392 s., 23 (1914). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 23 (1914)
PDF

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných:


Právník — P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Ósterreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblatt für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. BI. — Eisenb. R. = Österreichische Zeitschrift für Eisenbahnrecht. — Zpr. = Zprávy spolku českých advokátů v král. Českém v Praze. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. včstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. = říšský zákonník číslo; z. =. zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.

I. Ve věcech civilních.


A. Z práva občanského.
§ 2., 1396. Doručení cedované faktury s vytištěným na ní razítkem; »Cedováno a splatno u . . . banky filiálky v . . .« nedosti inteligengtnfmu dlužníkovi a přiložení poštovního složního lístku bankovní filiálky nemá účinku § 1396. obč. zák. 2 X 12, Rv III 395; P. 13; 748.1
§ 49., 70., 94., 96. Neplatné jest manželství, v něž vešel nezletilec svémocně; neplatný jsou ohlášky, byl-li v nich označen snoubenec neprávem jako šlechtic; platnosti může odpírati nevinná manželka i po nastalé zletilosti manželově. 21 X 13, Rv I 689; G. H. 13: 905,
§ 55. Důvodná jest /bázeň nevěstina, vyvolaná vyhrůžkou rodičů, že ji vydědí, z otcovského domu vyhostí, že svým zdráháním — 45 —
je ještě o život připraví, zvlášť je-li nevěsta osobou povolnou, nerozhodnou, slabé vůle. 20 V 13, Rv II 588; P. 13: 841.
§ 64. Sňatek mezi katolíkem a příslušnicí anglikánské církve jest platný; »křesťany« jsou také příslušníci křesťanské církve, zákonem neuznané. 14 X 13, Rv VI 420; G. H. 13: 861.
§ 70., 71. Ohlášky nemohou býti nahrazeny dotazováním u známých snoubenců a u církevních hodnostářů, obvyklým v arménskokatolické církvi (v Turecku). 1 VII 13, Rv I 666: J. Bl. 13: 503; Z. Bl. 13: 910 č. 389.
§ 115. Za »těžká, zlá nakládání« jest pokládali použití značného násilí, nevyvolané jen podnícením vášní pachatelových a zanechávající viditelné známky a následky, aneb poškozující mravně postiženého. Lehká poškození nejsou ještě o sobě těžkým zlým nakládáním; toto však může býti způsobeno i bez poranění. Nebezpečné nástrahy předpokládají dolosní konání, jež není dáno při pouhém přípravném jednání. 6 IV 10, Rv I 284; Z. Bl. 13 č. 355.2
§ 151., 246., 1444. Bez svolení zákonného zástupce nemůže se nezletilec platně vzdát i bolestného a ušlého výdělku. 1 VII 13, Rv V 1493; G. H. 13: 938.3
§ 163. § 530. c. s. ř. Důkaz opaku této domněnky z donošenosti děcka jest přípustný a to i v řízení obnovovacím. 4 VI 13, Rv I 523; Z. BL 13: 731 (č. 283).
§ 178. Přemrštěná přísnost otcova, jevící se nadávkami dětem a zlým nakládáním jimi, jest zneužitím otcovské moci. 18 VI 13, R I 433; N. Z. 13 č. 38.
§ 246. Závazek nezletilce, majícího vlastní příjmy, jest platný jen tehdy, když při založení jeho strany výslovně neb mlčky příjmy ty měly na zřeteli. 2 XII 13, Rv III 490; G. H. 14: 57.
§ 294. Výhrada vlastnického práva ohledně parního stroje, kotlů s přísl. a potrubí s přísl. pro pivovar jest platna, byť i potrubí bylo zazděno; věci ty nestávají se příslušenstvím pivovaru. 8 V 12, Rv II 489; P. 13: 795.
§ 339. Označení pozemku, jehož rušení se týče, nesprávným číslem katastrálním, není důvodem k zamítnutí žalobní žádosti. 21 XI 11, R II 923; P. 13: 845.
— Svémocným jest rušení nájemních práv, bylo-li sice vykonáno z nařízení úřadu, ale přes odpor nájemcův (viz § 1118.). 19 XII 11, R II 1010; P. 13: 847.
— Svémocným není rušební čin (přeměření obecních pozemků a zasazení hranečníků), dal-li k němu svolení zástupce rušeného virilisty. 28 XII 11, R II 1008; P. 13: 848. — 46 —
— Držitel pozemku zodpověděn jest i za rušení držby, jíž se na sousedním pozemku dopustil dělník, jím k polní práci zjednaný, v zájmu této práce bez jeho příkazu a svolení. 24 IX 12, R III 352; P. 13: 713.
— § 345. Byla-li držba původně výprosná, nepozbývá této vlastnosti delším vykonáváním. 14 V 13, R VI 150; Z. Bl. 13 č. 260.
— Držby neruší, kdo na základě nařízení úřadu, povolaného ke správě cest, jímž bylo vlastníku soukromé cesty nařízeno, aby ji měl volnou pro obecné užívání, této cesty používá přes to, že je zahražena; rušitel nemá v takovém případě vědomí svémoci, k rušení jinak nutné. 14 V 13, R II 498; Z. Bl. 13 č. 259.
— Držba pachtovních práv ruší se již tím, že propachtovatel stráně dá vložiti na její nepropachtovaný vrch lesní výrobky, aby je později přes stráň přepravil; rušený není povinen vyčkati uskutečnění tohoto úmyslu a vydati se tak preklusi § 454. c. s. ř. Propachtovatel jest § 24. les. zák. chráněn jen tehdy, splní-li jeho předpoklady. 21 V 13, R III 248; Z. Bl. 13 č. 258.4
§ 367. K nabytí vlastnictví jest třeba držby tradujícího nevlastníka. 2 IV 13, Rv V 226; Z. Bl. 13 č. 393.
§ 418. Vlastník pozemku stává se vlastníkem a držitelem také části stavení, postaveného sousedem mala lide na onom pozemku. 4 VI 13, Rv VIII 179; Z. Bl. 13: 998 č. 442.
§ 428. »Způsobem dokázatelným« znamená tolik, jako způsobem, patrným pro osoby třetí. 30 IX 13, Rv II 925; P. R. 14: 9; stejně rozh. 19 III 13, Rv II 140; Z. Bl. 13: 574.
§ 447., 448., 449. Nařízení zůstavitelovo, že odkaz peněžitého obnosu jest zaplatiti jen z pozůstalostní nemovitosti, jest o sobě titulem pro právo zástavní. 24 IX 13, Rv V 1518; G. H. 13: 954.
§ 484. Služebnost cesty jest rozšiřována, jezdilo-li se dříve po pozemku neobdělaném neb sklizně zbaveném, kdežto se nyní jezdi též po pozemku osetém. 24 VI 13, Rv I 609; Z. Bl. 13: 915, č. 392.5
§ 531. Pohledávka z pojištění na případ smrti, uzavřeného ve prospěch osoby třetí, nepatří do pozůstalosti pojistníkovy, byť i police až do jeho smrti byla zůstala v jeho držbě a byla obmyšlenému posledním pořízením odkázána. 27 III 13, R 1204; Z. Bl. 13 č. 285.6
§ 532. V závazky zůstavitelovy nevstupuje jeho manželka, jež převzala pozůstalost dědickým smírem. 13 XII 11, Rv II 1015; P. 13: 846.
§ 547. Soudní odevzdací listinou vykázaný právní nástupce hypotekárního věřitele jest legitimován přihlásiti pohledávku v řízení — 47 —
rozvrhovém, byť i pohledávka do odevzdací listiny nebyla pojata a knihovní převod se nestal. 17 IX 13, R I 524; Z. Bl. 13: 1038 č. 464.
§ 584. nejv. rozh. 14 II 46 sb. z. s. 933. Okolnost, že zůstavitel chtěl zříditi písemný testament, není na překážku platnosti posledního pořízení jako testamentu ústního, pokud zůstavitel neprojevil vůli, že chce poslední pořízení učiniti buď jen písemně, aneb vůbec ne. 4 VI 13, Rv III 232; G. Z. 13: 439; Z. Bl. 13 : 942, č. 410.
§ 726. Legatáře jest pokládati poměrně za dědice i tehdy, není-li tu zákonných dědiců vůbec. 26 II 13, R VI 65; N. Z. 13 č. 30.
§ 757. Právo pozůstalého manžela není právem dědickým, byť i se k pozůstalosti jako dědic přihlásil. 13 XII 11, Rv II 1015; P. 13: 846.
— Pozůstalý manžel má zákonný podíl požívacího práva na všech pozůstalých věcech bez ohledu na to, že zůstavitel některé odkázal osobám třetím. 24 X 13, Rv V 2288; Przeg. 13: 100; E. BL 13 č. 27.
§ 765. Při vyměřování povinného podílu nebudiž brán zřetel na zákonné požívací právo manželovo. 28 II 11, R I 119; N. Z. 13 č. 37; opačně 17 IX 12, RI 613; N. Z. 13 č. 37.
§ 774., 537., 809. obč. z. Zavazení povinného dílu fideikomisární substitucí jest naprosto neplatné. Žalovati o jeho neplatnost jest oprávněn též zákonný dědic dědice népominutelného. 4 III 13, Rv 2866/12; G. Z. 13: 438; Z. Bl. 13: 943, č. 411.
§ 796. Nároku toho nemá vdova, jež má nároky dle § 757.—759. obč. zák. 8 X 13, R I 711; Z. Bl. 13: 1025 č. 455.
§ 808. Nepominutelný dědic má při uplatňování nároku na volný povinný podíl jen právo, nikoliv však povinnost, vzdáli se testamentárního dědictví. 4 III 13, Rv V 2866; Z. Bl. 13 : 943, č. 411.
§ 822. § 31. n. kn. z.; §§ 177., 178. nesp. říz. Byla-li zapsána pohledávka s tímto omezením, ale nemovitost odevzdána později jinému dědici než dlužníku, nemůže býti výmaz povolen na základě odevzdací listiny, nýbrž pouze na základě rozsudku neb výmazného povolení věřitelova. 26 VIII 13, R I 559; Z. Bl. 13: 957, č. 420.
§ 827.—830. Spoluvlastník reality musí při žalobě o zrušení spoluvlastnictví dokázati platný titul svého práva. Žalovaní spoluvlastníci jsou oprávněni bráti platnost titulu v odpor. 26 II 13, Rv V 238; Przeg. 13; E. Bl. 13 č. 25.
§ 863. Pojišťovací smlouva zanikne před dohodnutou lhůtou, pozbude-li pojistník předmětů pojištěných a prohlásí-li v opovědi o tom, že v smlouvě nestojí a pojistitel neodpoví. 17 IX 13, Rv II 698; P. 13: 804.
§ 865. Duševní poruchy, které se týkají jen určité oblasti představové (na př. sexu), nečiní dotyčnou osobu nezpůsobilou k práv- — 48 —
ním jednáním, jež s dotyčnou částí duševního života nemají co činiti. 14 V 13, Rv I 489; Z. Bl. 13: 814, č. 340.
— Osobou nesvéprávnou (choromyslnou) učiněná smlouva jest absoluně neplatná bez schválení zák. zástupce resp. soudu a nemůže dodatečným nabytím svéprávnosti a schválením nabýt i platnosti. Neplatnost může uplatňovati i spolusmluvník. 1 X 13. Rv I 729; Z. Bl. 13: 1001 č. 443.
