NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Povodně.
541
Povodně.

1. Bezpečnostní opatření
.
Tato vztahují se jednak na pravidla k ochraně osob a vlastnictví při hrozící povodni, jednak na ona zařízení záchranná, jimiž rychle odpomoci se má nastalé povodni. Povodně.
1. Starší předpisy vykazují celou řadu takových bezpečnostních opatření; tak stanoví policejní řád ze dne 23. listopadu 1789 toto: Jakmile vystoupí řeky, potoky atd., jest míti péči o zachování mostů a stezek, dále jest zastaviti jezdce a chůzi na nebezpečných místech, obyvatele pobřežní vyzvati sluší, aby za noci bděli, a pečovati jest o to, aby při rostoucím nebezpečí lid bydlící v krajinách nízko položených, zvláště nemocní, chorobní a dítky, jakož i tažný a dojný dobytek dopraven byl na místa bezpečná. Zaplavena-li pak skutečně krajina, postarati jest se o komunikaci, aby poskytnouti bylo lze ohroženým osobám potravy a v nouzi všeliké pomoci. Ostatně rozhodnou jest v této příčině poloha místa a okolnosti, a jen na tom záleží, by opatření potřebná učiněna byla v čas. Strhne li se v pohoří trvalý liják nebo nenadálá průtrž mračen, zpraviti jest o tom jízdnými posly osady níže ležící; místní představenstvo ohrožených krajin má zaraziti koly nebo znameními na domech vyznačiti výšku, až kam vlny obyčejné stoupnou, aby každý bezpečen býti mohl při nastalém nebezpečí (nař. v Čechách ze dne 24. ledna 1797). Na základě dek. dv. kanc. ze dne 20. února 1823 č. 4891 byly stávající předpisy o čistění zatopených bytů s některými změnami obnoveny. Aby se povodním předešlo, bylo nakázáno úřadům četnými staršími předpisy čistění řečišť a struh, upevňování břehů sázením vrb a jinakého stromoví.
2. Bezpečnostní opatření doby novější: a) Jakmile udála se nějaká živelní pohroma, s níž spojena jest povodeň pro krajiny nízko ležící, a okresní hejtmanství nabyla o tom zprávy, mají vyrozuměti o tom neprodleně jak dotyčná sousední okresní hejtmanství, tak i obecní představené ohrožených osad vlastního obvodu správního a naříditi pro vlastní obvod správní opatření vhodná k odvrácení škody. Opatření nutně učiněná vzhledem k nějaké takové události jest zároveň telegraficky oznámiti praesidiu místodržitelství (výn. česk. místodrž. ze dne 20. října 1875 č. 4157 pr.).
b) Na venkově má četnictvo hlavně usilovati při hrozícím nebezpečí povodně o to, aby stala se potřebná bezpečnostní opatření. Tato záležejí v tom, aby v době, kdy řeky a potoky počínají neobyčejně stoupati, co nejlépe opatřeny byly mosty, stezky a jinaké komunikační prostředky, aby schody, čluny, loďky byly pohotově а k jich řízení určeni byli zkušení plavci, dále aby zabráněno bylo jezdění nebo brodění (přecházení) vodou vztýčením zvláštních výstražných znamení nebo zřízením stráže a aby lid vyzván byl v noci bdíti. Posléze má hleděti četnictvo k tomu, aby hráze byly neustále v dobrém stavu udržovány Přibývá-li nebezpečí povodně, poskytnouti dlužno ohroženým přístřeší na bezpečných místech. Zatopeno-li nějaké místo nebo nějaká krajina, dlužno patřičně postarati se o spojení se sousedními osadami. Taktéž sluší ostříhati mlýnů a vodních staveb tak, aby v podobných případech — pokud možno — za vedení technických orgánů, otevřením stavidel umožněn byl potřebný odtok vody. Dbáti jest o to, aby přecházelo se přes kry ledové jen na místě úřadem komisionelně vyšetřeném a stanoveném (nař. min. pro zem. obr. ze dne 26. února 1876 § 102).
c) Místními nařízeními byla vydána zvláště pro města ležící na větších proudech nebo řekách opatření, jichž dlužno šetřiti před povodní, za jejího trvání a po povodni a to: Povodně.
543
α) Před povodní ohlásiti jest hrozící nebezpečí střelbou z děl; dále zříditi se mají družstva povodňová ze členů obecního zastupitelstva, městského úřednictva a lékařů; záchranné čluny a lodníky chovati jest pohotově na ohrožených místech; kde stává zeměpanský úřad policejní, tam přidržeti jest i orgány policejní ku pracím záchranným. Nemocní a chorobní mají býti v čas z přízemí vzdáleni, při naléhavém nebezpečí však i všichni ostatní obyvatelé přízemí neprodleně mají býti vystěhováni. Vlastníci domů mají míti pohotové prkna a koly potřebné k udržení spojení v domě i mimo dům, při větších budovách však kromě toho i loď nebo člun; všichni obyvatelé mají se při blížícím se nebezpečí pukání ledu opatřiti potřebnou výživou aspoň na několik dní Lodníci povolaní ke službě musí v čas býti pohotově.
