Č. 717.

Stavební právo (Praha): 1. * Jestliže dům, ležící při dvou ulicích, je zaústěn do staré stoky veřejné v jedné ulici, a kanalisace dle soustavy splachovací provádí se v ulici druhé, lze majiteli domu v základě § 80 stav. ř. pro Prahu ve znění nov. z 5. října 1902 č. 73 z. z. naříditi úpravu domovní kanalisace za účelem připojení k veřejné stoce nové soustavy v této druhé ulici jenom tehdy, když příslušným předchozím řízením zjištěno, že účelné připojení domu na veřejnou kanalisaci soustavy splachovací je možno jedině zaústěním domovní kanalisace do veřejné stoky v této druhé ulici. — 2. * Majiteli domu již zřízeného lze na základě § 80 stav. ř. pro Prahu ve znění nov. z 5. října 1902 č. 73 z. z. uložiti úpravu domovní kanalisace za účelem připojení k veřejným stokám soustavy splachovací teprve tehdy, když se přikročí k provádění této soustavy v oné ulici, kde stojí dům, o nějž jde.
(Nález ze dne 16. února 1921 č. 1870.)
Věc: Eduard R. v Praze (adv. Dr. K. Šebesta z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za stranu zúčastněnou Obec Pražskou adv. Dr. L. Singer z Prahy) stran rekonstrukce domovní kanalisace v domě čp. 425-3. v Praze.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: K opětným stížnostem na závadný stav domovní kanalisace v domě stěžovatelově čp. 425-3. v Praze provedl stavební úřad dne 6. dubna 1915 místní šetření, při němž dle vyjádření technického znalce zjištěno:
Dům čp. 425-3. sestává z budovy při ulici a jednopatrového křídla dvorního. V budově, velmi hustě obydlené, jsou tři skupiny záchodů, jež vesměs nejsou zařízeny na splachování, splašky stékají zděnou stokou do uliční stoky v ulici Říční a odtud do Čertovky. Stoka domovní je ve velmi špatném stavu ve dně i ve stěnách, takže splašky zůstávají zde státi; násyp nad stokou je prolezlý od myší tak, že dlažba nad ním se propadává a zápach vniká nejen do dvora, nýbrž i do dílny nacházející se nad stokou. V ulici Říční, kam domovní stoka ústí, je dosud stoka stará, na Újezdě je zřízena již stoka nová. Záchody v domě jsou rozestaveny tak, že náklad bude stejný, budou-li svedeny do ulice Říční nebo do Újezda. Nynější stav je pro celé okolí nebezpečný a neudržitelný.
Výměrem magistrátu z 28. května 1915 čj. 3.-2608 15 bylo stěžovateli s poukazem na výsledky tohoto šetření a s ohledem na to, že nevyhověl příkazu danému mu pod čj. 3.-13054/13 na pouhé opravení domovní stoky, uloženo na základě §u 80 stav. řádu a z veřejných ohledů zdravotních, 1. aby do 14 dnů předložil plány na rekonstrukci domovního odvodnění a jeho připojení k nové stoce na Újezdě, a za 2. aby ihned záchody zařídil na splachování.
Podané odvolání, které napadalo výměr v obou bodech, bylo rozhodnutím sboru obecních starších z 8. ledna 1917, intim. 24. ledna 1917 čj. 3.-506/17 zamítnuto. Také další odvolání bylo naříkaným dnes rozhodnutím zemské správní komise z 13. srpna 1918 č. 72933/3. zamítnuto. Proti námitce, že komisionelnímu řízení nebyl přítomen žádný stokař, takže vnitřek stoky zůstal neprozkoumán, rozhodnutí upozorňuje na to, že při komisionelním řízení bylo zjištěno znalcem za přítomnosti zástupce stěžovatelova, že je stoka ve stavu velmi špatném ve dně i ve stěnách a že náklad na zřízení nové domovní stoky bude stejný, bude-li vedena do ulice Říční nebo do Újezda. Námitka, že stěžovatel ani nemá v moci změniti směr stávající domovní stoky do ulice Říční ve směr do Újezda, ježto do jeho stoky zaústěna je služebnostně stoka ze sousedního domu čp. 432-3., vyřízena tím, že námitka ta nemá co činiti s veřejnoprávní povinností založení řádné kanalisace. Jiných důvodů rozhodnutí neuvádí.