§ 869. Nejasno jest sdělení o cessi dlužníku, jež stalo se mu zasláním faktury, dle níž platiti jest cedentu a dle cesionářem připojeného razítka, tomuto. 23 IX 13, Rv 1 669; Z. Bl. 13: 923, č. 397: jasno jest sdělení připojenými razítky: »Faktura esk. společnosti v N., prodejní kancelář a cesionářka firmy C.«. »Platny jsou jen platy eskomptní společnosti.« 23 IX 13, Rv I 709; Z. Bl. 13: 924, č. 398.
§ 877., 248., 865. Plnění marnotratníkem jsou neplatná a mohou býti žádána zpět bez ohledu na to, věděl-li spolukontrahent v době uzavření smlouvy o marnotratnictví. Odpůrce má jen nárok na přiměřené odškodné. Zamlčení nezpůsobilosti k právním činům nemá v zápětí následky dle § 248. obč. zák. 25 VI 13, Rv I 615; Z. Bl. 13: 809, č. 339.
§ 878. zák. 14 V 96 ř. 74. Neplatná jest smlouva, jíž se matka (macecha) zaváže po dosáhnuté zletilosti děcka vydati mu najednou příspěvky na vychování, na jeho výživu určené, jí vybrané, ale jinak použité. 27 II 12, Rv II 170; P. 13: 792.
— Dohoda mezi prodatelem a kupitelem povoznické licence, dle níž tento smí jezditi ihned po složení licence oním i bez předchozího úředního povolení, jest nedovolena a neplatná. 28 I 13, Rv I 1158/12; Z. Bl. 13: 918, č. 394.
§ 887. Písemnou smlouvou není jednostranný dopis, obsahující potvrzení smlouvy, není-li tu dopisu vzájemného. 19 III 13, Rv I 237; J. Bl. 13: 573.
§ 902., 903. Je-li pohledávka stavebního řemeslníka splatna teprve při zatížení domu úvěrem na II. místě, není tím rozuměti úvěrní pohledávky stavební. 30 VI 13, Rv I 993; Z. Bl. 13; 817, č. 342.
§ 926. nebyl zrušen § 272. c. s. ř. Předpisu § 924. obč. zák. může se dovolávati jen ten, kdo se zachoval dle ustanovení § 926. obč. zák. 7 X 13, Rv VII 222; G. H. 13: 873; E. Bl. 13 č. 25.
§ 970. Majitel hotelu nezodpovídá za krádež šatu, odloženého hostem v čítárně a pisárně hotelu, všeobecně přístupné. 25 VI 13, Rv I 588; G. Z. 13: 478; Z. Bl. 13: 1015 č. 448.
§ 1014., 1008. Smluví-li 3 osoby, že z provise za sprostředkovaný obchod dostane každá bí, jest ta z nich, jež na venek vyjednávala, oprávněna i bez výslovného souhlasu druhých 2 o provisi proces vésti a náklady jeho od provise obdržené si sraziti. 15 VII 13, G. H, 14: 9. — 49 —
§ 1048., 1311. Čl. 347. obch. z. Zabavení zboží, zaslaného cizinci do ciziny a jím přijatého, v cizině na základě tamních zákonu, je náhodou, přihodivší se ve jmění cizincově. 30 V 12, Rv III 46; P. 13: 797.
§ 1048., 1064. Nahodilá zkáza věci, prodané s výhradou vlastnictví až do úplného zapravení kupní ceny, stihá prodatele, dokud tato podmínka nenastala. 1 X 12, Rv V 2105; off. 1519.
§ 1100. Bylo-li nájemné smluveno určitým obnosem se započtením t. zv. činžovního groše, postihuje potomní veřejnoprávní zvýšení činžovního groše nikoliv nájemce, nýbrž pronajimatele. 24 I 12, Rv II 1138/11; P. 13: 844.
§ 1118. neoprávňuje vlastníka k svémocnému provádění oprav byť i nutných přes odpor nájemníka; musí si nejdříve vymoci předčasné zrušení nájemní smlouvy. 19 XII 11, R II 1010; P. 13: 847.
§ 1153. Při smlouvě o dílo nelze použiti předpisů a lhůt, platných pro správu. 3922—933 obč. zák.; 3 VI 13, R I 518; Z. Bl. 13: 727, č. 281; 4 XII 12, Rv 5 1372; N. Z 13 č. 45.
§ 1158. Smlouva o zhotovení způsobilého zařízení pro mechanickou dílnu jest smlouvou o dílo, byť i zjednaný dodal nutné součástky a předměty zařízení vyšší ceny. 21 I 13, Rv I 1206; E. Bl. 13, č. 25.
§ 1220. Při určení výše dceřina věna vůči rodičům nabudiž brán ohled na výši případného podílu povinného. — K dotaci povinnému může býti uloženo resp. dovoleno, aby věno splácel po částkách. — Při soudním vyměření věna nelze bráti ohled na dřívější slito k zřízení věna povinného ohledne jeho výše. 4 XI 13, R III 484; G. H. 14: 42
§ 1221. I když rodiče tvrdí, že na věno, dcerou požadované, učinili již splátku, určí se věno cestou nespornou a obnos z něho, rovnající se splátkám, uloží jim k placení s výminkou, že do určité doby neprokáží sporem, že nárok splátkami zanikl. Výše a splatnost požadovaného věna posuzuje se dle doby vzneseného nároku. 3 VI 13, R II 548: P. 13: 752.
§ 1262. Byl-li při všeobecném společenství mezi manželi po smrti jednoho uvalen konknrs na jmění druhého, jest rozhodným pro otázku, lze-li na polovici nemovitostí zůstavitelových nabýti práva zástavního, knihovní stav, t. j. doba, kdy bylo pojetí oné polovice do úpadčí podstaty knihovně poznamenáno. ? R I 155 a 156; N. Z. 13: 409.
§ 1284. Koná-li matka vyměnkářka synovi v domácnosti práce, požívajíc za to od něho celého zaopatření, převyšujícího cenu roční výměnkové dávky, nepozbývá tím nároku na plnění výměnku. 23 IV 12, Rv II 409; P. 13: 794. — 50 —
§ 1288. Pojištění životní. Pojistník může za živa neodvisle od pojistitele neb osoby obmyšlené pojistkou volně nakládati. Může ji také posledním pořízením učiniti jměním pozůstalostním. 2 X 12, R I 577; N. Z. 13, č. 30.
— Pojištění úrazové. Byla-li smluvena lhůta, během níž pojistník má uvědomiti pojistitele o úrazu, jest lhůta ta praeklusivní; uplynula-li bezvýsledně, jest pojištění bezúčinno i tehdy, bylo-li oznámení učiněno opožděně bez zavinění pojistníka jen proto, že mu následky úrazu teprve později známými se staly. 6 V 13, Rv II 436; Z. Bl. 13, č. 297.
— Oznámí-li pojistník, že pojistný případ pro pojistitele nastati nemůže (na př. poněvadž pozbyl držby věcí proti vloupání pojištěných) a spojí-li s tím návrh na zrušení smlouvy, jest mlčení pojistitele pokládati za souhlas, byť i ohledně mlčení na pouhé oznámení poj. podmínky stanovily opak. 17 IX 13, Rv I 698; Z. Bl. 13: 952, č. 417.
§ 1297., 1299. Zaviněním jest příkaz nebezpečné manipulace v chemické čistírně; spoluzavinění, byl-li zkušenou dělnicí vykonán. 25 IX 12, Rv II 787; J. Bl. 13: 561.
§ 1311. Nahodilým jest úraz na chodníku, jejž nebylo lze čistiti pro ustavičné sněžení. 8 X 13, Rv II 852; G. H. 13: 953.
§ 1315. Kdo ve styku s vnějším světem používá pomocníka, jest práv z jeho zavinění při výkonu svěřených mu úkonů. 28 XII 12, Rv I 1054; J. Bl. 13: 537.
§ 1317., 1311. Pošta neručí za nesprávné doručení, neporušila-li předpisů o doručování. M. n. 10 VI 02, ř. 124; 30 IV 13, Rv II 211; G. H. 13: 965.
§ 1317. Poštovní erár ručí za škodu, vzešlou směnečnímu věřiteli tím, že platební rozkaz nebyl doručen dlužníku do vlastních rukou. 10 XII 12, Rv V 2767; N. Z. 03, č. 23.
§ 1325. Zabavení nároku na bolestné jest nepřípustná 28 I 13.
R III 46; N. Z. 13, č. 26.
— Příkaz advokátovi k zažalování bolestného (ostatně bez udání výše) nezakládá zděditelnost tohoto. 16 VII 13, Rv V 1441; Z. Bl. 13: 827, č. 353.
— Při poranění děcka budiž nárok na příští ušlý výdělek tou dobou zamítnut, nemůže-li dle osobních poměrů poraněného o výdělečné schopnosti býti řeči ani pro případ, že poranění by se nebylo stalo. 22 X 12, Rv II 950; Z. Bl. 13, č. 278.
— Pro výměru bolestného jsou směrodatný sociální a majetkové poměry poškozeného, nikoliv též škůdcovy. 14 IV 13, Rv V 455; Z. BL 13, č. 280.
§ 1327. Dcera, schopná samostatné výživy, nemá v případě — 51 —
usmrcení otce nároku na náhradu toho, co od otce dostávala. 14 V 13, Rv I 324; Z. Bl. 13: 825, č. 350.7
Manžel nemá nároku na náhradu škody, vzniklé mu nepřímo poraněním manželky (zanedbáním obchodu poraněné během nemoci). 27 V 13, Rv I 400; Z. Bl. 13 : 825, č. 351; 29 V 12, Rv I 418: Z. Bl. 13: 826, č. 352.8
§ 1336. Ztráta lhůt jest konvencionální pokutou; nastává tedy jen při zaviněném prodlení v plnění. 11 IX 12, Rv I 661; Z. Bl. 13, č. 169.
§ 1369. § 75., 77. kn. z.; § 177. nesp. říz. Knihovní pohledávku může dědic zažalovati teprve po převodu knihovním pohledávky té na něho. 22 XI 10, Rv II 888; P. 13: 849.
§ 1376., 1380. Výslovnou proměnou více směnečních pohledávek v pohledávku celkovou s poskytnutím slevy a povolením splátek mění se pohledávka směneční novací v pohledávku obecnou. I IV 13, Rv III 158; J. Bl. 13: 574.
§ 1389. Vyrovnání nároků alimentačních nemanželského děcka jednou pro vždy jest při pravidelném hospodářském vývoji nemanž. otce trvale závazným. 6 II 12, R II 92; P. 13: 790.9
— Smír o výživném nemanželského děcka může býti zbaven účinnosti i tehdy, když se poměry změnily, byť i ne abnormálně, nebylo-li jen odporování smíru zvlášť vyloučeno. 23 IX 13, Rv I 710; Z. Bl. 13: 941, č. 409.
§ 1393. Také výminkou omezené pohledávky mohou býti postoupeny. Nárok postoupený ex pacto de mutuo dando stává se existentním teprve složením zápůjčkové valuty. 15 VII 13, Rv I 718; J. Bl. 13: 575.
— Platný jest postup pohledávky trestních útrat soukromým žalobcem jeho advokátu k účeli zálohy před zahájením sporu. 26 XI 13, Rv I 956; G. H. 14: 104.
§ 1431. Kondikce obnosu nedluhovaného a s výhradou zaplaceného děje se dle § 1431 a nikoliv dle § 1432. obč. zák. 28 IV 13, Rv V 953; Z. Bl. 13: 709, č. 270.
§ 1435. 161., 1380. Smír, učiněný ve prospěch děcka nemanželským otcem, pozbývá platnosti pozdější legitimací sňatkem rodičů; u splnění smíru složený obnos může býti žádán zpět. 11 II 13, R II 96; J. Bl. 13: 539.