β) Za trvání povodně: Jakmile nastane povodeň, jest pokud možná o to pečovati, aby předem zachráněni a v bezpečí dopraveni byli lidé zůstavší ještě v přízemí neuposlechnuvše dřívějších opatření, aby byl neprodleně vyveden dobytek ze stájů do jiných místností, aby byla bez průtahu upravena a udržena komunikace jak na ulicích, tak i uvnitř domů; dále aby byly nuzným poskytnuty nezbytné potřeby a nemocným aby lékařské pomoci se dostalo, aby konečně potřebná opatření se stala pro ten případ, že by za trvání povodně nebezpečným bylo další obývání budov; přihodí-li se nějaká nehoda, nutno ji co nejrychleji oznámiti příslušnému členu komise.
γ) Po povodni jest bdíti nad tím, aby se provedlo vysušení zaplavených příbytků vytápěném jich a aby zamezilo se stěhování do nich pokud mokry jsou, jakož i použití chlévů před náležitým vyčistěním, prodej zkažených potravina nepotřebného krmiva aby byl pilně střežen a odstraněn a aby konečně byla vyklizena voda vniknuvší do sklepů a přízemí s použitím pump.
2. Právo vodní
.
Vodní zákony vztahují se jednak ku zamezení povodní a zaplavení cizích pozemků, jednak ku vzájemné pomoci; tak zvláště nesmí se použitím vody se strany soukromého vlastníka provésti znečistění vody na úkor práv cizích, podobně zpáteční zdýmání vody a zatopení nebo zbahnění cizích pozemků (3 odst. § 10 říš. zák. vod.). Závěrek § 10 zapovídá jakékoli použití vody, kteréž cizí pozemky ohrožuje zaplavením nebo zanesením. Třeba-li učiniti rychlá opatření k okamžitému zabránění velkého nebezpečí následkem průtrže břehů nebo hrází, mají sousední obce ohroženého místa žádoucí pomoc poskytnouti za přiměřenou náhradu a sice k žádosti politického úřadu nebo — není-li tohoto v místě nebezpečí — ku žádosti představeného ohroženého okresu obcí (§ 50 zák. vod.). Za účelem výpomoci lze žádati, jak za dělníky, tak i za přidání potřebných nástrojů a dopravních prostředků. Ku výpomoci přísluší i dodávka materiálu okamžitě potřebného k ochraně břehů a hrází (kamene, písku, hlíny, drnu, dříví, košatin), kterýž sbírá se při hrozícím nebezpečí všude, kde nejprve jest po ruce. »Sousedními obcemi« jsou i obce neležící v obvodu inundačním; předpis § 50 ukládá vlastně povinnost všem lidem uloženou. Jak »přiměřená náhrada« dáti se má za takové služby, lze stanoviti jen od případu ku případu; zpravidla poskytne se náhrada na hotových penězích, zřídka v naturaliích. Vodní zákon nařizuje však, že náhrada poskytnouti se má jen tehdy, když výslovně za ni jest žádáno. Co do výše náhrady záleží předem na dohodnutí súčastněných obcí, které mohou výši Povolení k obývání.
tu samy stanoviti smírnou cestou a i rozvržení na více obcí, které pomoci se dovolávaly. Nesjednotí-li se obce u věci té, má politický úřad určiti výši této náhrady a i rozvržení »dle peněžité hodnoty«, tedy číselně.
Mají-li se ochranné stavby k okamžitému zamezení velkého nebezpečí obecním představenstvem dle § 50 povolené jako trvalé stavby ponechati, vymoci sluší k tomu dodatečně povolení politického úřadu dle § 41 (rozh. min. orby ze dne 18. září 1878). Náhrada se neposkytuje za poškození cizího vlastnictví následkem opatření provedených k odvrácení nebezpečí povodně, jestliže vlastník sám k opatřením těm podnět dal vlastní vinou, ku př. vadným opatrováním připevněných lodí (rozh. min. vnitra ze dne 28. ledna 1872 č. 14 516). Politický úřad rozhoduje o naléhavosti pomoci, a rozkazu jeho nutno ihned uposlechnouti.
3. Řády stavební
.
V obvodu inundačním a ve vlhké půdě nesmí se v přízemí zřizovati ani byty ani dílny. Chrámy, školy a jiné veřejné budovy musí se zpravidla stavěti vždy mimo obvod inundační. Vůbec odepříti jest povolení ku vystavení nových obydlí tam, kde ohroženo jest místo stavební zatopením.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Povodně. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 557-560.