NPD documents search: Váž. tr., 13 (1931)

Čís. 4137.

Jde o krádež podle § 176 II c) tr. zák., nikoliv o zpronevěru, přisvojil-li si skladník, vedoucí prodejnu družstva, zboží, které bylo vlastnictvím družstva.
(Rozh. ze dne 10. dubna 1931, Zm II 302/30.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaných, do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 2. května 1929, pokud jím byli vinnými uznáni: Josef P. zločinem krádeže podle §§ 171, 176 II c) tr. zák. a Josef Ch. zločinem krádeže podle §§ 171, 174 I c) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu první stolice, by v rozsahu zrušení dále jednal a znovu rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Zmateční stížnost obžalovaného Josefa P-a dovolává se číselně zmatečních důvodů čís. 9 a), 10 § 281 tr. ř. Tento zmateční důvod uplatňuje především v tom směru, že nalézací soud neprávem kvalifikoval trestný čin, jímž uznal stěžovatele vinným, za zločin krádeže. Čin ten prý může býti jen přestupkem zpronevěry, any věci, které podle rozsudku stěžovatel z držení a bez přivolení družstva »B.« v J. v hodnotě 500 Kč, nikoliv však 2000 Kč převyšující odňal, byly mu jako skladníkovi filiálního závodu »B.« v J. svěřeny, tudíž v době, kdy si je přivlastnil, v jeho držení. Výtka ta jest nedůvodná. Rozsudek zjišťuje, že stěžovatel byl skladníkem (vedl prodejnu) družstva »B.«, a že zboží, o jehož odcizení jde, bylo vlastnictvím tohoto družstva. Tím zjednán poměr, který předpokládá a proti jehož zneužití ke krádeži zaměstnancem chrání zaměstnavatele ustanovení § 176 odst. II c) tr. zák. Podle toho držel stěžovatel zboží jako zástupce (zřízenec) družstva, tak že byly věci v držbě družstva, souzeným činem byla porušena držba, nikoliv jen důvěra majitelky zboží; jest tudíž v přivlastnění si zboží spatřovati krádež, nikoliv jen zpronevěru.

Citace:

č. 4137. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 210-211.