Č. 8276.

Živnostenské právo (Slovensko): I. živnostenský úřad může měniti vymetací obvody také při kominické živnosti prodejné. — II. O změně vymetacích obvodů kominických na Slov. — věty jako při Boh. A 8244/29. — III. Bývalé uherské předpisy o změně vymetacích obvodů byly zrušeny zákonem č. 259/24.
(Nález že dne 3. prosince 1929 č. 21570.)
Prejudikatura: Boh. A 6959/27, 8244/29.
Věc: Františka a Arnoštka G. a Viktor T. v T. (adv. Dr. Jos. Herain z Prahy) proti ministerstvu obchodu o vymetací obvod kominický.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lů z výnosu býv. župního úřadu v Bratislavě ze 4. července 1927, jímž byly provedeny změny v ohraničení vymetacích obvodů kominických na území politického okresu t.-ského, resp. jímž byl tento okres znovu rozdělen na vymetací obvody kominické.
O stížnostech na toto rozhodnutí podaných uvažoval nss takto:
Mezi stranami není sporu o tom, že st-lé provozují svoje živnosti kominické na základě reálného práva, totiž na základě prodejného práva živnostenského.
Františka G, namítá ve své stížnosti, že nebylo přípustno, aby dosavadní její vymetací obvod byl podstatně zmenšen, poněvadž jde o reálnou živnost, na kterou se nevztahuje ustanovení 1. odst. § 58 živn. zák. č. 259/24, jak plyne z 2. odst. § 252, dle něhož reálná povaha po právu trvajících radikovaných a prodejných živností tímto zákonem v ničem se nemění; po názoru stížnosti je nemožno, aby zákon zasahoval do nabytých práv reálných, aniž by majitele jejich odškodnil. — Námitka tato je bezdůvodná.
Prodejná živnost kominická jest, pokud jde o provozování její, podrobena všem ustanovením živn. zákona, pokud pro ni není stanovena nějaká úchylka. O ohraničení vymetacích obvodů prodejných živností kominických v § 58 cit. zák. taková úchylka obsažena není. V něm dává se živn. úřadu zmocnění stanoviti, změniti a zrušiti vymetací obvody kominické. Platí tedy zmocnění toto nejen pro osobní živnosti, nýbrž také pro prodejné živnosti kominické.
St-lka má ovšem za to, že taková úchylka je stanovena v 2. odst. § 252. Názor tento nemá však opory ve znění tohoto ustanovení. Předpisem, že reálná povaha po právu trvajících radikovaných a prodejných živností se živn. zákonem v ničem nemění, nedoznala změny pouze reálná povaha prodejné živnosti. Tím není řečeno, že by takováto živnost byla vyjmuta z účinnosti předpisů živn. zákona, pokud jde o provozování její, tudíž, že by prodejné živnosti kominické se vymykaly úpravě dle § 58. Nárok na odškodnění je vyloučen ustanovením posledního odstavce tohoto paragrafu, dle něhož živn. úřad může naříditi změnu aneb zrušení ohraničení podle okresů, aniž za to živnostníkům, jichž se to týká, přísluší nárok na odškodnění.
Stížnost poukazuje na to, že vymetací obvod, v němž se provozuje živnost na základě reálného práva, podroben je dosavadním normám a že jeho hranice smějí býti jen nepatrně, a to jen k zaokrouhlení okresu změněny, majíc asi na mysli nařízení býv. uh. min. obch. č. 60962/1895 K. M. a č. 91864/1911 K. M. Než tato nař. byla vydána na základě zák. čl. XVII: 1884. Tento zákon a všechna nař. na jeho základě vydaná pozbyla dle 3. odst. § 253 živn. zák. č. 259/24 dnem účinnosti tohoto zákona, t. j. dnem 1. června 1925 platnosti.
St-lé Viktor T. a Arnoštka G. zásadně uznávají, že župní úřad byl oprávněn provésti změny vymetacích obvodů kominických, mají však za to, že úřady jsou povinny při úpravě vymetacích obvodů přihlížeti větší měrou k zájmu dotčených živnostníků než v zemích historických, ježto nař. uh. min. obch. č. 60962/1895 zásadně připouští změnu vymetacích obvodů reálných živností, pokud majiteli živnosti ponechaný obvod zajišťuje slušnou výživu. Stížnosti sice uznávají, že nařízení to dle toho, co bylo dříve uvedeno, v době rozhodování již platnosti nemělo, avšak tvrdí, že § 58 živn. zák. stanovil jen možnost úpravy vymetacích obvodů kominických, není však kogentním předpisem a je materielní recepcí příslušných ustanovení zrušeného zákona, jež přes formální zrušení platí dosud, takže je možno uplatňovati i nyní dřívější judikaturu. Dle toho stojí stížnosti na stanovisku, že právo úřadu změniti vymetací obvody kominické je po rozumu § 58 omezeno v tom směru, že změněný obvod musí zajišťovati slušnou výživu příslušného živnostníka. Tento názor je mylný.