4* — 52 —
Automob. zák. 9 VIII 08 ř. 162. § 1. Vlastník neb provozce jest práv ze škody, kterou zapříčinil řidič, zneuživ silostroje ku jízdě s pouhým porušením povinnosti smluvní neb služební, nikoliv též, byly-li zneužitím porušeny všeobecně závazné předpisy zákonné. 21 X 13, Rv I 847; rep. nál. 227: off. 1520, G. H. 14: 80; stejně 14 X 13, R I 529; G. H. 13 : 937.
— Chodec, jenž na křižovatce neopatrně vběhl do směru jízdy automobilu a zapříčinil tak náhlé zabrzdění tohoto a smýknutí jeho, zavinil sám úraz, smýknutím tím mu způsobený. 23 III 13, Rv I 661; Z. Bl. 13: 929, č. 403.
— Při úraze srážkou dvou automobilů nemůže se vlastník vozu, jehož řidič viny nemá, odvolávati na zavinění chauffeura druhého, jako »osoby třetí«. 27 V 13, Rv I 358; Z. Bl. 13: 931, č. 404.
Dráhy; pov. ruč. z. 5 III 69, ř. 27. § 2. § 38. dopr. regl. (11 XI 09, ř. 172.) Nosiči zavazadel nejsou zřízenci dráhy ve sm. § 1. zák. o pov. ruč. Dráha neručí za úraz, způsobený cestujícímu spadnutím kufru, zapříčiněným tím, že nosič neopatrně zavazadlo jiné vpravil na desku pro zavazadla. 30 IX 13, Rv V 1549; G. H. 14: 73.
Odp. zák. § 5., 6. »Zastavení platů« obsahuje dva momenty: seznání dlužníkovo, že za daných poměrů nemůže v provozování závodu pokračovati bez ohrožení věřitelů, a jeho rozhodnutí ponechati věřitelům, chtějí-li mu další existenci umožniti čili nic. 28 X 13, R I 784, G. H. 14: 123.
— § 6. Též ojedinělým odepřením platu může obchodník dáti na jevo vůli, že zastavuje platy vůbec. 24 VI 13, Rv II 641; Z. Bl. 13 č. 268.
§ 29. Postoupí-li předlužený soukromý žalobce svému advokátu zálohou budoucí pohledávku útratovou dotyčného trestního sporu ihned při udělení mandátu, jest postup platný a nelze mu odporovati. 26 XI 13, Rv I 956; G. H. 14: 104.
B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.
Čl. 1., 84. sm. ř. Uherská státní příslušnice, nemající 24 let a neprovozující samostatně žádné živnosti, která sňatkem dle uh. práva zletilosti a zároveň rak. stát. občanství nabude, nemá směnečné způsobilosti. 21 VIII 12, Rv III 419; J. Bl. 13: 550.
Čl. 10. Rubopisem přecházejí na indosatářs všechna práva ze směnky, nikoliv však též jiná, o jiný právní důvod opřená práva indosantova, jako: právo na uspokojení z hypotekární kauce, pro něho zřízené. — Indosant může event. pohledávky ze směnek, jím dále daných, na onu kauci účtovati, ačkoliv směnky jsou vlastnictvím osoby třetí (§ 224. ex. ř.). 19 XI 13, R IV 611; G. H. 14: 59.
Čl. 36., 74. Poctivému, směnečně legitimovanému nabyvateli — 53 —
směnky nevadí objektivní vadnoist titulu nabývajícího. 20 III 12, Rv II 145; P. 13: 800.
Čl. 91. Opomenul-li notář, nezastihnuv protestáta v udaném bytě, dotaz u bezpečnostního úřadu, jest protest neplatný a to i tehdy, odstěhoval-li se protestát do jiné obce. 10 VI 13, Rv V 1087; N. Z. 13 č. 32.
Čl. 16. obch. zák. Označení »inženýr« ve znění firmy jest přípustný i u osob bez vysokoškolského vzdělání, byly-li činný po delší dobu na místech, zastávaných obyčejně techniky s akademickým vzděláním. 1 X 13, R I 624; G. H. 13 : 890.
Čl. 19. Protokolovaný obchodník, jenž svůj závod přeložil do obvodu jiného obchodního soudu a tam svou firmu k zápisu do rejstříku neohlásil, nepřestává proto býti kupcem plného práva, byť i u živnostenského a berního úřadu dřívějšího bydliště ohlásil složení živnosti. 6 VII 13, Rv II 722; Z. Bl. 13 č. 359.
Čl. 21. Byl-li zápis do rejstříku pravoplatně odepřen obchodním soudem buď závodu hlavního, buď odštěpného, nemůže ho soud druhý již povoliti neb v platnosti ponechati. 16 IV 13, R III 173; N. Z. 13 č. 50.
Čl. 210., 228. Soud rejstříkový není oprávněn zrušiti volby členů správní rady akciové společnosti a pokládali volbu za odporující zákonu a stanovám, nýbrž jen odmítnouti zápis do rejstříku; ani nemůže uložiti představenstvu, aby konalo novou valnou hromadu. 6 II 12, R II 111; P. 13: 799.
Čl. 266. Takovouto smlouvou není smlouva o licenci, dle níž nabyvatel licence patentu jest oprávněn patentovaný předmět vyráběti a prodávati, a jest povinen platiti z každého prodaného kusu majiteli patentu určitý smluvený obnos bez ohledu na zisk či ztrátu. 1 VII 13, R I 492; Z. Bl. 13: 960, č. 423.
Čl. 273.—275. Zadání stavby továrních zdí zednickému mistru protokolovaným podnikatelstvím staveb není obchodem; obchodem by bylo dodání movitých věcí k účelu zastavení. 3 VI 13, R I 420; J. Bl. 13: 562.
Čl. 274., 275. Objednání prací stavebních pro (pachtovanou) továrnu jest obchodem. 8 VII 13, R I 530; Z. Bl. 13: 842, č. 362.
Čl. 278. § 887. obč. zák. V obchodních věcech předpis § tohoto neplatí. 18 VI 13, Rv I 570; Z. Bl. 13: 751, č. 296.
— Kupeckou úmluvou: »splatno ve . . . dnech s . . . procenty skonta aneb směnkou na . . . měsíců« nabývá kupitel v pochybnosti právo na daní směnky jen v době, během níž jest oprávněn platiti se srážkou. Po jejím uplynutí lze platiti jen hotově beze srážky. 9 X 13, Rv I 714; rep. nál. 225; off. 1517; P. 13: 785; G. H. 13: 947; J. Bl. 14: 33. — 54 —
Čl. 313. cís. nař. 28 X 65, ř. 110. Ranky mohou na cennosti statutárním způsobem nabyté uplatniti právo retenční neodvisle od vůle dlužníkovy. 20 III 12, Rv II 145; P. 13 : 800.
Čl. 321. Byly-li v cizině vyhotoveny jen objednací listy zástupcem firmy, majícím sídlo v Rakousku, přišla smlouva k místu v Rakousku, kde firma prohlásila svou vůli objednávku přijmouti. 30 V 12, Rv III 46; P. 13 : 797.
Čl. 322. Zašle-li kupec zboží na základě zprostředkování svého cestujícího dle objednacího listu, tímto vyhotoveného a Objednatelem podepsaného, nemůže jednostranně ve faktuře, se zbožím spolu zaslané, měniti podmínky, v objednacím listě vyznačené. 21 XI 11, Rv II 844; P. 13: 802.
Čl. 335. Při dodávacích smlouvách do ciziny stačí, je-li zboží prostřední jakosti a hodnoty dle tuzemských názorů, ač nebylo-li nic jiného vymíněno. 30 V 12, Rv III 46; P. 13: 797.
Čl. 339. Kup na zkoušku nelze zaměňovati s kupem, jímž vydraženo kupiteli právo ústupu za odstupné. 2 IX 13, Rv II 406; P. 13: 788.
Čl. 345.; § 1048., 1311. obč. zák. Ztrátu zboží, koupeného s výhradou ústupu za odstupné, nese při vrácení zboží kůpitel (vlastník). 2 IX 13, Rv II 406; P. 13: 788.
Akc. reg. § 18. I když se stane redukce akc. kapitálu odkolkováním nominálu na ztrátu a k redukci připojí se bezprostředně zvýšení kapitálu základního vydáním nových akcií ve výši ztraceného obnosu, nesmí býti upuštěno od vyzvání věřitelů dle čl. 243. obch. zák. 20 V 13, R I 302; N. Z. 13 č. 42.
Obch. pomocníci (z. 16 I 10, ř. 20) § 2. Technický správce automobilové opravny přísluší k osobám zde uvedeným. Jeho spory se zaměstnavatelem ze služební smlouvy přísluší, není-li tu soudu živnostenského, před řádný soud příslušný věcně dle hodnoty předmětu sporu. 24 IX 12, R II 780; off. 1512.
— § 16. Slib remunerace neb náhrady útrat stěhovacích pro případ uspokojivé služby po určitou dobu, stává se bezúčinným, byl-li služební poměr zrušen před uplynutím onoho času výpovědí zaměstnavatelovou, byť i zaměstnaný na zrušení tom neměl viny. 6 V 13, Rv I 320; Z. Bl. 13 č. 272.
Společnosti cizozemské z. 27 VI 78, ř. 63. Příkaz k předložení stvrzenky, že representanti cizoz. společnosti akc. mají v tuzemsku v určitém místě své řádné bydliště, odpovídá zákonu. 14 V 13, R I 299; N. Z. 13 č. 41.
— Zdejší soud rejstříku jest oproti odštěpným závodům uherských společností akciových oprávněn zkoumati dle tuzemského práva přípustnost zápisu znění firmy neb změny firmy již zapsané. 14 I 13, R I 20; N. Z. 13 č. 41. — 55 —
— Cit. zákon zná jen samostatné, t. j. od sebe navzájem neodvislé závody odštěpné uher. společností akc. Článku IV. cís. n. 29 Xi 65, ř. 127, dle něhož jeden tuzemský odštěpný závod cizoz. akc. společnosti má vůči ostatním tuzemským závodům odštěpným téže společnosti postavení závodu hlavního, nelze použiti na odštěpné závody uherských akc. společností. 22 IV 13, R I 279; N. Z. 13 č. 40.
Společnosti s o. r.; zák. 6 III 06, ř. 58, § 18. Nepřípustno jest ustanovení společenské smlouvy, dle něhož zastupování technické správy podniku vůči státním úřadům dozorčím nepřísluší zřízenému jednateli, nýbrž jinému společníku. 17 IX 12, R I 557; off. 1521.
— § 27., 72. Opověď k obchodnímu rejstříku nemusí býti podepsána též náhradníky jednatelů. — Ustanovení smlouvy, že zbyli členové společnosti musí převzíti závodní podíl vyhoštěného společníka dle poměru svých kmenových vkladů, vyhovuje předpisu § 72. 25 II 13, R II 181; P. 13: 759.
— § 32. Zřídila-li společnost s o. r. ve společenské smlouvě místo dozorčí rady »poradní sbor« (Beirut) s povinnostmi dle § 32. cit. zák., podléhá tento poradní sbor ve všech směrech předpisům zákona, jednajícím o radě dozorčí. 1 X 12, R II 843; N. Z. 13 č. 33.
Želez. regl. dopr. § 84., 86. Dráha zodpovídá škodu způsobenou porušením smluveného způsobu dopravy rybí násady. 9 IV 13, Rv V 294; G. H. 13; 889.
C. Z řízení sporného a exekučního.
§ 42., 1., 76. j. n. 4., 34., 37. obč. zák. Tuzemský soud není příslušný k rozhodnutí o platnosti manželství, byli-li manželé v době sňatku v cizině uzavřeného cizinci a nebydlí-li žádný z nich v době sporu o neplatnost v tuzemsku. 14 I 14, R I 947/13; G. H. 14: 121.
