Čís. 9233.

Do usnesení vrchního soudu, jímž byla žádost kandidáta advokacie o výkon zkoušky v jazyku německém zamítnuta proto, že kandidát jest národnosti maďarské, jest nepřípustným rekurs na Nejvyšší soud.
(Rozh. ze dne 4. října 1929, R I 676/29.) Vrchní soud v Praze zamítl žádost kandidáta advokacie o připuštění k advokátní zkoušce u vrchního soudu v Praze v jazyku německém, ježto žadatel jest příslušníkem maďarské národnosti.
Nejvyšší soud odmítl stížnost.
Důvody:
Vrchní soud v Praze, vyřizuje žádost advokátního koncipienta Dr. Karla R-a o připuštění k advokátní zkoušce u vrchního soudu v Praze v jazyku německém, praví ve svém usnesení ze dne 16. července 1929. že jeho žádosti nelze vyhověti, poněvadž žadatel jest příslušníkem maďarské národnosti, nač usuzuje z předložené dovolenky čs. doplňovacího okresního velitelství v Užhorodě ze dne 1. října 1919, a není tudíž oprávněn konati zkoušku v jazyku německém. Své rozhodnutí opírá o § 2 druhý odstavec jazykového zákona a čl. 18 písm, c) jazykového nařízení ze dne 3. února 1926, čís. 17 sb. z. a n. Usnesením vrchního soudu v Praze nebyla tedy žádost stěžovatelova o připuštění k advokátní zkoušce zamítnuta z důvodů věcných, t. j. že by tu nebylo podmínek pro připuštění ke zkoušce, nýbrž oduznán pouze nárok na výkon zkoušky v jazyku německém. Tímto nepřiznáním dožadované jazykové výsady pokládá se žadatel za stížena. Jde tu tedy jedině o spor o užití jazyka, jejž podle § 7 jazykového zákona »vyřizují příslušné státní orgány dohlédací jako věc státní správy odděleně od věcí, ve které vzešel.« Není proto Nejvyšší soud, jehož rozhodnutí se dovolává stěžovatel, ve věci příslušný, pročež bylo stížnost odmítnouti.

Citace:

č. 9233. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 354-355.