II. Ve věcech trestních.

E. Z trestního práva hmotného.

806. § 2. c) tr. zák. Error facti přivoděný vlastní nepozorností, nevylučuje zodpovědnost za delikt kulposní. 13 V 10, Kr II 75; P. 13: 390.
807. § 2. g). O neodolatelném donucení při jízdě automobilem nemůže býti řeči, bylo-li možno zastavením automobilu předejiti srážce. 13 V 10, Kr II 75; P. 13 : 390.
808. § 8., 171. Při zločinném pókusu krádeže nezáleží na tom, které věci asi pachatel ukrásti mohl, nýbrž, které věci ukrásti měl v úmyslu. 5 III 13, Kr I 88; Z. Str. 13: 147 (č. 428.).
809. § 55. a). Vpočtení vazby vyšetřovací do trestu staniž se i tehdy, jestliže k odvolání proti rozsudku vynesenému před platností zák. 20 VI 12 ř. 141., po této době jest trest vyměřiti znovu. 10 III 13, Kr V 1009/12; Z. Str. 13: 151 (č. 431).
810. § 68. Strážník, jenž není ve službě, požívá této ochrany jen, byl-li v konkrétním případě oprávněn, státi se služebně činným. 17 II 13, Kr I 483/12; Z. Str. 13: 131 (č. 422.).
811. § 87. lze použiti jen, jsou-li dány poměry obzvlášť nebezpečné a pachatel nebezpečí zde uvedené přivoditi bezprostředně měl v úmyslu. 27 III 13, Kr II 104; G. H. 13: 770.
812. § 155. a). V prvním případě §. 155. a) tr. z. jest dán delikt dokonaný, byť i tu bylo jen lehké poškození tělesné. 30 I 13, Kr II 422/12; Z. Str. 13: 121 (s. 420.); opačně rozh. 10 II 13, Kr VI 230/12; Z. Str. 13: 123.
813. § 171., 460. Předmětem pytláctví mohou býti jen zvířata, jsoucí předmětem honitby; mezi ně nepatří veverka. 14 V 13, Kr VI 79 a 80; G. H. 13: 730. — 347 —
814. § 183. Zpronevěra není vyloučena okolností, že jest tu služební kauce, určená k hrazení případných ztrát. 14 XII 12, Kr II 311; oíf. 4015; G. H. 13 : 804.
815. § 197. K úmyslu způsobiti škodu nestačí, že pachatel mohl neb musel počítati s možností poškození někoho jiného. 28 I 13, Kr V 1178/12; off. 4029.
816. § 199. a). Sem spadá ucházení se o křivý nález neb křivé dobrozdání, jež podány 'býti mají znalcem před soudem. 3 III 13, Kr V 1057/12; Z. Str. 13: 142 (č. 427.).
817. § 199. c). Úmysl, vzbuditi v odběratelstvu pomocí zfalšované váhy zdání, že dostávají převažek, kdežto se jim poskytuje jen plná váha smluvená, není totožný s úmyslem způsobiti škodu, předpokládaným dle §. 197., 199. c. tr. z. 27 XII 12, Kr V 877; off. 4014; J. Bl. 13: 456.
818. § 199. d. Sem spadá zfalšování veřejné listiny v úmyslu odvrátiti od sebe podezření z dúchodikového přestupku. 21 XII 12, Kr V 795; off. 4025.
819. § 199. d), 197. Skutková podstata zločinu dle §. 199. d) tr. z. není dána, falšoval-li někdo veřejné listiny (vysvědčení) za účelem dosažení určitého místa, ohledně takových vlastností, jež se pro místo to od petentú nežádají. 23 XII 12, Kr VI 136; Z. Str. 13: 97 (č. 411.).
820. § 199. d) vztahuje se též na cizozemské listiny a na falšování vykonaná tuzemci v cizině. 27 II 13, Kr II 1; Z. Str. 13: 137 (č. 425.).
821. § 199. f). Tohoto zločinu může se dopustiti jen sám dlužník, jehož majetková podstata byla překroucena. 3 I 13, Kr II 412/12; off. 4028.
822. § 201. c). Sem nespadá nákup věci, jež prodateli omylem došla a již si tento přivlastnil. 3 I 13, Kr III 218/12; off. 4018.
823. § 209. Mezi četníkem a osobou, jež mu u výkonu jeho služby učiní trestní oznámení, není zvláštního poměru dohlédacího, jehož nešetření četníkem by u něho tvořilo skutkovou podstatu zločinu dle §. 411. voj. tr. z. 19 III 12, Kr III 45; P. 13: 642.
824. § 220. Ke skutkové povaze je třeba vědomí, že umožňuje se zběhovi útěk, aneb podporuje pokračování v něm. 21 I 13, Kr VI 223/12; off. 4022.
825. § 266. a) (§ 55. a). Do trestu jest započísti také policejní vazbu. 11 I 13, Kr III 160/12; off. 4016.
826. § 312. Ke skutkové podstatě netřeba, aby vrchnostenská osoba slovní urážku slyšela. 10 III 13, Kr VII 79/12; Z. Str. 13: 141 (č. 426. b). — 348 —