§ 44. Přes to, že exekuční věc byla odstoupena příslušnému soudu, zůstanou v platnosti usnesení a exekuční výkony, nepříslušným soudem učiněné a již pravoplatné. 12 XI 12, R V 1348; off. 1522.
§ 46. I. Pravoplatný výrok o předmětné nepříslušnosti působí objektivně vůči každému jinému soudu bez ohledu na to, předcházelo-li výroku tomu sporné jednání čili nic. 29 IV 13, R II 430; Z. Bl. 13 : 762 (č. 309).
§ 50. § 91. obč. zák. Domáhá-li se manželka, s manželem ve společné domácnosti žijící, na něm slušné výživy dle § 91. obč. zák., nelze o tomto jejím nároku rozhodovati v řízení nesporném. 5 XII 11, R II 949; P. 13: 859.10
§ 51. č. 3. Směnečná žaloba z obohacení nepatří před obchodní soud (byť i žalovaný byl protokolován), není-li sporné právní jed- — 56 —
nání obchodem proto, že žalovaný jest ohledně podniku, pro který byl obchod uzavřen, původním výrobcem. 25 VI 12, R V 831; N. Z. 13 č. 41.
§ 55. 2. věta má průchod jen v případech, kde jde o část pohle- dávky jistinné, t. j. pohledávky, spočívající na témže právním a skutkovém důvodu. Úhrnná pohledávka žalobcova proti žalované- mu, vzešlá z různých právních důvodů, není co do příslušnosti rozhodnou ipro zažalování pohledávky jednotlivé. 28 III 11, R II 256; P. 13; 859.
§ 56. Ve sporu o vydání spořitelní knížky rozhoduje o příslušnosti nikoliv cenění žalobcovo, nýbrž suma, na niž spoř. knížka zní. 23 IV 12, R II 261; P. 13; 859.
§ 68. Záložníci, povolaní k vojenskému cvičení, nejsou podrobeni soudu místa posádky. 8 X 12, R II 833; P. 13: 805.
§ 76., 100. Posledním bydlištěm dlužno rozuměti poslední společné bydliště před zahájením sporu, nikoliv před sňatkem. 10 IX 12, R II 733; P. 13: 680.
§ 87. Toto sudiště platí pro fysické i právnické osoby a to i tehdy, mají-li jen jediný vnější závod odštěpný. Platí též proti tomu, kdo jednal jménem společnosti, ještě nezřízené. 24 IX 12, R II 813; J. Bl. 13: 551.
§ 88. Byla-li faktura vrácena neb prohlášení, zamítající fakturní sudiště, kupitelem odesláno, pak toto sudiště neplatí, byť i ono prohlášení prodateli nedošlo. 28 VI 13, R I 391; Z. Bl. 13: 1039, č. 466.
§ 99. Sudiště majetku jest založeno též podílem na jmění obchodní společnosti. 14 X 13, R I 741; Z. Bl. 13: 1041, č. 467.
§ 104., III. nelze použiti ve sporech o neplatnost manželství,, jež byly zahájeny z moci úřední. 10 IX 12, R II 733; P. 13: 680.
— Toto sudiště jest výlučným jen tehdy, smluvily-li strany, že soud ve smlouvě uvedený má býti pro jejich spory výlučně příslušným. 8 X 12, R II 812; G. Z. 13: 542.
— Při prorogaci netřeba, aby soud v listině označen byl jménem; stačí, je-li označen tak, že nemohou vzejiti pochybnosti, o
který soud jde (na př.: věcně příslušný soud v X.). 21 V 13, ? Eisenb. R 13: 365.
Čl. V. uv. zák. k c. s. ř. Pokud útraty advokátovy, byť i jako procesního kurátora, nebyly uznány neb soudně stanoveny, nelze jich (proti vlastní straně) zažalovat. 22 IV 13, Rv V 868; G. Z. 13: 424.
§ 6. c. s. ř. I k nedostatku procesní způsobilosti lze přihlížeti ve vyšší instanci jen tehdy, byl-li podán nějaký formálně přípustný prostředek opravní (proti rozsudku: odvolání; nikoliv rekurs). 16 V 11, R II 438; P. 13: 859. — 57 —
— Nedostaví-li se k I. roku zákonný zástupce strany nesvéprávné, nelze proti ní vydati rozsudek pro zmeškání. 26 XI 12, R VI 334; Z. N. 13 č. 47.
§ 14. Nerozdílné společenství ve sporu netvoří vym. věřitel a hypot. věřitelé, proti nimž všem jest namířena žaloba vylučovací. 14 X 13, R II 807; G. H. 14: 72.
§ 17. Ve sporu manžela proti manželskému děcku o popření manželského původu není manželská matka oprávněna připojili se k děcku jako vedlejší intervenientka. 29 IV 13, R III 196; G. Z. 13: 487.
— Přihlášený dědic, jenž se soudí o právo dědické s jiným dědicem, může býti jeho vedlejším intervenientem ve sporu, zahájeném jím proti pozůstalosti, zastoupené kurátorem. 8 X 13, R I 621; G. H. 13: 862.
§ 27., 239. Obecní tajemník jest oprávněn zastupovati při prvním roku žalovanou obec před sborovým soudem. 20 V 13, R I 389; G. Z. 13: 520.
§§ 30., 31., 93. Generální plná moc, uložená u soudu v určitém sporu, neoprávňuje doručiti zmocněnci proti jeho vůli žalobu v jiném sporu téže strany, s oním nesouvislou. 21 X 13, R I 759; rep. nál. 226; off. 1518; P. 13: 839; G. H. 13: 939; J. Bl. 14: 35.
§ 31. Plná moc, daná advokátovi vymáhajícím věřitelem, neoprávňuje onoho k uznání vylučovacích nároků osob třetích. 30 IV 13, R V 601; Z. Bl. 13: 961, č. 424.
§ 38. Manžel jest sice oprávněn zastupovati ve sporu svou manželku, dokud ona neodporuje, ale soud přikaž mu předložení písemné plné moci. 3 VI 13, Rv I 518; Z. Bl. 13 č. 281.
— Dostaví-li se k soudu osoba k zastupování neoprávněná (žena), jest tato vada napravena, pokračuje-li strana v procesu zástupcem oprávněným. 10 IX 13, Rv I 756; Z. Bl. 13: 1045, č. 471.
§ 42., 29. V případech, kde je notář dle svého povolání oprávněn strany zastupovati, není obyčejným zmocněncem; nemá však nároku na náhradu nákladů revisního rekursu, daného do protokolu oproti straně podlehlé. 27 V 13, R II 530; N. Z. 13 č. 28.
§ 42. Notáři jako kurátoru ad actum přísluší zástupčí útraty dle tarifu advokátního. 17 VI 13, R III 300; N. Z. 14 č. 1.
§ 43., II. Při částečném podlehnutí žalobcovu jest mu přiznati útraty celé, byl-li by náklad na rozepři zůstal v celku týž, i kdyby žaloba byla obmezena pouze na vysouzený obnos. 25 VI 12, R II 583; P. 13: 860.
§ 45. čl. XIII. uv. z. k c. s. ř. I při těchto žalobách lze § 45. c. s. ř. použíti. Ale žalovaný jest povinen, aby při prvém roku nejen uznal ihned nárok žalobní, nýbrž aby současně přednesl a dů- — 58 —
kazy podepřel skutečnosti, které by ospravedlňovaly úsudek, že žalovaný svým jednáním nezavdal příčiny ku vznesení žaloby. 26 IX 11, R II 765; P. 13: 860.
— Vym. věřitel zavdá zabavením cizích, v detenci dlužníkové nalezených, svršků teprve tehdy vlastníku jich podnět k žalobě vylučovací, dá-li mu po oznámení vlastnického nároku na jevo výslovně neb mlčky (neodpověděním po 1 měsíc), že si přeje, aby vlastnický nárok byl prokázán pořadem práva. 29 V 12, R II 492; P. 13: 860.
— Podána-li žaloba excisní po zrušení exekuce, nepřísluší žalobci náhrada útrat. 24 IX 12, R II 873; P. 13: 715.
— Žalovaný zavdal podnět k vylučovací žalobě i tehdy, nerozuměl-li dopisu žalobcovu, vlastnické nároky dostatečně označujícímu, pro neznalost řeči. v jeho bydlišti obvyklé. 10 XII 12, R II 1097; Z. Bl. 13 č. 316.
— Vym. věřitel dal podnět k vylučovací žalobě, nezodpověděl-li jeho zástupce dopis vlastníkův ve 4 dnech. 8 IV 13, R I 260; J. Bl. 14: 28.11
— Vym. věřitel nezavdal podnět k žalobě vylučovací, neoznámil-li vlastník svůj nárok jemu, nýbrž jeho advokátu, nemajícímu dotyčné plné moci. 30 IV 13, R V 601; Z. Bl. 13: 961, č. 424.
§ 55. Rozsudek, obsahující (po omezení žaloby na útraty) toliko rozhodnutí o nákladech, může býti brán v odpor toliko rekursem. 30 IV 12, R II 368; P. 13: 861.12
§ 73. Lhůta k podání opravného prostředku nemůže býti prodloužena návrhem chudé strany na zřízení advokáta pro opravné řízení. 15 VII 13, R I 741; Z. Bl. 13: 961, č. 425.
§ 116. Je-li nájemník v době, kdy se mu musí výpověď soudní doručiti, aby se stala účinnou pro nejbližší období, v místě svého bydliště podle vysvědčení úřadu obecního nepřítomen a jeho nynější pobyt neznám, lze mu zříditi opatrovníka. 13 II 12, Rv II 165; P. 13: 861.
§ 116., 117. Procesní strana není povinna uvědomiti soud o tom, že okolnosti, jež byly příčinou zřízení kurátora (§ 116. c. s. ř.), odpadly, poněvadž sporná strana zvěděla o pobytu odpůrcově. 5 III 13, R V 276: E. Bl. 13 č. 21.
§ 117. Procesní kurátor má nárok na nápadu zástupcích útrat i proti vlastní straně. 22 IV 13, Rv V 868; G. Z. 13: 424.
§ 178. §§ 1479., 1480. obč. zák. Při žalobě o zánik promlčeného — 59 —
práva dokaž žalovaný výkon práva během promlčecí doby. 5 III 13; R II 110; Z. Bl. 13 č. 263.
§ 228., 236. Zjištění existence odkazu, v řízení pozůstalostním popřeného, může býti uplatňováno žalobou dle analogie § 236. c. s. ř. bez zvláštního průkazu právního zájmu na brzkém zjištění. 24 IX 13, Rv V 1918; G. H. 13: 954.
§ 228. Žaloba o určení nemanželského otcovství proti pozůstalosti domnělého nemam, otce jest nepřípustná, není-li tu zájmu na
určení tom. 22 VII 13, Rv I 630; G. Z. 13: 527.
— Možno žalovati o zjištění vlastnického práva stranu, je popírající, byť i žalobce byl v držbě dotyčných věcí: naproti tomu jest nepřípustná žaloba na zjištění, že žalovaný nemá nároku na vydání věcí těch, pro neurčitost žalobní žádosti. 1 VII 12, R I 480; Z. Bl. 13: 962, č. 426.
§ 232., 237. Vznesení námitky kompensace nezakládá litis pendence. Lze od ní upustiti i bez odpůrcova souhlasu. 13 VIII 12, Rv I 825; off. 1511.
§ 235. Byla-li změna žaloby oběma nižšími instancemi připuštěna, jest další opravný prostředek vyloučen. 2 VII 13, Rv I 634; Z. Bl. 13: 912, č. 390.
