Čís. 16590.

Čl. 55 obch. zák. nelze užíti tam, kde hledíc na zákonné vymezení objemu plné moci, nemá vnitřní omezení obchodní plné moci účinku proti třetím osobám a tedy nejde o překročení zákonné plné moci.
Vedoucí úředník prodejny, ustanovený k samostatnému uzavíráni obchodů (čl. 47 obch. zák.), neručí třetí osobě podle čl. 55 obch. zák., byl-li jen ve vnitřním poměru vůči principálu omezen jen na uzavírání menších obchodů.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1937, Rv I 90/37.)
Žalující firma se na žalovaném, který byl vedoucím prodejny Z. železáren v P., domáhá podle čl. 55, 298 obch. zák. náhrady škody v částce 1509 Kč 60 h s přísl. a k odůvodnění žalobního nároku přednesla, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím svého prokuristy K. objednávku na 8.000 kg litinových rour podle ceníku z roku 1921 se slevou 43% a na poklopy a mříže se slevou 20%. Tu objednávku však Z. železárny nepřijaly, ježto žalovaný nebyl prý oprávněn uzavříti objednávku. Žalovaný neupozornil zástupce žalující firmy na omezení svého práva a uzavřel objednávku bez výhrady. Žalobkyně musila pak nakoupiti jinde zboží za cenu vyšší o 1508 Kč 60 h. Soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zamítl žalobu a uvedl v otázce, o níž jde, v důvodech: Soud prvé stolice zjistiv, že žalovaný byl oprávněn uzavírati závazně pro firmu Z. železárny jen menší objednávky, že znamenal razítkem uvedené firmy a svým podpisem, že však veliké objednávky podléhaly schválení firmy, dospěl hledíc na to, že v souzeném případě jde o velikou objednávku, k závěru, že žalovaný — jenž objednávku žalující společnosti potvrdil, aniž vyhradil schválení firmou Z. železárny — překročil plnou moc firmy mu udělenou a že tak se stal za to odpovědný podle čl. 55 obch. zák. Tento závěr prvého soudu odvolací soud neschvaluje. Soud prvé stolice nepřihlížel při posuzování věci k ustanovení čl. 47 obch. zák., podle něhož ten, kdo jest ustanoven k vedení obchodu nebo určitých druhů obchodů nebo k jednotlivým obchodům, má zákonnou plnou moc principála co do všech obchodů, které s sebou provozem takové živnosti obyčejně přináší. Je-li zjištěno, že žalovaný byl oprávněn k vyřízení objednávek menších, jest míti za to, že byl ustanoven k vedení určitých druhů obchodů resp. k jednotlivým obchodům, a že měl proto plnou moc ve smyslu čl. 47 obch. zák. k vyřízení veškerých obchodů toho druhu resp. obchodů obyčejných spojených s provozem příslušné obchodní živnosti. K takovémuto provozu zajisté také patří vyřízení objednávek, týkajících se určité obchodní živnosti. Zákon tudíž neuznává omezení plné moci vnitřními předpisy, což jest z důvodů bezpečnosti obchodních styků nutné, neboť nelze od třetí osoby žádati, aby se obeznámila s vnitřními předpisy podniku, s kterým obchoduje. V souzené věci k tomu ještě přistupuje, že nebyla přesně určena hranice mezi obchody velkými a malými, takže jest omezení plné moci pro nepřesnost a neurčitost pokládati za neúčinné. Jednal-li však žalovaný jako zmocněnec firmy Z. železárny, vznikl závazek ze smlouvy pro uvedenou firmu a žalobní nárok z důvodu náhrady škody podle čl. 55 obch. zák. není oprávněn.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Je se především zabývati otázkou, zda napadený rozsudek právem došel k právnímu úsudku, že žalovaný byl obchodním zmocněncem podle čl. 47 obch. zák. Nezáleží na tom, že žalobkyně v prvé stolici to výslovně netvrdila, ani že žalovaný v prvé stolici i v odvolání to popíral, neboť jde o právní úsudek soudu na základě skutkových tvrzení a skutkových zjištění, při čemž soud nemůže býti vázán právními názory stran. Nehledě však ani na to, právě žalobkyně v odvolacím sdělení trvala na tom, že žalovaný jest obchodním zmocněncem podle čl. 47 obch. zák. a že tedy právní názor projevený v rozsudku prvé stolice jest i podle jejího názoru správný, a nemůže se proto žalobkyně cítiti dotčenou, když oba nižší soudy se s jejím právním názorem ztotožnily. Mimo to však se žalobkyně dovolávala k odůvodnění svého žalobního nároku čl. 55 a 298 obch. zák. Čl. 55 obch. zák. předpokládá buď, aby někdo uzavřel obchodní jednání jako prokurista, nebo jako obchodní zmocněnec, aniž obdržel prokury nebo obchodní plné moci, aneb aby, obchodní zmocněnec překročil při uzavření nějakého jednání svou plnou moc. Tvrdil-li žalovaný, že byl pouze úředníkem Z--ských železáren, není to na újmu právnímu názoru napadeného rozsudku, neboť i úředník může býti obchodním zmocněncem podle čl. 47 obch. zák. Obsah plné moci obchodní jest posuzovati dle čl. 47 obch. zák. podle toho, jak se projevuje na venek. Žalovaný byl ustanoven zástupcem Z. železáren pro vedlejší závod p-ský, řízený k prodeji výrobků železárny, a to jako vedoucí, a byl zmocněn k uzavírání menších obchodů samostatně. Je proto přisvědčiti správnému právnímu názoru soudu druhé stolice, že byl obchodním zmocněncem podle čl. 47 obch. zák. Při řešení právního nároku žalobního právem se pak napadený rozsudek zabýval touto předběžnou otázkou. Podle čl. 47 obch. zák. není rozhodující obsah dané plné moci, nýbrž zmocnění se vztahuje na všechna právní jednání, která s sebou obyčejně přináší provozování takovéto obchodní živnosti nebo provádění takovýchto jednání. Správně proto soud druhé stolice usoudil, že omezení obchodního zmocnění žalovaného nemohlo míti účinku vůči třetím osobám, a tedy ani vůči žalobkyni, neboť nejenže rozdíl mezi velkými a malými obchody nebyl přesně vymezen, ale i s vedením podobné prodejny bývá obyčejně spojeno též oprávnění k samostatnému uzavírání obchodů. Nebylo-li však omezení oprávnění žalovaného k uzavírání obchodů účinné vůči třetím osobám, šlo o závazné obchodní ujednání žalobkyně se Z. železárnami a nemůže to míti významu čl. 55 obch. zák. co do ručení žalovaného.

Citace:

č. 16590. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 829-831.