827. § 312. K trestnosti tohoto přestupku netřeba, aby urážka veřejného orgánu se stala v přítomnosti osoby třetí. 28 II 13, Kr V 964/12; Z. Str. 13: 139 (č. 426.).
828. § 320. f). Sem nespadá padělání neb zfalšování soukromé listiny (směnky) bez podvodného úmyslu. 20 V 13, Kr VII 71; G. H. 13: 692.
829. § 337. Provozuje-li se jízda automobilem za okolností zvlášť nebezpečných, jest posuzovati dle okolností konkrétního případu. 2 I 13, Kr III 186/12; off. 4020; Z. Str. 13: 100 (č. 412.).
830. § 337. Pro použití tohoto §u je nerozhodno, patří-li pachatel ke zřízencům dráhy a byla-li poškozena právě dráhou dopravovaná osoba. 10 III 13, Kr I 527/12; Z. Str. 13: 150 (č. 430.).
831. § 464., 460. Otrhání a odnětí ovoce (hrušek) v ceně 1 K není krádeží a převedení části jich na se není podílnictvím. 5 XI 12, Kr II 402; G. H. 13: 574.
832. § 496. Za »třídy nebo stavy občanské společnosti« jest pokládati déle sloužící poddůstojníky. 20 V 13, Kr VII 34; G. H. 13: 755.
833. § 506. Skutkové povahy tohoto přestupku tu není, bylo-li pro případ slehnutí slíbeno manželství nebo výživné (pro děcko). 25 III 13, Kr V 161; G. H. 13: 587.
834. § 516. Necudný čin, vykonaný ne sice veřejně, ale za okolností (snadná přístupnost místa činu, přítomnost třetích osob), za nichž pachatel musil přijití k vědomí, že o činu může zvěděti větší kruh osob, porušuje mravnost »způsobem, budícím veřejné pohoršení. 25 I 13, Kr II 409/12; off. 4027.
835. § 523. »Většími zločiny« jest rozuměti pouze ty, jež značně převyšují míru, obvyklou při výstřednostech z opilství, ať již pro těžké následky neb z jiných důvodů (nikoliv lehké poranění strážníka). 11 I 13, Kr III 160/12; off. 4016; Z. Str. 13: 112 (č. 416.).
836. § 523. Úplná opilost obsahuje zkalení a poruchu vědomí, ale nezrušuje toto; pro onu jest vyloučen zločin; vědomí pak ve spojení s opitím se, tvořícím zavinění, tvoří podklad pro odsouzení pro přestupek dle § 523. tr. z. 14 IV 13, Kr I 51; Z. Str. 13: 154 (č. 433.).
837. § 530. § 46. tr. ř. Žalobní právo uchová si poškozený včasným prohlášením vůle, že stihá trestný čin, učiněným před soudem. Prohlášení před úřadem bezpečnostním nestačí, byť i tento ho sdělil ve lhůtě §. 530. tr. z. soudu trestnímu. 11 II 13, Kr II 51; off. 4023; G. H. 13: 715.
838. § 531. Zřízení nebezpečné stavby jest deliktem trvacím a nikoliv stavovým. 14 V 13, Kr I 202; G. H. 13 : 702.
839. Mor. dobytč. § 19. III. »Ošetřujícím zvěrolékařem« není kovář-hojič (kuršmid). 21 I 13, Kr III 4; off. 4021; Z. Str. 13: 116. — 349 —
840. Volby § 2. Tohoto zák. jest použiti též na volbu delegátů dělnických nemocenských a podporovacích pokladen. 21 II 13, Kr III 149/12; Z. Str. 13; 135 (č. 424.).
841. — § 3. č. 2. Trestným jest i agent provocateur. 18 I 13, Kr V 873/12; Z. Str. 13: 114 (č. 417.).
842. — § 5. č. 1. Sem spadá vyhrůžka voliči-řezníku, že bude poslán do pense a že jeho štít zmizí. 10 I 13, Kr IX 104/12; off. 4024; Z. Str. 13: 110 (č. 415.).
843. — § 5. č. 2. Pod slovy: »brzo po volbě« jest rozuměti dobu, kdy obyvatelstvo má příhody volební v čerstvé paměti a kdy i nesúčastněný snadno sezná příčinnou spojitost mezi volbou a způsobenou’ škodou. — Ideální konkurence mezi tímto přečinem a přestupkem dle §. 468. tr. z. jest vyloučena. 10 I 13, Kr IX 104/12; off. 4024; Z. Str. 13: 110 (č. 415.).
844. Vystěhovalectví. Vystěhovalcem jest, kdo opustí vlast, aby až na další hledal v cizině výživu zadáním své pracovní síly, osídlením se neb provozováním samostatné živnosti; jest nerozhodne, na jak dlouho jest vystěhovalec ze státu odveden, pobude-li v cizině doživotně, či vrátí-li se zpět po delším či kratším čase; tento pojem vystěhovalce nekryje se s pojmem vystěhovalce dle pat. z 24 III 32, č. 2557 s. z. s. 14 II 13, Kr VIII 108/12; Z. Str. 13: 125 (č. 421.).