§ 236. jest analogicky použíti, byl-li v pozůstalostním řízení popřen odkaz. 24 IX 13, Rv V 1918; G. H. 13: 954.
§ 237., 242. Od žaloby lze upustiti i během klidu řízení, ač nebyl-li konán I. rok; námitka zahájené rozepře nemá místa, byť i do 3 měsíců byla podána žaloba nová. 17 IX 12, R II 730; P. 13: 851.
§ 261., 55. Odvolání proti výroku o námitce věci rozsouzené, pojatému do rozsudku, jest nepřípustné i tehdy, když se rozsudek bere současně v odpor co do útrat. 12 IX 11, R II 649; P. 13: 861.
§ 327. Má-li o věrohodnosti svědkově vzejíti pochybnost pro špatnou jeho pověst, nutno, aby odpůrce přednesl určitá fakta, z nichž na pověst by se dalo souditi. 1 X 13, Rv I 775; Z. Bl. 13: 963, č. 427.
§ 388. Otraty zajištění důkazu lze samostatně zažalovati, nemůže-li dojíti ke sporu hlavnímu. Pro přisouzení útrat těch jsou rozhodný také v tomto případě zásady § 41. násl. c. s. ř. 15 III 11, Rv I 247; P. 13: 861.
§ 391. § 877. obč. zák. Bylo-li žalováno o neplatnost smlouvy, jest žalovanému vyhraditi právo žaloby z obohacení, nebyl-li v stavu svůj nárok z obohacení dostatečně substancovati. 2 VII 13, Rv I 634; Z. Bl. 13: 912, č. 390.
§ 396. I když se žalovaný k I. roku nedostaví, jest povinností soudce údaje žaloby přezkoumati a zamítnouti žalobní žádost, není-li právně důvodná. 10 IX 13, R VII 748; G. H. 13: 820. — 60 —
§ 409. Rozsudek, jehož výrok o útratách se bere v odpor rekursem, není před dojitím rekursního vyřízení ani pravoplatný, ani vykonatelný. 11 IX 13, R IV 470; G. H. 13: 905.
§ 422. Byl-li návrh na opravu rozsudku částečně zamítnut, přísluší odpůrci navrhovatelovu poměrné útraty. 16 IX 13, R II 739; G. H. 13: 846.
§ 466., 524. Odvolání proti rozsudku podržuje odkládací účinek i tehdy, bylo-li soudem odvolacím prohlášeno za nepřípustné, a to tak dlouho, dokud o nepřípustnosti jeho nebylo pravoplatně rozhodnuto. 12 IX 11, R II 729; P. 13: 862.
§ 477. č. 6. . d. 14 III 1806, č. 758. sb. z. s. Na pořad práva nepřísluší nárok pozůstalých po záložníku o náhradu škody jeho úmrtím, zaviněným důstojníkem ve službě při vojenském cvičení. 24 I 12, R II 52; P. 13 : 858.
— Soud procesní a nikoliv poručenský jest povolán k rozhodnutí o alimentačním nároku zletilého, byť i nesvéprávného, manželského děcka. 12 XI 12, R I 728; Z. Bl. 13 č. 408.
— Alimentační nároky manželských dětí nezletilých nenáleží na pořad práva. 8 X 13, R I 719; Z. Bl. 13: 1038, č. 463.
§ 477. Vznese-li zákonný zástupce nesvéprávné strany odvolání proti kont. rozsudku proti této a neuplatňuje-li zmatek dle č. 5. § 477. c. s. ř., jest to považovati za dodatečné schválení vedení sporu v I. instanci. 1 IV 13, Rv VI 153; N. Z. 13 č. 47.
§ 496. Byla-li v odvolání pro nesprávné posouzení právní navržena pouze změna rozsudku, může odvolací soud přes to zrušiti rozsudek. 28 III 13, R II 299; J. Bl. 13: 562.
§ 498. Bylo-li vzato v odpor ocenění důkazů, nesmí II. instance prohlásiti, že jest vázána skutkovými zjištěními instance I. Soud odvolací musí v takovém případě skutkové okolnosti zjistiti sám buď na základě vlastního provádění důkazů, aneb na základě samostatného ocenění důkazů. 18 VI 13, Rv I 626; Z. Bl. 13 č. 320.13
§ 514. Dodatek k rekursu jest nepřípustný, byť byl v původní lhůtě rekursní podán, poněvadž zákon přiznává straně toliko jediný rékurs. 12 IX 11, R II 729; P. 13: 862.14
§ 524. § 7. ex. ř. Odklad vykonatelnosti rozsudku v bodě útrat, proti němuž podán rekurs, končí uplynutím dne doručení rozhodnutí II. instance a nikoliv o 14 dní později. 24 VI 13, R II 628; Z. Bl. 13: 771 (č. 319.). — 61 —
§ 530. č. 7.; 532., 478. Nepříslušný soud má žalobu o obnovu (§ 530. č. 7.) vůbec odmítnouti a není oprávněn postoupiti ji soudu příslušnému. 24 IX 12, R II 731; P. 13: 753.
§ 565. Listinami zde uvedenými nejsou opis výpovědi a podací lístek pošt. úřadu, jimiž není prokázána doba doručení. 7 XI 11, R II 883; P. 13: 862.
§ 577., 599. § 861., 862. obč. zák. Písemné smlouvy rozhodčí tu není, jestliže na písemnou přihlášku ke spolku pojišťovacímu dostane se přihlašujícímu se písemné přijetí výborem za současného zaslání stanov, stanovících pro rozepře spolkové rozhodčí soud. 8 VII 13, R II 679; J. Bl. 13: 538.
§ 584. Smlouvy o rozhodčího neb rozhodčí nález mohou býti prohlášeny za neplatný jen ve zvláštním řízení, upraveném v §§ 583. a 584. c. s. ř., a nikoliv obranou ve sporu jiném. 19 III 13, R V 350; Przeg. 13: 91; E. Bl. 13 č. 26.
§ 592. Pro účinnost rozhodčího výroku jest bezpodmínečně třeba, aby nejen jeho prvopis, nýbrž i jeho vyhotovení bylo podepsáno všemi rozhodčími. 30 V 12, R VIII 90; off. 1508.
Adv. řád. Advokátní praxe nemůže býti konána současně u více advokátů. Za praxi ve smyslu zákona nelze považovati pouhé zastupování advokáta jako substitut při jednáních. 1 X 13, R VI 320; G. H. 13: 868.
— Dočasné pensionování rady zem. soudu není na překážku zápisu jeho do seznamu advokátů. 5 XI 13, R V 1494; G. H. 14: 80.
§ 17., 138. ex. ř. Soud exekuční jest příslušným pro spor odpůrčí o uznání bezúčinnosti nuceného práva zástavního; vkladem tohoto není exekuce skončena. 3 XII 12, R II 1091; P. 13 : 850.15
§ 17., 37. Pro žalobu vylučovací jest exekuční soud příslušným i tehdy, jsou-li vedle vym. věřitele žalováni též věřitelé hypot. a převyšuje-li cena sporu 1000 K. 14 X 13, R II 807; G. H. 14: 72.
§ 36. Exekut jest oprávněn uplatniti tyto námitky žalobou ještě i tehdy, když opomenul podati je v rekursu proti dotyčnému usnesení, exekuci povolujícímu. 9 VII 12, Rv II 653; P. 13: 757.
§ 42. č. 5., 35. Výkon exekuce, povolené na základě stvrzeného výkazu nedoplatků pojíst, prémií pensijních dle zák. 16 XII 06, ř. 1. ex 07, nemůže býti odložen, je-li proti výměru, na jehož základě tento výkaz nedoplatků byl opatřen doložkou vykonatelnosti, podána u správního úřadu stížnost. 20 II 12, R II 155; P. 13: 863.
§ 47., 35. Byla-li pohledávka vym. věřitele po době označené v § 35. I. ex. ř. uspokojena, jest k návrhu dlužníkovu exekuci zasta- — 62 —
viti: oposiční žaloby netřeba, je-li uspokojení nesporně prokázáno. 15 X 13, R II 998; G. H. 13: 922.
§ 68. Neshoduje-li se povolení exekuce s vyhotovením usnesení, jest směrodatným ono. 15 VI 13, R I 549; Z. Bl. 13 č. 373.
§ 70. Zamítne-li rekursní soud návrh na povolení exekuce, jemuž soud první byl vyhověl a jejž byl provedl, není tento výkon exekuce tím ještě zrušen. 11 IV 11, R II 309; P. 13: 863.
§ 74. Vym. věřitel má vůči dlužníku nárok na náhradu útrat návrhu na zastavení exekuce pro vznešené nároky vylučovací. 29 X 12, Rv VI 304: Z. Bl. 13 č. 377.
— Lhůtou jednoho měsíce není vázán nárok dlužníka, stihaného neoprávněně zjišťovací exekucí, na náhradu útrat složení a vydání. 4 XI 13, R III 486; Z. Bl. 13: 1057, č. 479.
§ 80. Exekučnímu návrhu, opírajícímu se o cizozemský rozsudek, může býti rak. soudem vyhověno jen tehdy, byly-li již v žalobě,
v cizině podané, obsaženy průkazy resp. tvrzení o sudišti smluveném, resp. místa splnění, jichž třeba jest dle práva rak. 11 III 13, R
126; N. Z, 13 č. 31.
§ 103. n. Pokud trvá nucená správa nemovitostí, nemůže se na její výtěžky vésti exekuce jiná; »zabavení výnosu pro případ skončení nucené správy« jest nepřípustno. 16 XI 12, R V 1283; N. Z. 13 č. 27.
§ 144. Reální řád odhadní neplatí pro soudní odhady k účelu vyměření poplatků. Výrok o tom, kdo jest povinen hraditi útraty odhadu, přísluší reálnímu soudu. 3 I 13, R I 849/12; N. Z. 13 č. 34.
§ 213.—215. V řízení rozvrhovém nemá věřitel zadnější práva odporu ani rekursu proti soudnímu stanovení útrat věřitele přednějšího. Právo rekursní proti rozvrhu, příčícímu se stavu pozemkové knihy, není podmíněno předchozím odporem. Do rozdělované podstaty patří též pojistné za budovu, shořelou před dražbou. 30 XII 11, R III 372; Z. Bl. 13: 1059, č. 482.
§ 216. č. 2. Také ohledně příspěvků, předepsaných dodatečně dle § 23. IV. zák. o úraz. poj. jest počítati lhůtu 1 roku a 6 měsíců, příp. 3 let dle § 76. II. a III. zák. o osob. daň., potřebnou k zachování zákonného práva přednostního, nikoliv od doby předepsání, nýbrž od uplynutí statutární periody příspěvkové. 21 V 12, R II 471; off. 1509.
§ 216. č. 2. byl § 76. zák. o osobních daních derogován, takže v případech § 76. cit. zák. požívají přednosti nedoplatky 18měsíční a nikoliv 31eté. 20 VIII 13, R I 649; Z. Bl. 13 č. 334.
§ 216. č. 4. Útraty intervence při dražbě a útraty další nejsou vlastními útratami exekučními ve sm. § 74. a 216. č. 4 ex. ř. a mohou býti přikázány jen, jsou-li zajištěny. Útraty jiné exekuce pro tutéž — 63 —
pohledávku nejsou rovněž útratami exekučními dle § 216. č. 4 ex. ř. Mohou býti přikázány jen, je-li zajištěna kauce pro všechny útraty, jež jakoukoliv exekucí snad vzejdou. 14 V 13, R II 483; N. Z. 13, č. 39.
