NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Seniorát evangelický.

I. Pojem.
Obce evangelické, které za příčinou vedení, správy a zastupování svých společných záležitostí církevních podrobeny jsou senioru jakožto společnému představenému, tvoří dohromady seniorát. Každá obec musí náležeti určitému svazku seniorátnímu, a tam, kde senioráty nejsou, svazku superintendenčnímu. Obce nově založené náležejí onomu seniorátu, jemuž přísluší obec, z nichž nově založená obec povstala. Přeměna stávajících seniorátů může nastati ku žádosti dotyčné obce, o níž rozhoduje vrchní církevní rada, učinivši o tom oznámení ministerstvu a příslušné zemské správě. Zrušení stávajících a utvoření nových seniorátů může předsevzíti vrchní rada církevní ku návrhu příslušného shromáždění superintendenčního po vyslechnutí výboru seniorátního a se svolením příslušného ministerstva. V přítomné době máme 15 seniorátů ausgsburského a 7 seniorátů helvétského vyznání. Řádné orgány, jimiž obec seniorátní práva a povinnosti své vykonává, jsou: senior, výbor seniorátní, shromáždění seniorátní.
II. Senior.
Senior jest duchovní představený seniorátu; jemu přísluší dohled nad církevním pořádkem seniorátu; on zastupuje a spravuje seniorát ve všech případech, které výslovně nejsou vyhrazeny výboru seniorátnímu.
1. Samostatný obor působnosti:
а) Senioru, jakožto duchovnímu představenému přísluší: uvedení faráře, podporování činnosti úřadu farního v zachování pořádku církevního a pěstování křesťanského života; dozor nad úřadováním a chováním se farářů, vikářů, presbyterů a kandidátů; péče o další vzdělávání, praktické i vědecké; smírné vyřizování sporů mezi duchovními, učiteli, presbytery a členy obce; udílení dovolené duchovním na dobu od 3 do 14 dnů a péče o zřízení zástupce, když duchovní jest na dovolené neb nemocen, neb když fara jest uprázdněna.
b) Jakožto dozorce nad školami evangelickými v seniorátu má senior úřad farní ve příčině dohledu na školy a jeho činnosti učitelské a vychovatelské a ve příčině úřadování a chování se učitelů podporovati; senior má se starati o zakládání nových škol, další vzdělání učitelů, zlepšení jich postavení, podporování vdov a sirotků. Jemu přísluší bezprostřední církevní dohled nad evangelickým vyučováním náboženství na školách středních a ústavech učitelských. V každé obci svého okresu má senior střídaje se superintendentem zpravidla každé tři roky odbývati církevní a školní visitace a o výsledku podrobnou zprávu podati superintendentovi, který ji předloží opět k nahlédnutí vrchní církevní radě. Senior jest prostředkujícím orgánem mezi jednotlivými obcemi a vyššími stupni církevní vlády a jest ve své celé úřední činnosti podroben superintendentu a prostřednictvím tohoto vrchní církevní radě.
2. Volba seniora.
Volitelným pro úřad seniorátní jest každý instalovaný a v úřadu jsoucí farář některé obce seniorátu. Volba děje se na dobu 6 let ode dne potvrzení počítaje. Právo volební vykonává v superintendencích vyznání helvétského shromáždění seniorátní a v superintendencích vyznání augsburského jednotlivá presbyteria seniorátu. Potvrzení volby přísluší vrchní církevní radě. Nepotvrdí-li tuto volbu, jest povinna udati důvody toho. O tom, že potvrzení se stalo, podati jest zprávu ministerstvu se žádostí, aby přídavek funkční senioru byl poukázán, a kromě toho jest to oznámiti příslušné zemské správě. Byl-li farář ustanoven seniorem, nemění se tím jeho postavení v úřadu farním jeho obce.
III. Výbor seniorátní.
Výbor seniorátní sestává ze seniora, jakožto předsedy, konseniora a kuratora seniorátního.
1. Konsenior, který seniora, je-li tento zaneprázdněn, zastupuje, volí se ze středu farářů seniorátu shromážděním seniorátním na dobu 6 let.
2. Kurator seniorátní jest člen shromáždění seniorátního stavu světského, kterého toto na dobu 6 let volí.
Oběma zvolí shromáždění seniorátní náhradníky z téhož stavu, které řádné členy, když tito jsou zaneprázdněni neb když při řízení disciplinárním některý z nich jest vyloučen, zastupují. Konsenior, kurator seniorátní a jich náhradníci obstarávají úřad svůj bezplatně a lze je po uplynutí jich doby úřední opět voliti.
3. Obor působnosti výboru seniorátního.
Tento vede správu seniorátu a rozhoduje ve všech případech, i tam, kde styk členů jest jen písemný, většinou hlasů. Jemu přísluší jmenovitě:
a) Ve příčině jednotlivých obcí seniorátu: Konečné rozhodování sporů ve příčině voleb presbyterů a zástupců obce; připomínky na presbyteria, opomenou-li něčeho, odstranění protizákonnosti jich jednání; projednání a opatření ve příčině sporů farářů, učitelů, presbyterů a zastupitelstev obcí, moc disciplinární nad faráři, vikáři, kandidáty teologie, učiteli a presbytery, v prvé instanci; řízení při zakládání obcí církevních a školních, jakož i při přifaření a vyfaření; dohled na správu jmění církevního, školního a nadačního, jakož i na pokladnictví a účetnictví jednotlivých obcí; zkoumání výročních účtů o jmění obcí, dobrozdání finanční o zamyšlených novostavbách při budovách kostelních.
b) Ve příčině shromáždění seniorátního: připravení předloh které se mají tomuto předložiti o provedení jeho usnesení.
c) Seniorátnímu výboru přísluší dále správa fondů, které seniorátu, jakožto takovému příslušejí.