F. Z trestního řízení.

854. § 153. tr. ř. Redaktor nemůže se zhostiti svědecké povinnosti poukazem na redakční tajemství, nejsou-li tu další předpoklady v tomto §u uvedené. 3 V 13, Kr I 19; G. H. 13: 691.
846. § 226., 275., 427. V nepřítomnosti obžalovaného, jenž pro nemoc dostaviti se nemůže, nesmí bez jeho souhlasu hlavní přelíčení býti provedeno. 11 III 13, Kr I 55; Z. Str. 13: 152 (č. 432.).
847. § 227., 293. Státní zástupce je oprávněn i v případě, když kas. soud zrušil rozsudek a odkázal věc na porotní soud, podati novou žalobu před senátem nalézacím a upustiti od staré obžaloby. 7 I 13, Kr I 406/12; Z. Str. 13: 102 (č. 413.).
848. § 236. Tomuto trestu propadá obhájce jen tehdy, choval-li se neslušně před shromážděným soudem během přelíčení. 3 VI 13, Kr VIII 66; G. H. 13: 723.
849. § 281. č. 10. Obžalovanému nepřísluší zmateční stížnost, nečiní-li se mu nesprávnou subsumcí jeho činu žádná křivda. 3 111 13, Kr V 1057/12; Z. Str. 13: 142 (č. 427.).
850. § 318. V obou případech '§. 139. tr. z, musí výrok poroty zjistiti též úmysl zabití; přiklonění se ke znění § 139. tr. z. nestačí. 7 III 13, Kr IV 469/12; Z. Str. 13: 148 (č. 429.). — 350 —
851. § 344. č. 9. Vnitřního odporu tu není, odpoví-li porotci k téže hl. otázce ohledně jednoho spolupachatele kladně, ohledně druhého záporně. 3 II 13, Kr II 412/12; off. 4028.
852. § 350. Sborový soud nalézací není oprávněn v řízení obnoveném podrobiti pravoplatné usnesení obnovovací opětnému přezkoumání a osvoboditi obžalovaného od obžaloby pro nedostatek věcných podmínek pro obnovu řízení. 7 I 13, Kr I 420/12; off. 4019; Z. Str. 13: 107 (č. 414.); J. Bl. 13: 468; G. H. 13: 803.
853. § 410. Dle tohoto předpisu musí naložiti soud se žádostí odsouzeného o zmírnění trestu, opřenou o prohlášení soukr. žalobce, dané po pravomoci rozsudku, že se s odsouzeným smířil. 9 IV 13, Kr V 305; G. H. 13: 599.
854. § 410. Žádost o záměnu trestu, opřenou o upuštění od soukromé obžaloby po rozsudku, musí I. instance předložití. 3 IX 13, Kr I 334; G. H. 13: 783.
855. § 481. Usnesení, jimiž nelze odporovati v řízení před soudy sborovými, nelze v odpor bráti ani v řízení přestupkovém. 3 IX 13, Kr I 334; G. H. 13: 783.

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 7, s. 364-376.