§ 222. IV. Náhradní nárok, vtělený v pořadí částečně zaniklé pohledávky simultánního věřitele, dojde uspokojení teprve za zbytkem simultánní pohledávky. 20 VIII 13, R I 661; G. H. 13: 846.
§ 234. Věřitel, jenž nebyl při rozvrhovém roku, není oprávněn bráti rekursem v odpor přikázání, jež lze potírati jen odporem. 14 V 13, R II 483; N. Z. 13 č. 39.
§ 239. Přípustnost revisního rekursu proti stejným rozhodnutím ohledně rozvrhového usnesení neplatí pro taková rozhodnutí, jež s rozvrhovým usnesením jsou jen zevně spojena; pak ne pro stanovení útrat opatrovníka nepřítomného hypot. věřitele. 30 XII 11, R III 372; Z. BI. 13: 1059 č. 482.
— Nepřípustný je rev. rekurs proti usnesení, potvrzujícímu rozhodnutí I. instance v bodu útrat. 14 V 13, R II 483; N. Z. 13 č. 39
§ 251. č. 6. Použití tohoto předpisu není na překážku, že vlastnictví k věcem, potřebným k osobnímu výkonu zaměstnání dlužníkova, přísluší tomuto jen z ideelní části. 20 VIII 12, R II 729; off. 1510.
§ 256. Doba, po kterou byla exekuce zrušena neb odložena, nebudiž do jednoroční lhůty započtena. 19 VIII 13, R I 645; Z. BL 13 č. 380.
§ 285. Na vym. věřitele, jehož návrh na prodej před prodejem nebyl vyřízen, nelze bez přihlášky bráti ohled. 29 VII 13, R I 594; G. H. 14: 43.
§ 294. Zákaz zde uvedený působí jen ve prospěch vym. věřitele; osoba třetí nemůže popírati platnost postupu, přes zákaz ten učiněného. 15 VII 13, Rv I 718; J. Bl. 13: 575.
— Nároky z pojistky, znějící na majitele neb doručitele, nejsou zabavitelny. 16 IX 13, R II 351; P. 13: 683.
§ 325., 294. Na práva vydražitelova, nabytá příklepem nemovitosti při nucené dražbě, lze vésti exekuci zabavením práv dlužníku proti exek. podstatě z příklepu vydražených nemovitostí příslušejících. Exekuce taková řídí se ustanovením § 375., resp. 294. ex. ř., při čemž za poddlužníka jest považovati exekuční soud. 21 XII 11, R II 1040; P. 13: 862.
§ 370. § 416. c. s. ř. Exekuce zjišťovací nelze povoliti před doručením rozsudku žalovanému. 21 X 13, R IV 347; J. Bl. 1: 590;16 a to ani tehdy, bylo-li nebezpečí osvědčeno. 7 I 14, R II 1229/13; G. H. 14: 106.
— Nemajetnost žalovaného není důvodem pro exekuci zjišťovací. 18 III 13, R I 214; Z. Bl. 13 č. 382. — 64 —
§ 372. Při zajišťovací exekuci pro alimenty jest dlužníku z platu po odečtení existenčního minima sraziti a zadržeti jen tolik, kolik odpovídá měsíčnímu výživnému. 29 X 13, Rv I 871; J. Bl. 14: 12.
D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.
§ 5. nesp. říz. Ani v nesporném řízení nejsou ženy oprávněny zastupovati před soudem. 21 X 13, R 1773; G. H. 13: 890; N. Z. 13 č. 47.
§ 16. O přípustnosti mimořádného rekursu revisního rozhoduje pouze nejvyšší soud. 11 II 13, R II 96; J. Bl. 13: 539.
§ 21.—23. Dle § 21. nesp. říz. jest postupovati, zemřel-li v Sasku rakouský státní příslušník, mající tam své řádné bydliště. 10 VI 13, R II 160; N. Z. 13 č. 34.
§ 28. Notáři jako soudnímu komisaři buďtež přiznány poplatky také za takové právní výkony, které nesouvisely přímo a nutně s tímto jeho postavením. 4 VI 13, R I 430; N. Z. 13 č. 32.
— Percentuální odměna dle výše pozůstalostního jmění notáři jako soudnímu komisaři nepřísluší. 6 V 13, R I 326; N. Z. 13 č. 33.
— m. n. 3 VI 54 ř. 169. Útraty notáře jako soudního komisaře za zřízení inventury povinna jest zaplatiti strana, jež ke zřízení dala podnět do polovice, se stranou (nezl. dědicem), v jejíž prospěch zřízení inventáře se stalo. 10 VI 13, R VI 196; N. Z. 13 č. 31.
§ 61. Zůstavitelovo nařízení v testamentu pozdějším, že testament dřívější u notáře uložený, jenž se zároveň odvolává, má býti odevzdán neotevřen zůstavitelově manželce ke zničení, není publikaci dřívějšího testamentu na překážku. 4 III 13, R III 114; N. Z. 13 č. 9.
§ 272. Dle tohoto předpisu jest provésti odhad reálního práva lékárnického, nařízený § 52. popl. zák. 23 X 12, R II 846; N. Z. 13, č. 46.
§ 55. not. ř. Notářský akt, sepsaný se zachováním jiných opatrností než zde uvedených, nemá moc veřejné listiny. Nesprávné potvrzení identity svědkem ruší tuto moc, byť i listina byla formálně správně sepsána a pravost nebyla popřena. 18 VI 13, R I 456; E. Bl. 13 č. 24.
— § 184. § 14., 15. nesp. říz. Proti nařízení pozůstalostního soudu, jímž se notáři ustanovenému jinak pro své sídlo za soudního komisaře, tato funkce v konkr. případě nepřidělí, jest rekurs nepřípustný; možno podati jen stížnost dozorčí. 15 IV 13, R II 385; N. Z. 13 č. 39.
Not. tar. § 8. Poplatky notáře jako soudního komisaře za uschování a složení buďtež vyměřeny dle § 8. not. tar. 26 XI 12, R I 769; N. Z. 13 č. 27.
Not. zkouška, m. n. 11 X 54 ř. 266. § 2. Připuštění k notářské — 65 —
zkoušce jest vázáno na průkaz o třetí státní zkoušce. 22 V 12, R V 636; N. Z. 13 č. 23.
§ 53. kn. zák. Nepřípustná jest poznámka pořadí při právu zástavním pro hypotéky budoucí do určité výše. 30 XII 11, R III 372; Z. Bl. 13: 1059, č. 482.
§ 93., 94. § 432. obč. zák. K povolení vkladu práva vlastnického stačí, aby dosavadní vlastník byl oprávněn realitou nakládati v době podání knihovní žádosti za vklad práva vlastnického nabyvateli (nikoliv též v době uzavření smlouvy). 29 X 12, R II 902; P. 13: 678.
§ 29. č. 1. b), c) konk. ř. Útraty passivních sporů, ve kterých podlehla podstata konkursní, nejsou dluhy podstaty, nýbrž útratami podstaty. 24 VII 13, R II 641; Zpr. 13: 38.
— § 76., 140., 141., 143., 144. Správa úpadčí podstaty není zástupcem úpadce, nýbrž věřitelstva. Úpadce ručí za jeho útraty jen jměním úpadčím, nikoliv též svým celým i později nabytým majetkem. 28 X 13, Rv I 945; G. H. 14: 25.
§ 124. § 14. c. s. ř. Tuto liquidační žalobu jest podati proti všem osobám, pohledávku popřevším, jako nerozlučným společníkům v rozepři. 20 VIII 12, Rv VIII 95; off. 1513.
§ 124.—136. § 228. c. s. ř. Správce podstaty není oprávněn zahájiti zmíněný zde zvláštní proces liquidační negativní žalobou určovací. 21 VIII 12, Rv VII 274; off. 1514.
§ 126., 127. Při přihlášce a liquidaci veřejných dávek musí býti vykázána pravomoc předepsání. 17 VI 13, R II 603; Z. Bl. 13 č. 327.
§ 154. Zrušení konkursu pro případ zpětvzetí všech přihlášek věřitelských mimo jediné jest přípustno i před zaplacením útrat konk. podstaty. 5 VII 11, R II 569; P. 13: 853.

II. Ve věcech trestních.


E. Z trestního práva hmotného.
§ 2. a), b) tr. zák. Pomatení smyslů nevylučuje vždy úmysl potřebný ke zločinu, nýbrž odporovatelnost vůle a poznatek dosahu konání. 19 VIII 13, Kr 257; G. H. 13: 830.
§§ 2. e) 3. Odvolání se na obchodní ušance, příčící se zákonu o právu autorském nevylučuje přičítání zásahu do autorského práva jako vědomého. 14 IV 13, Kr I 7; Z. Str. č. 463.
§ 9. Sem spadá též pokus posíliti toho, kdo ke zločinu již odhodlán, v jeho rozhodnutí. 18 I 13, Kr II 407/12; off. 4031; G. H. 13: 891.
§ 9., 144. Tento zločin jest dán ve výroku porodní báby vůči těhotné, že kdyby chtěla, způsobí, aby její děcko přišlo předčasně na svět. 5 IV 13, Kr V 1042/12; off. 4053. — 66
§ 34., 85. Poškození věcí, s krádežemi obyčejně spojené, nebuďtež jako zvláštní čin trestný přičítány (§ 85., 468. tr. z.); jinak, měla-li poškozená věc cenu značnou neb uměleckou, vzhledem k prospěchu z krádeže nepoměrnou a pachatel si toho byl vědom. 5 V 13, Kr I 195; Z. Str. 13 č. 457.
§ 50. K trestu smrti lze odsouditi trestance pro zločin, spáchaný během výkonu trestu žaláře. 24 II 13, Kr I 582/12; Z. Str. 13 č. 448.
§ 63. Pro skutkovou povahu jest nerozhodno, že porušení úcty bylo míněno jen vzhledem na vládní úkony. 28 IV 13, Kr I 50; Z. Str. 13 č. 454.
§ 68. Ochrany té požívají pachtýři a jejich plnou moc potřebnou mající podpachtýři neerárních veřejných mýt. 14 V 13, Kr IV 481/12; Z. Str. 13 č. 436.
— Ochrany té nepožívají osoby, přivolané na pomoc četníkem, pronásledujícím zločince. 22 IV 13, Kr V 372; Z. Str. č. 445.
— § 312. Jest nerozhodno, zda osoba úřední v okamžiku urážky rozvíjela činnost, odpovídající jejímu veřejnému postavení, či činnost soukromou. 18 VI 13, Kr II 230; P. 13: 685.
— § 81., 312. Za dopadena v lese (§ 56. les. zák.) jest pokládati toho, kdo byl v lese zpozorován za okolností, činících ho podezřelým dokonaným lesním pychem; v takovém případě má podezřelý i mimo les uposlechnouti vyzvání lesního personálu, službu konajícího, a není oprávněn zkoumati materielní oprávnění k výkonu služebního úkonu. 19 IX 13, Kr II 205; G. H. 13: 966.
§ 104., 105., 311. Soudně ustanovený znalec nestává se »úředníkem« ani při podávání posudku; uvedených předpisu nelze naň použíti. 3 III 13, Kr V 1057/12; off. 4045.
§ 134. Příčinná souvislost jest přerušena, vsune-li se mezi příčinu poranění a následek úmyslné neb z hrubé nedbalosti pochodící konání poškozeného neb osoby třetí, z něhož těžký následek pošel. 16 VI 13, Kr III 120; off. 4058; Z. Str. 13: 311.
§ 153., 68. Státní zřízenci, jejichž činnost záleží výlučně u výkonu jejich řemesla (železniční zámečníci, koláři), nepožívají ochrany § 153. tr. z., nýbrž jen § 68. tr. z. 8 III 13, Kr IV 505/12; off. 4047.