O podané stížnosti nejvyšší správní soud uvážil takto:
Výměr magistrátu z 28. května 1915 obsahuje dvojí rozdílný rozkaz: jednak ukládá stěžovateli, aby do 14 dnů předložil plány na rekonstrukci domovního odvodnění a jeho připojení k nové stoce na Újezdě, čímž implicite uznává ho v zásadě povinným, aby upravil kanalisaci ve svém domě tak, aby se dala připojiti k veřejné stoce na Újezdě, jednak ukládá mu zcela nezávisle na rozkazu prvním, aby ihned záchody zřídil na splachování. Stížnost béře obojí tento příkaz v odpor.
Co se předem týče rozkazu, zříditi záchody na splachování, jest podotknouti:
V odvolání podaném k zemskému správnímu výboru stěžovatel v úvodu mluví toliko o příkazu, aby předložil plány na rekonstrukci domovní kanalisace, v dalších vývodech brojí pak na rozdíl od svého odvolání z rozhodnutí první instance výhradně proti nařízené rekonstrukci domovní stoky a připojení její k nové veřejné stoce v ulici na Újezdě, namítaje v podstatě, že rekonstrukce je zbytečná a připojení domovní kanalisace na veřejnou stoku na Újezdě právně neodůvodněno a neproveditelno; o příkazu daném v příčině zřízení záchodů na splachování se nezmiňuje. Také v petitu domáhá se, navazuje jen na svoje předchozí vývody, zrušení »daného příkazu.« Plným právem tedy mohl žalovaný úřad vycházeti z předpokladu, že daný mu druhý příkaz, aby záchody ve svém domě zřídil ihned na splachování, stěžovatel již dále v odpor nebéře, a opominouti rozhodnutí o této druhé otázce. Spatřuje-li nyní stěžovatel vadu rozhodnutí také v tom, že zemská správní komise, ač prý i tento druhý příkaz bral v odpor, v tomto směru nerozhodla, je námitka ta bezdůvodnou.
V druhém směru soud uvážil: Námitka věci rozsouzené, kterou stěžovatel čerpá z toho, že příkaz předložiti plány na provedení přípojky domovní kanalisace ke stoce na Újezdě byl mu udělen již výměrem magistrátu z 10. listopadu 1900 č. 168615-3, k odvolání jeho však rozhodnutím sboru obecních starších z 12.—23. srpna 1901 č. 149702 zrušen, poněvadž domovní kanalisace čp. 425-3. připojena je již ke stoce v ulici Říční a stěžovatel si nepřál, aby zaústěna byla do nově zřízené stoky na Újezdě, je neodůvodněna.
Dovolané rozhodnutí sboru obecních starších stalo se ještě dříve, nežli vydán byl zákon z 5. října 1902 č. 73 z. z. Tento zákon povinnost k úpravě domovní kanalisace a připojení její k veřejným stokám uličním nově upravil a v §u 80 uložil ji také všeobecně majitelům domů již zřízených beze všeho rozdílu. Vůči tomuto zákonnému předpisu staly se bezúčinny i právní poměry založené před jeho vydáním, pokud jsou s ním v rozporu, a nutno je nyní posuzovati výhradně podle nové normy; nelze proto také proti úřednímu výroku, kterým se povinnost novým zákonem stanovená rozsudečně zjišťuje, namítati s úspěchem právní moc rozhodnutí, které bylo vydáno podle dřívějšího zákona a spočívalo tedy na jiné právní premise, nežli která je směrodatná pro rozhodnutí nynější. Nutno proto zkoumati, zda výrok žalovaného úřadu je odůvodněn ve věci samé.
Příkaz magistrátu, naříkaným rozhodnutím potvrzený, odůvodněn je poukazem na § 80 stav. řádu a veřejné ohledy zdravotní. Neukládá však stěžovateli odstranění jednotlivých zdravotních závad, zejména snad úpravu dosavadní domovní stoky, ústící do staré veřejné stoky v ulici Říční, nýbrž nařizuje mu, aby předložil plány na rekonstrukci domovní kanalisace a připojení její k nové stoce na Újezdě. Předmětem sporu je tudíž jedině otázka, zda použití dovolaného §u 80 stav. řádu je tu na místě. Poněvadž ustanovení tohoto §u nijakých závad zdravotních nepředpokládá a motivy, které úřad vedly k použití tohoto předpisu, jsou pro rozhodnutí sporné otázky irelevantní, nebylo třeba zabývati se námitkami, které vytýkají, že úřadem tvrzených závad tu není a že řízení v tomto směru je vadné.
