NPD documents search: Váž. civ., 1 (1919)

Čís. 93.

Obsahuje-li objednací lístek, vyhotovený při obchodu uzavřeném obchodním zřízencem prodávajícího mimo úmluvu o příslušnosti soudu dle § 104 j. n. i poznámku, že »vyřízení této zakázky se vyhražuje«, není tato poznámka, splnil-li prodávající smlouvu, na ujmu úmluvě dle § 104 j. n., třebas tato nebyla prodávajícím dodatečně výslovně schválena.
(Rozh. ze dne 26. března 1919, R I 107/19.)
Žalobě o zaplacení kupní ceny za dodané zboží, dovolávající se soudní příslušnosti dle § 104 j. n. proto, že na objednacím lístku byla vytištěna poznámka, že ve všech sporech z tohoto obchodu vzniklých podrobují se obě strany kompetenci okresního soudu v Čáslavi, bylo prvním soudem (okresním soudem v Čáslavi) po odmítnutí námitky nepříslušnosti soudu vzhledem k řečené poznámce na objednacím lístku podle § 104 j. n. správně dovolaného vyhověno. — Odvolací soud (krajský soud v Kutné Hoře) zrušil tento rozsudek a, vyhradiv právní moc svému usnesení, odkázal věc k soudu dle §§ 50 a 65 j. n. příslušnému. Odůvodnění: Objednací lístek, z něhož žalobce odvozuje příslušnost okresního soudu v Čáslavi, nevyhovuje požadavku v § 104 j. n. uvedenému. Jest totiž třeba »výslovného dohodnutí« stran, že se podrobují příslušnosti soudu jinak nepříslušného. Ze spisů jde, že obchod, jenž jest předmětem tohoto sporu, nebyl ujednán přímo žalobcem, nýbrž jeho cestujícím. Poněvadž však objednací lístek obsahuje doložku: »vyřízení této zakázky se vyhražuje,« nelze tohoto cestujícího pokládati za plnomocníka žalobcova k definitivnímu uzavření smlouvy oprávněného a objednací lístek jest jednostranným návrhem, jenž potřebuje schválení žalobcem. Takové výslovné schválení žalobcem se však nestalo, nelze tudiž mluviti o dohodnutí se stran po rozumu § 104 j. n. a příslušnost předmětná a místní řídí se všeobecnými předpisy druhého dílu jur. normy, zde §§ 50 a 65.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu žalobcovu, obnovil výrok soudu prvé stolice o námitce nepříslušnosti a uložil odvolacímu soudu, by věc projednal a rozsudek vynesl.
Důvody:
Žalovaná strana vznesla námitku nepříslušnosti dovolaného soudu, tvrdíc, že nejsou zde podmínky § 104 j. n., o který se žalobce opřel, poněvač se prý strany výslovnou úmluvou okresnímu soudu v Čáslavi nepodrobily. První soud zjistil, že žalovaná, přečetši celý obsah objednacího lístku, v němž mimo klausuli »k placení a žalování v Čáslavi« je i vytištěna poznámka, že ve všech sporech z tohoto obchodu vzniklých podrobují se obě strany kompetenci okresního soudu v Čáslavi, lístek ten vlastnoručně podepsala a tím к návrhu strany žalující, za niž podepsal zmíněný objednací list její cestující, přistoupila. Za tohoto stavu nemůže tu býti pochybnosti, že došlo mezi stranami k výslovné úmluvě, jíž se pro případ sporu z obchodu mezi nimi právě uzavřeného podrobily okresnímu soudu v Čáslavi. Neboť, že by cestující, jenž písemní úmluvu za stranu žalující podepsal, nebyl k takovému ujednání oprávněn, nebylo se strany žalované ani namítáno a okolnost, že na objednacím lístku jest i další poznámka: »vyřízení této zakázky se vyhražuje,« není ujednání ohledně podrobení se kompetenci okresního soudu v Čáslavi nijak na závadu. Nehledě ani k tomu, že strana žalovaná z poznámky té ničeho neodvozovala, může tato míti jen ten smysl, že, kdežto kupitel jest vázán bezvýminečně, principál prodávajícího plnomocníka nechce se vázati na pevno ohledně dodávky, splní-li ale dodávku, pak platí všechna ustanovení dle objednacího lístku výslovně smluvená. Jelikož dodávkou v listě objednacím smluveného zboží žalobce o plnění se pokusil, schválil tím výslovné ujednání plnomocníkem svým uzavřené a pro toto dodatné schválení není již potřebí ani výslovného projevu, ani listinného dokladu, poněvadž stojí mimo ujednání, jako okolnost, od níž závazek výslovně smluvený pro prodavatele závisel. Stanovisko odvolacího soudu, že, není-li tu výslovného schválení, není tu ani výslovného dohodnutí, jeví se tudíž právně omylné, v důsledku čehož slušelo stížnosti vyhověti a dle § 519 č. 3 c. ř. s. rozhodnouti, jak vpředu uvedeno.

Citace:

č. 93. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 201-203.