§ 155. a. Nedošlo-li k poranění neb jen k poranění lehkému, jest dán jen pokus a nikoliv dokonaný zločin. 26 III 13, Kr V 1141/12; off. 4049.
— V prvním případě nutno zvláště zjistiti úmysl, způsobiti některý z těžkých následků, uvedených v § 152. tr. z. Nestačí zjištění úmyslu nepřátelského. 21 IV 13, Kr V 57; Z. Str. 13, č. 451.
§ 171., 197., 201 c. Přisvojení si věci ve vlaku u vědomí, že — 67 —
ji určitá osoba tam zapomněla, jest krádeží a nikoliv podvodem. 31 I 13, Kr II 447/12; off. 4033.
§ 171. Heslem vinkulované spořitelní knížky nemohou býti
předmětem krádeže. 9 VI 13, Kr I 124; Z. Str. 13: 278.
§ 173. Při pytláctví jest základem pro výpočet škody cena zabitého zvířete, jež se arciť nerovná ceně pouhého masa, nýbrž obsahuje i ostatní zpeněžitelné části. 28 IV 13, Kr I 101; Z. Str. 13: 445.
§ 184. zák. 9 IV 10 ř. 73. Nepřesahují-li zpronevěry po I V 1910 vykonané 2000 K, přesahují-li však zpronevěry dřívější obnos 600 K, jest použiti sazby od 1 do 5 let. — Pokračování v trestném činu jest tu jen tehdy, jsou-li jednotlivé útoky dle rozhodnutí pachatelova jen částmi činu celkového a byly-li vykonány jen u provedení jediného rozhodnutí. 14 VII 13, Kr II 225; Z. Str. 13: 309; J. Bl. 13: 540.
§ 186. a). Sčítání obnosů při krádeži nepůsobí pro podílníka, nevěděl-li, že zloděj dopustil se krádeže nad 50 K ve společnosti se spoluzloději. 13 VI 13, Kr I 65; Z. Str. 13: 285.
§ 186. b). Sčítání obnosů při podílnictví má místo jen v případě § 186. lit. b) tr. z. 7 V 13, Kr V 198; Z. Str. 13: 460.
§ 197. Byla-li táž věc prodána dvěma různým kupitelům a
druhému odevzdána, není tu podvodu na kupiteli prvním. 5 III 13,
Kr V 880/12; off. 4041; J. Bl. 13: 576.
— Ohraničení od důchodkových přestupků. O podvod se nejedná jen tehdy, chová-li se pachatel pasivně, nechá finanční orgány konati nerušeně jejich dozorčí a kontrolní službu, aneb kde podnikne jen to, co jest nutno, aby zůstal skryt neb nepozorován. 16 V 13, Kr VIII 17; Z. Str. 13: 268.
— § 101. Zřízenci státní dráhy, kteří jízdní lístky cestujícím odňaté a proti předpisu zadržené zhodnotí, dopouštějí se podvodu a nikoli zneužití úřední moci. 10 VI 13, Kr I 241; off. 4063.
§ 199. c). Záměr poškoditi jest tu, používá-li se zfalšované váhy ke vzbuzení zdání, že měřeno jest správně, ač ve skutečnosti se dává zboží méně. — Váhami nelze rozuměti pouze závaží, nýbrž celé zařízení vážící. 31 I 13, Kr II 449/12; P. R. 13: 279.
— Používání zfalšované váhy o sobě nestačí k založení skutkové podstaty dle tohoto předpisu; nutno mimo to zjistiti úmysl způsobiti škodu. 10 IX 13, Kr I 381; Z. Str. 13: 238; opačně 19 V 13, Kr I 42; Z. Str. 13: 240.
§ 199. d), 320 f). Ke skutkové povaze tohoto zločinu náleží zjištění, že zfalšování veřejné listiny se stalo se záměrem způsobiti škodu. 11 II 13, Kr II 42; off. 4042.
§ 199. e) nelze použiti, byl-li zřízen hranečník nový, zjistiti — 68 —
však dlužno, nejsou-li tu známky obecného podvodu. 9 IV 13, Kr VII 2; off. 4051.
§ 201. c). Bezprávné přivlastnění si nalezených věcí nepatrné ceny, nelze ospravedlniti odvoláním se na předpis § 389. obč. zák. 31 I 13, Kr II 447/12; off. 4033; G. H. 13: 906.
§ 209. Sem spadá vědomě křivé udání obvodního lékaře u
dol.-rak. zemské ústřední útulny dětské, že se dává sváděti dary
ke stranictví při dozoru nad chovanci (§ 104. tr. z.). 30 I 13, Kr VI
157/12; off. 4032.
§ 217. Tohoto deliktu nedopouštějí se trestanci provedenou do-
hodou o společném útěku. 3 VI 13, Kr II 201; Z. Str. 13: 272.
§ 222. Objektem tohoto zločinu mohou býti pouze činně sloužící vojáci. Není-li tui takového objektu, jest možno odsouzení dle.
§ 305. tr. z. 23 IV 13, Kr II 31; Z. Str. 13, č. 452.
§ 228., 532. Jedním činem spáchané delikty konkurující jest
co do promlčení posuzovati jako delikty samostatné. 24 V 13, Kr III
21; Z. Str. 13: 271.
§ 279. Vyzvání hudebníků, aby hráli dále, pronešené při zakazování taneční zábavy vrchností, není přečinem dle § 279. tr. z., nýbrž přestupkem dle § 314. tr. z. 31 I 13, Kr II 453/12; off. 4039.
303. Urážlivé výroky kněze při kázání nespadají za všech okolností pod pojem neslušného chování se. 25 IV 13, Kr V 199; Z. Str. 13, č. 453.
§ 314. Pojmově není vyloučeno vmíšení se do úředního výkonu, namířeného nejen proti pachateli, nýbrž i proti jiným osobám. 31 I 13, Kr II 453/12; off. 4039.
— Subjektem tohoto přestupku nemůže býti ten, proti němuž
čelí vrchnostenský úkon úřední. 4 VII 13, Kr II 181; Z. Str. 13: 303;
G. H. 13: 863.
§ 337. Provoz automobilů děje se za zvláště nebezpečných poměrů. 11 IV 13, Kr II 74; Z. Str. 13, č. 444.
— Strojvůdce zodpovídá úraz třetí osoby, přivoděný srážkou jím svémocně zadrženého vlaku s lokomotivou, za vlakem se pohybovavší, jen tehdy, mohl-li možnost srážky předvídati. 16 VI 13, Kr III 120; off. 4058.
§ 413.—421. nelze použiti, jestliže skutkové podstaty, o něž jde, jsou trestný jako zločiny dle předpisů §§ 152.—157. tr. z. 10 II 13, Kr VI 230/12; off. 4034.
§ 429. Představení kočího majitelem povozů bezpečnostnímu úřadu není obligatorní tehdy, když to tento prominul (nemaje prostředků ke zkoumání schopnosti kočího). Stanovená zde povinnost k náhradě škody není vedlejším trestem neb zostřením trestu; proto — 69 —
nastává promlčení po 3 měsících. 6 V 13, Kr II 180; Z. Str. 13, č. 458.
§ 486. Po nastalé předluženosti konané platy a učiněné dluhy, jež neměly v zápětí značnou změnu podstaty, nespadají pod předpis III. věty § 486. tr. z. 19 IV 13, Kr II 56; Z. Str. 13, č. 450.
§ 486. III. Přijetí placení neb pojištění správné a splatné pohledávky nezakládá o sobě pro věřitele spoluviny na úpadku neb maření exekuce, byť i o předlužení úpadcově měl vědomost. 23 VII 13, Kr II 286; Z. Str. 13: 313.
§ 486. II. c). Stal-li se obchodník vinným dle tohoto předpisu, lze posuzovali jen dle stavu knih v době upadnutí v konkurs. Jest nerozhodno, že knihy v některé dřívější době neodpovídaly přechodně úplně předpisu obch. zák. 3 V 13, Kr II 68; P. 13: 717.
§ 487. Ke skutkové podstatě nestačí, nabyly-li jiné osoby vědomost o obvinění pachatelovou neopatrností. Sdělení obvinění musí
se státi osobě třetí úmyslně. 23 IX 13, Kr III 118; G. H. 13: 955.
§ 487., 488., 491. Nepravdivé sdělení, že obchodník se stal insolventním, jest trestné, nebylo-li k němu připojeno, že příčinou insolvence jsou pouze nezaviněné nehody. 18 XI 13, Kr I 333: G. H. 14: 73.
§ 490., 487. Učiní-li strana ve sporu proti svědku návrh dle § 191. c. s. ř. stáčí k exkulpaci důkaz bonae fidei, právě tak, jako při učinění trestního oznámení. 1 VII 13, Kr VI 120; Z. Str. 13: 299.
§ 491. Předhůzka svévolného procesování; toto jest tu tehdy, vedou-li se procesy bez ohledu na újmu, odpůrci tím vznikající, pouze pro rozkoš s procesováním spojenou; netřeba, aby se spory vedly přes lepší vědění a proti vlastnímu přesvědčení právnímu. 30 IX 13, Kr III 130; G. H. 13: 939.
§ 496., 413. Učitel, jenž se žákem zle nakládá (ho pohlavkuje) dopouští se přestupku jen, utrpěl-li žák na těle škodu. 23 IX 13, Kr II 287; G. H. 13: 722.
§ 523., 171. Má-li čin na venek míti všechny známky krádeže, musí také úplně opilý míti pro opilost mu nepřičitatelnou (§ 2 c) tr. z.) vůli, cizí věc odníti a si přivlastniti. 23 VI 13, Kr IV 145; Z. Str. 13: 295.
§ 523., 63. Pro odsouzení pro tento přestupek jest třeba, aby pachatel v době výroku si byl vědom, že se jím porušuje úcta k císaři. 16 VII 13, Kr II 226; Z. Str. 13: 296.
§ 523. Že si pachatel byl ze zkušenosti vědom, že se v opilosti u něho dostavují prudká hnutí mysli, musí býti zjištěno v porotním řízení výrokem soudců. 4 IV 13, Kr IV 45; Z. Str. 13, č. 440.
§ 531., 335. Zřízení vadného stavení, jež napotom se zřítí, jest — 70 —
deliktem trvacím a nikoliv stavovým. 14 V 13, Kr I 202; Z. Str. 13: 254.
§ 532., 343. Pro tento přestupek jest promlčecí lhůta jednoroční. Jednotnou jest trestní sazba, nejsou-li uvedeny přitěžující okolnosti jmenovitě. 15 V 13, Kr I 210; Z. Str. 13: 261.
Autor. pr. zák. 26 XII 95 ř. 197. § 51., 39., č. 2. Dodávání výstavních medailií za úplatu, byť i na objednávku osoby, dotyčnou medaiilií poctěné, jest zásahem do autor. práva. 14 IV 13, Kr I 7; Z. Str. 13: 242.
— § 21., 23. Film, zvlášť autorem sestrojený, jest dílem literárním a to dramatickým. Zásahu do práva k výlučnému veřejnému provedení se dopouští, kdo k tomuto účeli dá film neoprávněně dále a kdo jej pak veřejně provede. 24 XI 13, Kr I 308; G. H. 14: 24.
— § 51. Pro první případ nevyžaduje se úplatnosti odbytu. 10 IV 13, Kr I 78; Z. Str. 13 č. 443.
— Zásahu dopouští se pořadatel hudební produkce, jenž sice hraní chráněných děl zakázal, ale nebděl nad zachováním zákazu. 13 VI 13, Kr IV 60; Z. Str. 13: 287.
