Čís. 1071.
Na plnění, jímž dlužník zprostiti se může závazku, nelze vésti exekuci. Nevedla-li exekuce k vynucení závazku k cíli, dlužno žalovati dle § 368 ex. ř. o plnění interesse. (Rozh. ze dne 31. května 1921, R 1 591/21.)
Právoplatným rozsudkem bylo uznáno právem, že jest žalovaná strana
povinna dodati straně žalující 500 kg la Macco příze do 14 dní pod exekucí a zároveň bylo vysloveno, že žalovaná strana muže se tohoto plnění
sprostiti, zaplatí-li žalující straně 50.00 Kč, jež tato na místě uvedeného zboží přijati jest ochotna. Ježto žalovaná závazku nesplnila, domáhala se žalující exekuce zabavením, uschováním a prodejem movitých věcí
strany žalované ku vydobytí 50.000 Kč. Soud prvé stolice exekuci
povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Dle obsahu exekučního titulu nejde tu o tak zv. alternativní zmocnění (facultas
alternativa), jímž straně žalované ponechává se pouze na vůli, chce-li se zaplacením jmenované peněžité částky sprostiti plnění, rozsudkem jí uloženého a pod sankci exekuce postaveného. Pro žalující stranu nevychází
z tohoto zmocnění oprávnění, domáhati se v případě, že strana povinná
své povinnosti k plnění nedostojí, v exekuční cestě zaplacení peněžitého obnosu, který pod sankci exekuce ani postaven není, ona má dle obsahu
rozsudku pouze právo, naléhati na splnění dlužníkovy povinnosti k plnění
(dodáni) exekucí a, zůstane-li tato bezvýslednou, domáhati se žalobou dle i § 368 ex. ř. plnění interesse, jí nesplněním závazku dlužníkova vzešlého.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, z důvodů rekursního soudu.