Č. 7334.


Veřejní zaměstnanci. — školství. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: * Výrok kvalifikační komise podle § 20 služ. pragmatiky z 28. července 1917 č. 319 ř. z. není rozhodnutím správního úřadu v právně-technickém smyslu ve smyslu § 2 zák. o ss.
(Nález ze dne 6. června 1928 č. 15.491).
Prejudikatura: Boh. A XXX/20.
Věc: Ing. Karel P. v P. (adv. Dr. Vlád. Říha z Prahy) proti kvalifikační komisi učitelstva obchodních škol při ministerstvu školství a národní osvěty (vrch. odb. rada Z. Zítko) stran odmítnutí rozhodnutí o stížnosti do kvalifikačního posudku.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Výnosem min. škol. ze 3. května 1922 č. 25.608 bylo ustanoveno, že kvalifikační řízení o státních učitelích na školách obchodních po rozumu §§ 14 až 21 zák. z 28. července 1917 č. 319 ř. z. bude provedeno kvalifikační komisí, zřízenou u min. škol. a byli zároveň jmenováni členové této komise.
Za školní rok 1924/25 byla touto komisí st-li, profesoru veř. obch. školy v P. udělena celková kvalifikace »méně uspokojivá« a v bodech: pilnost a svědomitost v plnění povinností služebních kvalifikace »neuspokojivá«. — Proti tomuto posudku podal st-l 13. ledna 1926 k min. škol. stížnost, která byla usnesením kvalifikační komise učitelstva obchodních škol při min. škol. v Praze ve schůzi dne 1. března 1926 zamítnuta pro nedostatek zákonitého podkladu, poněvadž pro profesory obchodních škol jest zřízena pouze jedna kvalifikační komise při ústředním úřadě. Komise přihlížela k podání st-lovu také jako k pouhému rozkladu, projednala a uvážila st-lovy námitky, ale neshledala důvodů, aby něco měnila na původním svém usnesení o st-lově kvalifikaci.
Do toho podává ing. P. stížnost k nss, vytýkaje, že pro učitele obchodních škol musí podle § 21 a 15 odst. 2 zák. č. 319/17 býti zřízeny kvalifikační komise ve dvou instancích a sice jedna u zem. škol. rady, resp. zem. správy pol., druhá u min. škol., takže postupem kvalifikační komise bylo porušeno právo st-lovo na dvouinstanční rozhodování o jeho kvalifikaci a kvalifikační komise při min. škol. zřízená nebyla příslušná rozhodovati o jeho kvalifikaci v instanci prvé, resp. zamítnouti jeho stížnost jako pouhý rozklad.
O stížnosti uvážil nss takto:
Výrok kvalifikační komise podle § 20 služ. pragmatiky z 28. července 1917 č. 319 ř. z. není rozhodnutím úřadu v právně technickém smyslu, jak je má na mysli § 2 zák. o ss, nýbrž pouze odborným dobrozdáním, které stranou před nss-em samostatně potíráno býti nemůže (srovn. usn. Boh. A XXX/20, vydané v příčině kvalifikační komise, zřízené podle služ. pragmatiky úřednické z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z.).
Pokud tedy v nař. výroku je vysloveno, že žal. kvalifikační komise »ke st-lovu podání z 13. ledna 1926 přihlížela jako k rozkladu a projednala a uvážila st-lovy námitky, ale neshledala důvodů, aby něco měnila na původním svém usnesení o st-lově kvalifikaci«, nejde již z uvedeného důvodu o způsobilý předmět stížnosti na nss.
Jelikož pak kvalifikační komise podle toho, co řečeno shora, je povolána podávati toliko »odborné dobrozdání«, nemá taky vůbec povahu správního úřadu ve smyslu § 2 zák. o ss; proto nemůže býti předmětem stížnosti na nss ani výrok žal. kvalifikační komise, pokud se jím kvalifikační komise prohlašuje za nepříslušnou rozhodovati o stížnosti st-lově do kvalifikačního posudku a stížnost jeho odmítá.
Na tom nemůže nic měniti tvrzení stížnosti, podané k nss, že postupem kvalifikační komise byl prý porušen procesní nárok st-lův na to, aby o jeho kvalifikaci mohlo býti podle § 21 odst. 3 služ. prag. jednáno ve dvou stolicích, ani že se žal. kvalifikační komisi nedostávalo kompetence k vydání nař. výroku, když tyto meritorní námitky by mohly býti přípustným způsobem před nss-em uplatňovány jenom proti »rozhodnutí nebo opatření správního úřadu« ve smyslu § 2 zák. o ss, jakým však nař. výnos kvalifikační komise není.
Citace:
č. 876. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 606-610.