Lichva § 7. § 531. tr. z. K náhradě škody při lichevních obchodech jest třeba, aby bylo vráceno, co přes zákonnou míru úrokovou bylo přijato, i se zákonnými úroky. 6 V 13, Kr V 413; Z. Str. 13 č. 459.
Tisk. zák. § 24. Přečinu tohoto dopouští se i ten, kdo uveřejní zakázaný obsah ne přímo z tiskopisu zakázaného, nýbrž z tiskopisu jiného, nezabaveného. 7 VII 13, Kr I 270; off. 4061.
§ 28. Pravdivá sdělení veřejných jednání říšské rady a zemských sněmů musí jako taková formou a obsahem býti poznatelna. 7 VII 13, Kr I 270; off. 4061; Z. Str. 13: 304.
Vinný zák. 12 IV 07, ř. 210.; § 2. II., 8. I. č. 1., 2. »Ovocným vínem« jest nápoj, vyrobený kvašením šťávy jablkové neb hruškové; »víno obsahujícím« jest nápoj, jímající součástky šťávy vinných hroznů; »vínu podobným« jest nápoj, jenž vínu barvou, chutí, vůní klamně se rovná; »směsí« jsou též součástky dosud nesmíšené, ale k výrobě umělého vína určené. 4 III 13, Kr VII 8; off. 4052.
Volby § 1. zák. 26 I 07, ř. 18. Zák. tohoto jest použiti též na volbu přísedících živnostenského soudu. Všeobecné předpisy tr. z. o pokuse, spoluvině, promlčení a pod. platí také pro zák. o ochraně voleb. 5 IV 13, Kr II 44; Z. Str. 13 č. 449.
§ 3. č. 1. Sem a nikoliv pod § 8 .č. 1. spadá skupování volebních legitimací. 30 I 13, Kr V 1024/12; off. 4030; J. Bl. 13: 552.
§ 8. č. 3. Sem spadá též zničení neíb potlačení seznamu voličů, čímž překazí se všem k volbě oprávněným odevzdání hlasů, vykonané v úmyslu zameziti výkon volebního práva. Podvodem (§ 201. a) tr. z.) jednání to není. 17 III 13, Kr V 739/12; off. 4048; Z. Str. 13 č. 437. — 71 —
F. Z trestního řízení.
§ 41. tr. ř. Rodiče žalovaného nemají nároku na přidělení zástupce chudých k provedení opravných prostředků, jimi ohlášených; byl-li však takový zástupce zřízen, pak nutno bráti ohled na zmateční stížnost, jím podanou. 22 IV 13, Kr V 372; Z. Str. 13 č. 445.
§ 55. Výraz »spoluvinníci a účastníci nezahrnuje také podílnictví, spadající pod § 6. tr. z. 9 IV 13, Kr V 280; off. 4056.
§ 57. II. a III. nevztahují se na ona obvinění, pro která již byla podána obžaloba. 27 III 13, Kr II 109; Z. Str. 13 č. 438.
§ 126., 344. č. 5. Zamítnutí návrhu na opatření fakultního posudku lze bráti v odpor zmateční stížností. 19 V 13, Kr I 157; Z. Str, 13: 270.
§ 152. č. 1. Tato právní výhoda vztahuje se též na příbuzenství nemanželské a takové, jež založeno bylo svazkem mojžíšsko-rituelním. 27 VI 13, Kr IV 67; Z. Str. 13: 298.
§ 153. Redaktor není v záležitostech redakčních sproštěn svědecké povinnosti. 3 V 13, Kr I 19; Z. Str. 13: 251.
§ 235., 108. Obžalovaný ve vazbě jsoucí může býti pro neurvalé a urážlivé chování se disciplinárně trestán tvrdým ložem, samovazbou a pod., nikoliv však vězením. 16 IX 13, Kr V 862; G. H. 13: 847.
§ 258. Znalecký posudek není pro soud závazný, nýbrž soud jest oprávněn zkoumati jeho průvodní moc právě tak, jako kteréhokoliv jiného průvodního prostředku. 26 III 13, Kr V 1141/12; off. 4049.
§ 261. Zamítnutí návrhu na prohlášení se nepříslušným nemůže
obžalovaný bráti v odpor. 16 V 13, Kr V 1020/12; Z. Str. 13: 263.
§ 270. č. 7., 281. č. 5. Rozpor mezi důvody ústně prohlášenými a důvody, obsaženými v písemném vyhotovení rozsudku, nelze uplatňovati zmateční stížností. 12 VI 13, Kr VIII 29; Z. Str. 13: 280.
§ 285., 294. Strana, jež ohlásila zmateční stížnost (odvolání), nežádajíc prve neb zároveň za opis rozsudku (u stát. zást. sdělení prvopisu: § 78. tr. ř.), podejž provedení stížnosti u soudu v osmi dnech od ohlášení; to platí také tehdy, doručil-li soud opis rozsudku z úřední moci. 25 II 13, Kr I 537/12; off, 4035; J. Bl. 13: 564.
§ 285., 427. Lhůta k provedení zmateční stížnosti (odvolání) běží obžalovanému, k hlavnímu přelíčení se nedostavivšímu, od doručení opisu rozsudku. 15 V 13, Kr III 64; off. 4062.
§ 285. Lhůta k provedení zmateční stížnosti běží i tehdy bez přetržení od prvního doručení rozsudku, byť i rozsudek proto, že žádáno bylo za nahlédnutí ve spisy, byl doručen podruhé. 5 V 13, Kr I 59; Z. Str. 13 č. 456.
§ 285., 294. zák. 20 VII 12, ř. 142. Osmidenní lhůtu k provedení zmateční stížnosti (odvolání) jest počítati ode dne doručení opisu — 72 —
rozsudku, bylo-li jen zaň žádáno během třídenní lhůty ohlašovací, byť i po ohlášení. 6 V 13, Kr II 143; off. 4054.
§ 310. Náhradní porotce budiž povolán nejen tehdy, nebylo-li hlavnímu porotci možno při přelíčení spolupůsobiti, nýbrž i, nebyl-li při všech jeho stadiích. 19 VIII 13, Kr II 257; G. .H. 13: 830.
§ 319. Ačkoliv se v dodatečné otázce rozhoduje rovněž o vině obžalovaného, jest pro její popření rozhodnou jednoduchá většina hlasů. 19 VIII 13, Kr II 257; G. H. 13: 830.
§ 320. Zní-li obžaloba na podílnictví na krádeži a popírá-li obžalovaný vědomost o zlodějském původu věci na se převedené, jest dáti otázku eventuální dle § 477. tr. z. 9 IV 13, Kr V 280; off. 4056.
§ 327. Není nepřípustno, aby předseda v poradní síni k žádosti porotců dal vysvětlení o následcích hlasování. 19 VIII 13, Kr II 257; G. H. 13: 830.
§ 344. č. 1. Nikoliv předseda, nýbrž porotní soud rozhodniž o tom, má-li na místo hlavního porotce nastoupiti náhradník; nevytkl-li to obžalovaný ihned při přelíčení, nelze odtud vyvozovati zmatku. 19 VIII 13, Kr II 257; G. H. 13: 830.
§ 359., 55. a. Zákaz reformatio in pejus nebyl překročen, byl-li sice vyměřen nový trest vyšší, není však ve skutečnosti přísnější pro započtení vyšetřovací vazby. 7 IV 13, Kr I 584/12; Z. Str. 13 č. 442.
§ 359., 477. Okolnost, že obnovení řízení bylo povoleno původně v neprospěch obžalovaného, nemůže míti pro něho v zápětí zvýšení trestu, objeví-li se dodatečně, že předpoklady obnovy nebyly správný. 16 IX 13, Kr IV 303; G. H. 13: 831.
§ 366. § 46. zák. 28 XII 87, ř. 1. ex 88. Podnikatel závodu, odsouzený pro přestupek dle § 335. tr. z., může býti odsouzen k zaplacení bolestného jen, jednal-li dolosně. 18 II 13, Kr II 72; off. 4044.
§ 390. Soukromý žalobce není povinen hraditi cestovné osvobozenému obžalovanému. 16 IX 13, Kr V 840; G. H. 13: 906.
§ 393. Odsouzenému obžalovanému může býti uložena náhrada útrat zastoupení jen ohledně soukromého účastníka, pro jehož poškození výrok o vině se stal. 3 VII 13, Kr II 258; off. 4059; Z. Str. 13: 307.
§ 395. Odporují-li si tvrzení zástupce a klienta ohledně příkazu určitých úkonů zástupčích, ustanoviž trestní soudce útraty s ohledem na obě možnosti, zůstavuje rozhodnutí spornému řízení civilnímu. 27 III 13, Kr II 116; off. 4055.
§ 471. Za obsílku k přelíčení nelze pokládati obeslání, udávající nesprávně dobu jeho konání. 11 III 13, Kr I 84; off. 4046.
§ 475. Byl-li rozsudek okr. soudu na odvolání obžalovaného dle § 475. II. tr. ř. zrušen, obžalovaný však sborovým soudem nalézacím uznán vinným zase jen přestupkem, neplatí zákaz reformace in pejus. 14 III 13, Kr IV 515; Z. Str. 13 č. 435.
  1. Viz též rozh. dole při § 869.
  2. Srov. rozh. 20 XI 12, Rv II 1117, Z. Bl. 13: 152.
  3. K tomu srovnej rozh. níže při § 246. a pojednání od P. B. v J. Bl. 14: 26.
  4. Srov. k tomu rozh. 10 IV 12, Rv II 355; off. 1483.
  5. Stejně 12 II 13, Rv I 92; Z. Bl. 13: 506.
  6. Srov. k tomu rozh. z 2 X 12, R I 577; N. Z. 13: 242, níže při § 1288.
  7. Stejně rozh. 14 II 11, Rv II 75; J. Bl. 11: 346; Z. Bl. 11: 772; 5 IV 11, Rv IV 999/10; Z. Bl. 12: 500; E. R. 12: 466, jinak ohledně rodičů: 25 IX 12, Rv II 785. Z. Bl. 12: 1031; 13 X 12, Rv II 883, Zpr. 13: 7.
  8. Stejně pro případ smrti: 10 I 11, Rv II 1043/10; N. Z. 11: 352; Z. Bl. 11: 1030; P. 12: 160; opačně: 14 I 13, Rv II 1160/12; E. R. 13: 193; Z. Bl. 13 č. 125.
  9. Srov. rozh. 14 I 13, Rv II 1017/12; Z. Bl. 13: 256; J. Bl. 13: 549.
  10. Srov. k tomu rozh. 6 IV 10, R II 300; P. 11: 78 a 20 IX 10, R I 551; Z. Bl. 11: 553; J. BI. 11: 60.
  11. Srov. pojednání: Klang: Die Anwendung des § 45. Z. P. O. im Exscindierungsprozesse. J. Bl. 13: 493.
  12. Stejně rozh. 3 XII 12, R II 1067; J. Bl. 13: 431.
  13. Srov. k tomu rozh.: 30 V 11, Rv V 1087; E. Bl. 12 č. 3; 8 II 11, Rv V 2828/10; Przeg. 11 č. 9.
  14. K tomu srov. rozh. 25 VII 11, R II 611; J. Bl. 11 : 635; Z. Bl. 12 č. 69 (co do odvolání).
  15. Stejně ohl. žaloby za výmaz rozh. 13 VII 10, R V. 936; Przeg. 1911 seš. 5.
  16. Stejně rozh. 23 IV 12, R III 169; J. Bl. 12: 293; opačně Gl. U. K nov. poř. č. 1045 a 1117 z roku 1900.
Citace:
Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1914, svazek/ročník 23, s. 68-96.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).