Č. 3231.

Obecní úředníci: * Vykonává-li obecní úředník vedle své služby úřední na základě smlouvy s obcí pro ni ještě práce jiné, a to takovým způsobem, že výkon jich má povahu »povolání«, jest tím vyloučena výhradnost jeho povolání jako obecního úředníka ve smyslu § 44 zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb. — II. Co jest »povoláním« ve smyslu § 44 cit. zák.?
(Nález ze dne 11. února 1924 č. 2300).
Prejudikatura: Boh. 472 adm.
Věc: Václav N. ve V. (adv. Dr. Jos. Jokl z Brna) proti moravskému zemskému výboru o úpravu služebního poměru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Žal. úřad dospěl na základě výsledku konaného šetření k názoru, že st-1 nevykonává svého úřadu obecního tajemníka jako povolání výhradné, což podle § 44 zák. č. 443/1919 činí nemožným, aby na st-le byla vztahována ustanovení tohoto zák.
St-1 to popírá a dovozuje, že služba jeho jako obecního tajemníka jest nejen jeho stálým povoláním, nýbrž také jeho povoláním výhradným, a uvádí, proč tomu tak jest. Obě strany shodují se tedy v tom, že po rozumu § 44 cit. zák. dlužno u st-le rozlišovati jeho funkci jako obecního tajemníka, která jest nesporně jeho stálým povoláním, od jeho funkce kostelního varhaníka (s účastí na pohřbech), o níž jest sporné, je—li také povoláním st-lovým, které by ubíralo stálému povolání st-le jako obecního tajemníka povahu výhradnosti.
Nss vyložil ve svém nál. Boh. 472 adm., co sluší rozuměti pod pojmem »povolání« ve smyslu § 44 cit. zák. Podle názoru tam vysloveného, na němž nss trvá i dnes, jest povoláním něčím každá jeho činnost, ať samostatná, ať ve služebním poměru, kterou vykonává pravidelně a trvale s tím úmyslem, aby mu byla normálním a trvalým zdrojem výživy a základem existence, aniž záleží na tom, jaký zisk z činnosti té plyne.
Z toho jest patrno, že st-lův výklad § 44 — jako by předpis ten měl na mysli toliko ony úředníky, kteří mají vedle svého povolání úřednického ještě jiné hlavní povolání, jež má svůj základ mimo smluvní poměr k obci a jež také tvoří hlavní zdroj jejich příjmů — není správný. Jeť dojista lhostejno, v čím zájmu se toto jiné povolání vykonává a kdo za ně obecního úředníka platí. Rovněž není podmínkou, aby toto jiné povolání bylo hlavním povoláním úředníkovým a hlavním zdrojem jeho příjmů. Naopak bude jaksi pravidlem, byť ne bezvýjimečným, že hlavním povoláním bude služba úřednická u obce, ono jiné povolání pak toliko vedlejším, které nebude obecnímu úředníkovi vynášeti více než tato jeho funkce úřední. Vždy však bude třeba — má-li se mluviti o jiném povolání — aby příslušné jinaké zaměstnání bylo toho způsobu, že úředník musí s výtěžkem jeho při svých životních potřebách jako s nezbytnou součástí úhrady počítati.
Podle § 44 cit. zák. nevztahují se ustanovení tohoto zák. na úředníky, kteří nevykonávají svého úřadu u obce jako stálé a výhradné povolání. Při pozuzování otázky, je—li někomu služba u obce povoláním výhradným, je tedy možno pozírati jenom na tu službu, která je jeho úřadem, pro kterou tedy jako úředník byl ustanoven a která spadá do oboru jeho funkcí úředních. Vykonává-li tedy obecní úředník pro obec ještě nějaké práce jiné, které nesouvisejí s jeho funkcemi jako obecního úředníka a které mu také nebyly jako obecnímu úředníku svěřeny, dlužno tuto jinou službu obecní posuzovati samostatně. A má-li tato služba znaky povolání, jak byly výše uvedeny, pak ruší ovšem také výhradnost povolání jeho jako obecního úředníka. St-1 netvrdí, že funkce varhanická a účast při pohřbech jsou součástí jeho služby jako obecního úředníka, nýbrž považuje je sám za vedlejší úkony, které s jeho postavením úřednickým niterně souvisejí. Je také zjištěno spisy, že za výkon těchto prací je z části zvlášť honorován stranami, které se jeho přispění dožadují. Nelze proto funkce, které koná jako varhaník, i když je koná na základě smlouvy s obcí, pokládati za úkony, které vykonává jako obecní úředník, a nutno tudíž dle toho, co svrchu řečeno, pro otázku, je—li mu úřad u obce povoláním výhradným, tyto úkony hodnotiti zvlášť.
Podle spisů je patrno, že výkon těchto funkcí varhanických s účastí na pohřbech má všechny znaky »povolání«. Smlouvou s obcí se zavázal k trvalému vykonávání jich, také je stále a pravidelně vykonává, úplata, kterou za ně béře od obce, tvoří poměrně značnou složku celkového jeho příjmu a béře za ně také přímo od stran náhradu.
Z toho však plyne, že jeho úřadu obce není mu povoláním výhradným a je tedy dle § 44 účinnost zák. č. 443/1919 pro něj vyloučena ....

Citace:

č. 3231. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 555-556.