Nss vyslovil v nál. Boh. A 6959/27 právní zásadu, že jedině zřetel na požární policii je předpokladem pro zřízení a změnu vymetacích obvodů kominických, kdežto jiné okolnosti rozhodujícího významu nemají, a že živnostníkům, provozujícím živnost kominickou, ani při zřizování vymetacích obvodů kominických, ani při změnách v ohraničení jich nepřísluší právní nárok na to, aby ohraničením tímto nebyla ohrožena existenční schopnost jejich. Tyto zásady byly sice vysloveny na základě živn. řádu, který má platnost na území republiky čsl. mimo území Slov. a Podk. Rusi, než živn. zákon pro území Slov. a Podk. Rusi z 10. října 1924 č. 259 Sb. obsahuje, pokud jde o ohraničení vymetacích obvodů kominických, úplně stejná ustanovení jako živn. řád na ostatním území republiky platný a možno proto zásady shora zmíněné, na tomto zákoně založené, i v daném případě aplikovati. Nemají-li však živnostníci provozující živnost kominickou, tedy také majitelé prodejných živností kominických při změnách v ohraničení vymetacích obvodů právní nárok na to, aby ohraničením tímto nebyla ohrožena existenční schopnost jejich, nemají ovšem ani nárok, aby změněný obvod zabezpečoval jejich slušnou výživu.
Z toho, že v § 58 není zřízení vymetacích obvodů předepsáno kogentně, nýbrž ponecháno volnému uvážení živn. úřadu druhé stolice, neplyne nic pro názor stížnosti, že vymetací obvod prodejné živnosti kominické musí zajišťovati slušnou výživu majitele jejího. Pokud stížnosti Arnoštky G. a Viktora T. tvrdí, že dlužno pozírati k judikatuře o této otázce založené na dříve platných právních normách a tvrdí, že zásada tato uplatňuje se všeobecně v živn. správě na Slov., takže se stala právním zvykem, že právních zvyků dlužno dle zákona o zemském zřízení na Slov. dbáti, jakož i že takového postupu vyžaduje zájem na právní jistotě, resp. na právní kontinuitě a že samo rozhodnutí župního úřadu se dovolává takových rozhodnutí, dlužno podotknouti, že nař. rozhodnutí se nedovolává nějakých rozhodnutí správních úřadů, nýbrž nař. uh. min. obch. č. 60962/1895 K. M. a č. 91864/1911, jež nazývá zásadním rozhodnutím. Nařízení tato, jak svrchu řečeno, byla vydána na základě zák. čl. XVII: 1884 a pozbyla dle ustanovení 3. odst. § 253 živn. zák. platnosti. Nějakých judikátů úřadů správních nedovolávali se st-lé ani v řízení správním, ani ve stížnosti k nss. Opětovná souhlasná rozhodnutí správních úřadů nemají nikdy všeobecně závazné moci pro případy jiné (vim legis), nýbrž pouze význam důsledně zastávaného právního přesvědčení úřadů správních. Že při rozhodování na základě nového zákona nelze recipovati zásady, vyslovené v rozhodnutích vydaných na základě odchylných ustanovení zrušených právních norem, je evidentní.
Františka G. vytýká, že nař. rozhodnutí se příčí výnosu min. obch. z 24. září 1925 č. 30865/24, neboť v něm není dělení vymetacích obvodů nařízeno kategoricky, nýbrž toliko dle možnosti. Výtka ta je bezdůvodná. Nejde o nějaké vl. nař. ve smyslu § 84 úst. listiny, nýbrž o pouhý výnos úřadu nadřízeného, kterým byly úřadům podřízeným dány pokyny, jak si mají počínati při vyřizování žádostí za udělení koncese kominické. Takovýto interní výnos nemá povahy zákonné normy právní, která by mohla býti základem subj. práv ve smyslu § 2 zák. o ss. Jen k takovýmto normám může nss při posuzování zákonitosti nař. rozhodnutí přihlížeti, nikoli k pouhým interním pokynům, jež dává min. podřízeným úřadům. Nemůže tedy nss zkoumati, zdali nař. rozhodnutí se příčí této směrnici. — — — —
Nař. rozhodnutí omezilo se právě tak jako rozhodnutí župního úřadu na pouhé konstatování, že shledává nutnost nové úpravy vymetacích obvodů kominických hlavně z důvodů adm. a z důvodů policie požární. Všichni st-lé vytkli ve svých odvoláních z rozhodnutí župního úřadu, že toto rozhodnutí neuvedlo konkrétních skutečností, ze kterých dospělo k tomuto úsudku. Nař. rozhodnutí se touto námitkou vůbec nezabývalo, nýbrž recipovalo odůvodnění nižší stolice. Ve stížnosti namítají st-lé, že také nař. rozhodnutí je v řečeném směru nedostatečně odůvodněno.
Dle živn. zák. č. 259/1924 jedině zřetel na požární policii je předpokladem pro zřízení a změnu vymetacích obvodů kominických, kdežto jiné okolnosti rozhodujícího významu nemají. Nemají tedy rozhodujícího významu ani důvody administrativní, jež byly kromě důvodů policie požární podnětem nové úpravy dosavadních obvodů vymetacích. Okolnost, že nejsou v nař. rozhodnutí uvedeny adm. důvody, jimiž se dal úřad při nové úpravě vésti, nezakládá tedy podstatnou vadu, nýbrž jen to, že v nař. rozhodnutí se neudává, z kterých důvodů, spadajících v rámec po- žární policie dospěl úřad k závěru, že nová úprava, resp. změna vymetacích obvodů je nutná. Nedostatek odůvodnění v tomto směru ztížil, ne-li znemožnil st-lům řádnou obranu. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 8276. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 474-477.