NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 2

Č. 10137.

Pozemková reforma: Může stpú podle analogie §§ 32 až 36 příděl. zák. odepříti souhlas k žádosti za exekuci vnuceným zřízením práva zástavního na pozemcích, které nebyly z pozemkové reformy přiděleny jako rolnické nedíly?
(Nález ze dne 11. listopadu 1932 č. 5161.)
Věc: Václav a Barbora M. v D. proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o povolení nuceného vkladu práva zástavního na přidělené pozemky. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze 7. listopadu 1931 odepřel stpú v postupu instančním uděliti souhlas k žádosti za exekuci nuceným zřízením práva zástavního pro pohledávku Václava a Barbory M. v D. v obnosu 622 Kč 48 h s přísl. na pozemcích č. kat.... v C., přidělených Antonínu Ch., a výrok ten odůvodnil takto: Podle analogie § 36 příd. zák. lze na přidělené pozemky vésti exekuci vnucenou správou, a spočívá jen na uvážení stpú-u povoliti jiný druh exekuce potud, pokud to neodporuje zájmům, které sleduje pozemková reforma. Podle analogie §§ 32 a 35 cit. zák. zavazení přídělu povoluje se jen pro rentový dluh veřejných ústavů úvěrních a podle § 6 zák. č. 161/20 má úvěr míti povahu úvěru dlouhodobého, umořovaného podle smlouvy a se strany věřitele nevypověditelného, pokud dlužník povinnosti převzaté plní, a tohoto charakteru zápůjčka Václava a Barbory M. nemá.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Zákon přídělový č. 81/20 rozeznává mezi rolnickými nedíly (§§ 30 a násl.) a půdou, která nebyla přidělena jako rolnický nedíl (§ 23 příd. zák.). Rolnické nedíly mohou býti zavazeny jen v mezích předpisů §§ 32 a 35, a to se svolením stpú-u, a lze na ně vésti exekuci jen vnucenou správou (§ 36). Právě citovaná ustanovení platí ovšem ex lege jen pro půdu přidělenou jako nedíl. Předpis § 23 příd. zák., podle něhož je přidělovati půdu, která není rolnickým nedílem, opravňuje ovšem stpú určiti, zdali a jak právo přídělem získané je omezeno, a ukládá zákon stpú-u v odst. 2, aby dbal toho, by půda přidělená nebyla odcizena účelům, které příděl sleduje, při čemž se má stpú, pokud toho vyžaduje povaha věci, říditi obdobou ustanovení daných v druhé části o rolnických nedílech.
Z ustanovení toho plyne, že to, co zákon v části 2. ustanovil o nedílech, tedy také §§ 32—36, neplatí pro půdu přidělenou jinak než jako nedíl již po zákonu samém, nýbrž jen tehdy, když stpú při přídělu půdy podle § 23 odst. 1 určí, že právo získané přídělem půdy má býti nějak omezeno a shledá potřebným, při omezení tom říditi se obdobou ustanovení daných o rolnických nedílech.
Na tomto právním stavu, pokud běží o exekuční vklad práva zástavního na příděl, nezměnil nic zákon č. 93/31, neboť zákon ten jen zahájení řízení dražebního o půdě přídělem nabyté učinil v § 11, dokud nepominulo omezení vlastnického práva, závislým na souhlasu stpú-u. Ohledně vnuceného zřízení práva vlastnického nemá takového ustanovení vůbec. Ustanovení, jichž se žal. úřad dovolává, lze tedy užiti na půdu přidělenou jinak než ve formě nedílu jedině tehdy, když stpú přiděluje půdu, shledal potřebným omeziti právo přídělem získané a omezil je způsobem obdobným ustanovením daným v části přídělového zákona, jednající o nedílech, tedy tak jako činí to §§ 32—36 příd. zák. stran půdy jako nedíl přidělené.
To se však v daném případě při přídělu půdy Antonínu Ch. nestalo. Z podmínek přídělu, jímž Antonín Ch. podle listiny označené jako »souhlas nabyvatelů ze 6. února 1925« vůči stpú-u převzal určité závazky, plyne, že žal. úřad zavazení přídělu neobmezil podle obdoby ustanovení o rolnických nedílech, nýbrž obmezil přídělce jen co do zavazení přídělu z vůle přídělcovy, stanoviv v bodě 14., že přídělce nesmí bez předchozího souhlasu stpú-u přidělenou nemovitost zatížiti, i že toto obmezení má býti vyznačeno v knize pozemkové.
Nař. rozhodnutí dovolávající se k odůvodnění svého výroku analogie §§ 32—36 příd. zák., jež v daném případě neplatí, je proto v odporu se zákonem a bylo je tudíž zrušiti pro nezákonnost, aniž bylo potřebí zabývati se i ostatními výtkami stížnosti, když důvodnou shledána byla již výtka vytýkající, že žal. úřad neprávem i analogie cit. §§ se dovolává.

Citace:

č. 10137. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 550-552.