IV. Shromáždění seniorátní.
1. Složení: Shromáždění seniorátní sestává:
a) ze seniora a veškerých ostatních farářů seniorátu;
b) z kuratora seniorátního a ze zástupců stavu světského v počtu odpovídajícímu počtu farářů každé obce. Tyto zástupce volí presbyterium každé farní obce z řad svých členů;
c) tam, kde v seniorátu se nalézá střední škola, ústav učitelský, škola měšťanská neb nejméně čtyřtřídní škola obecná dotyčného vyznání, vyšle každý sbor učitelský po jednom zástupci ze svého středu do shromáždění seniorátního s tím však obmezením, že, když v témž místě nalézá se několik ústavů vyučovacích jmenovaného druhu, všechny sbory učitelské dohromady jen jednoho zástupce vyšlou;
d) konečně i definitivně ustanovení učitelé veškerých evangelických škol vysílají rovněž ze svého středu po jednom zástupci. Volby nařizuje senior. 2. Obor působnosti.
Obor působnosti shromáždění seniorátního záleží v poradách a usnášení se v záležitostech společných obcí v něm zastoupených. Sem náleží jmenovitě: porady o stavu jednotlivých zemí ve všech směrech církevního života na základě zprávy seniorem předložené; vyřizování předlohy od výboru seniorátních neb vrchní církevní rady došlých; porady ve příčině odstranění nesnází, které se při výkonu nařízení představených církevních úřadů vyskytují; projednání event. stížností na seniora neb výbor seniorátní podaných; zkoumání a schválení účtů o fondech a nadáních, které seniorátu, jakožto takovému náležejí nebo jím jsou spravovány, zjištění rozpočtu o požadavcích seniorátu, jakož i o podporách chudých obcí, vdov a sirotků po farářích a učitelích a farářích a učitelích, kteří se stali k službě neschopnými, opatření prostředků ku krytí těchto výloh, což státi se může přirážkami na jednotlivé obce na základě usnesení většiny dvoutřetinové, jež potřebí má ještě souhlas vrchní církevní rady; usnášení se o statutárních řádech pro seniorát, jež vyhledávají schválení vrchní církevní rady; shromáždění seniorátnímu přísluší dále jednati o předmětech ústavy církevní a stížnostech o porušení práv evangelickým věřícím zaručených a učiněná usnesení o tom jakožto návrhy neb rozklady vyšším instancím předložiti; volba funkcionářů; ustanovení času a místa příštího shromáždění.
3. Svolání shromáždění předsebeře senior, oznámiv předmět jednání a vyzvav dříve presbyteria, aby se o tom vyslovila. Shromáždění svolává se z pravidla jednou v roce v čase předešlým shromážděním ustanoveném, dále v případě volby seniorátu (helv. vyzn.) a kdykoli většina presbyterů z vlastního popudu neb na dotaz výboru seniorátního svolání shromáždění navrhuje.
4. Průběh jednání.
a) Shromáždění předsedá senior, je-li tento zaneprázdněn, kurator seniorátní a po případě konsenior.
b) Dříve, než jednati se počne, má se shromáždění usnésti o omluvách nepřítomných členů, které písemně došly; proti faráři, který neomluviv se dostatečně, nedostavil se ku dvěma shromážděním po sobě jdoucím, jest zavésti disciplinární řízení.
c) Ke schůzím mají přístup osoby, jimž předsedající k tomu dal svolení. Jedná-li se o stížnostech na jednotlivé osoby, jakož i usnese-li se shromáždění o tom, jest sezení tajné.
d) Pro jednání platí zvláštní předpisy: předlohy výboru seniorátního, vyšších úřadů církevních a jednotlivých presbyterií seniorátu musí vždy býti projednány; samostatné návrhy jednotlivých členů mají potřebí, aby o nich jednáno bylo, podpory čtvrtiny přítomných členů. Důležité předměty jest, pokud výborem seniorátním připraveny nebyly, dříve než se o nich ve shromáždění počne jednati, přikázati přípravné poradě nebo některému z výborů.
5. Protokoly o shromáždění seniorátním předložiti jest k nahlédnutí a potvrzení superintendentovi, který toto může uděliti neb s udáním důvodů odepříti, když shromáždění meze oprávnění svých překročilo.
Byly-li protokoly potvrzeny, oznámí senior obsah jich neb aspoň usnesení presbyteriím svého okresu a předloží je vrchní církevní radě ku nahlédnutí. On může též ostatním seniorům o tom oznámení učiniti. Usnesení shromáždění jest ihned po potvrzení protokolu provésti.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Seniorát evangelický. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 399-401.