NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7424 —
Čís. 7424.

Vládní nařízení ze dne 19. března 1919, čís. 145 sb. z. a n. má na mysli jedině spisy a listiny, zřízené v rakouském státě, které byly exekučním titulem podle § 1 ex. ř. ve znění tohoto § v den vyhlášení nařízení, nevztahuje se však na usnesení odúčtovácího úřadu ve Vídni, jimž byla přiznána účinnost exekučního titulu teprve rakouským zákonem čís. 393/1921.
Rozh. ze dne 20. října 1927, R II 272/27.)
Okresní soud pro vnitřní město Vídeň I. povolil usnesením ze dne 26. dubna 1927 exekuci a požádal o její výkon okresní soud v K. na Moravě. Okresní soud v K. usnesením ze dne 12. května 1927 výkon exekuce povolil, rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Podle vládního nařízení ze dne 19. března 1919, čís. 145 sb. z. a n. může býtí povolena exekuce v Československu na základě všech v rakouském státě zřízených spisů a listin, které podle § 1 ex. ř. jsou exekučním titulem, a mohou rakouské soudy buďto o povolení exekuce v Československu zažádati nebo mohou samy povoliti exekuci a o výkon její žádati přímo soud exekuční. Tak se stalo i v tomto případě, kdy exekuci povolil okresní soud pro vnitřní město Vídeň I., usnesením ze dne 26. dubna 1927 a o výkon požádal okresní soud v K., který právem povolil výkon této exekuce, poněvadž podle shora uvedeného nařízení neplatí ustanovení §§ 81 čís. 1 a 83 ex. ř., a exekuční soud mohl by odepříti výkon jen tehdy, kdyby zde byly podmínky podle § 81 čís. 2 a 3 ex. ř. Tyto podmínky však zde nejsou, a jest vyhověno i ostatním náležitostem, neboť povolení exekuce stalo se na základě usnesení odúčtovácího úřadu ve Vídni ze dne 1. března 1926, č. 4968/4, které jest podle § 30 rak. zák. čís. 393/1921 exekučním titulem.
Nejvyšší soud změnou usnesení obou nižších soudů odepřel výkon exekuce.
Důvody:
Povinný, prohlásiv obsah svého rekursu ze dne 19. května 1927 za podstatný obsah dovolacího rekursu, popřel právem účin exekučního titulu uplatněného proti němu. Vládní nařízení ze dne 19. března 1919, čís. 145 sb. z. a n. má na mysli jedině spisy a listiny zřízené v rakouském státě, které jsou exekučním titulem podle § 1 ex. ř. ve znění tohoto § ze dne vyhlášení nařízení, t. j. dne 26. března 1919. Nevztahuje — Čís. 7425 —
se proto na usnesení odúčtovacího úřadu ve Vídni, jimž byla rakouským zákonem čís. 393/21, tudíž teprve po 26. březnu 1919, přiznána účinnost exekučního titulu, ježto je nelze zahrnouti pod § 1 exek. řádu ve smyslu vládn. nař. čís. 145/19. Neměl proto okresní soud v K. vyhověti žádosti o výkon exekuce, ježto nebylo tu náležitostí vytčených vl. nařízením čís. 145/19, nýbrž měl odepříti výkon exekuce. Bylo proto změniti v tomto smyslu usnesení jeho nařizující výkon exekuce.

Citace:

č. 7367. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 206-207.