla ohrožena poddolováním.
Když pak se k tomuto dobrozdání vyjádřil ještě stěžující si spolek, vydal žal. úřad nař. rozhodnutí, jímž odvolání jeho zamítl. V důvodech reprodukoval slovně posudek revírního báňského úřadu, načež dodal: Z posudku báňského znalce se podává, že pokud bylo možno zjistiti, jest o to postaráno, aby nedostatky konstruktivní ve spojitosti s účinky dolování nebyly příčinou poškození stavby, a že při zjišťování stability dotčeného staveniště bylo přihlíženo k tomu, pokud je dotyčný pozemek v dosahu účinků dolování. K dodatečným námitkám, že posudek báňského znalce nebyl podán při komisi, netřeba přihlížeti se zřením k ustanovení § 63 spr. ř. Pokud pak námitky ty se dotýkají technické stránky stavby, jsou podle § 35 stav. řádu a ve spojitosti s obsahem protokolu o stav. komisi z 26. září 1927 opožděné.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvažoval nss takto: — — —
Stížnosti dlužno dáti v tom za pravdu, že stěžující si spolek, jakmile vznesl námitku, že staveniště vzhledem k porubům v jeho dolech pod ním se nalézajících nemá dostatečnou stabilitu, měl právní nárok na to, aby o této otázce bylo šetření provedeno slyšením hornického znalce při komisi samé. Stav. řád v § 35 výslovně stanoví, že před povolením stavby má stav. úřad k účelu vyšetření místních okolností předsevzíti ohledání za přítomnosti stran a k tomu přivzíti oprávněného znalce, a dále se v § 36 nařizuje, že při komis. řízení mají býti plány bedlivě zkoušeny se zřetelem k tomu, co stanoví stav. řád, jakož i vzhledem ke zdravotním a jiným poměrům veřejným. Z předpisů těchto se podává, že veškeré okolnosti, které se týkají stavby, a zejména též staveniště, máji býti zjištěny při komisi na místě samém, a že tedy také dobrozdání znalců, jež je tu obligatorně nařízeno, a jež má právě sloužiti ke zjištění uvedených okolností, musí býti podáno při komisi samé, aby tak strany měly možnost k dobrozdání se vyjádřiti, znalcům klásti otázky a zejména žádati doplnění, k němuž by po případě mohlo býti třeba nového ohledání staveniště samého, ev. pozemků s ním sousedících.
Tento zákonný předpis nebyl změněn ustanovením § 63 odst. 2 spr. ř. z r. 1928, jak mylně má za to žal. úřad. Ustanovení, že jen zpravidla se znalecký důkaz provádí ústním jednáním za účasti stran a že podle povahy věci jsou od tohoto pravidla přípustný výjimky, vztahuje se podle § 43 tohoto nař. jen na ony případy, pro něž specielní zákon slyšení znalců při ústním jednání a zejména při ústním komis. jednání, tedy na místě samém, nenařizuje, jako je tomu právě v § 36 stav. řádu. Tím ovšem není řečeno, že by bylo vyloučeno, aby odvolací stolice dala provésti doplnění řízení komisionelního prvou stolicí nedostatečně provedeného podle § 80 spr. ř. Ovšem že však doplnění to se musí státi za stejných modalit, jaké platí pro řízení komisionelní v prvé stolici.
Z toho, co tu bylo uvedeno, jde, že právní názor, na němž žal. úřad založil nař. rozhodnutí, je v rozporu se zákonem.

Citace:

Č. 10806. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 491-493.