V sporném bodu soud pak uvážil:
Novela z 5. října 1902 č. 73 z. z. v §u 80 ukládá také majitelům domu již zřízených, aby, provádí-li obec kanalisaci dle soustavy splachovací, upravili na svůj náklad domovní kanalisaci tak, aby se dala účelně připojiti k veřejným stokám uličním. Ježto jde o povinnost novou, která v předpisech stavebního řádu do té doby platných vyslovena dosud nebyla, dlužno zmíněné ustanovení vykládati tak, že co do míry oné povinnosti, jak v příčině rozsahu a způsobu úprav, tak i co do doby, kdy se mají provésti, nechtěl zákon jíti dále, než pokud to nezbytně nutno, aby dosaženo bylo zamýšleného jím cíle, t. j. účelného připojení domovní stoky k novému systému splachovacímu. V ohledu časovém plyne z této zásady důsledek, že splnění povinnosti normované v § 80 leg. cit. nelze požadovati dříve, dokud připojení toho kterého domu na splachovací soustavu kanalisační není možno, tedy dokud se nepřikročí ku provádění oné soustavy v té ulici, v níž dům, o nějž jde, stojí (srovn. nález Budw. 6419 A a j.).
V daném případě nebylo v administrativním řízení zjišťováno, zda v ulici Říční, kam dům stěžovatelův čp. 425/3. dosavad je zaústěn, uliční stoka jako součást splachovací soustavy kanalisační bude vůbec zřizována a kdy se tak stane. Úřad stavební soudil, že v případě konkrétním nebylo třeba zabývati se touto přechodní otázkou, ježto stoka nové kanalisace jest již zřízena na Újezdě a připojení domu stěžovatele k této nové stoce jest technicky možno.
Není ovšem nezbytně nutno, aby při provádění připojení domů již zřízených k splachovacímu systému dle § 80 leg. cit. dosavadní vyúsťovací jich režim byl za všech okolností zachován a není tedy vyloučeno, aby nebyla nařízena jeho změna. Vzhledem k zásadě svrchu vytčené nestačí však k nařízení této přeměny pouhá technická možnost nového zaústění kanalisace domovní, nýbrž mohlo by se tak státi jen tehdy a potud, pokud toho vyžaduje zákonem požadované účelné připojení domu k nové kanalisační soustavě.
Tuto otázku posléze dotčenou bylo by pak nutno především rozřešiti, a zejména tedy příslušným předchozím řízením zjistiti, proč dosavadní zaústění, na jehož zachování by vlastník domu jinak neměl nárok, z veřejných důvodů nemůže býti podrženo. Prosté faktum, že v druhé ulici, při níž dům také leží, kanalisace uliční dle nového systému splachovacího je již provedena, nemůže rozhodnutí o oné otázce nahraditi.
V daném případě, kde dům čp. 425/3. ležící na rohu ulice Říční a Újezda, zaúsťuje do staré stoky v ulici Říční a nová uliční stoka dle systému splachovacího zřízena je dosud jen v ulici na Újezdě, nebyla otázka poměru stávající veřejné kanalisace v ulici Říční ke kanalisační soustavě splachovací vůbec a v ulici na Újezdě zvlášť brána v úvahu, a o možnosti a účelnosti ponechání dosavadního zaústění domu stěžovatelova na uliční stoku v Říční ulici nebylo vůbec jednáno. Chybí tedy úplně podklad pro rozhodnutí otázky, zda dům čp. 425/3. lze s veřejnou kanalisací soustavy splachovací spojiti účelně jedině připojením na veřejnou stoku v ulici na Újezdě, či zda dosavadní vyústění jeho do ulice Říční má resp. musí býti zachováno a tím i pro rozhodnutí otázky, zda připojení ono může býti hned již nyní (do ulice na Újezdě) nařízeno, či zda o něm smí býti jednáno až po zařízení stoky v ulici Říční.
Vzhledem k vylíčenému nedostatku jednání nebyl nejvyšší správní soud s to, aby si otázku tuto náležitě zodpovídal. Poněvadž pak nedostatek onen vyplynul z nesprávného nazírání na obsah objektivní normy a subjektivního práva majitele domu, bylo rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o správ. soudě jako nezákonné.

Citace:

Č. 717. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 226-229.