NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Čís. 14320.

Dala-li matka dítěte zapsati je na farním úřadě do matriky jako nemanželské, není manželi matky dítěte odňato oprávnění k žalobě podle § 158 obč. zák.
(Rozh. ze dne 17. dubna 1935, Rv I 1244/33.)
Manželka žalobcova porodila ještě za trvání manželského svazku se žalobcem děcko dne 17. května 1932, jež dala zapsati do matriky křtěnců jako děcko nemanželské. Prvý soud vyhověl žalobě manžela matky dítěte, podané podle § 158 obč. zák. na oduznání manželského původu dítěte. Odvolací soud k odvolání opatrovníka zřízeného k obhájení manželského původu dítěte změnil rozsudek prvého soudu a žalobu zamítl. Důvody: Hlavní podmínkou žalobního nároku je, by dítě, jehož původu se odporuje, bylo skutečně jako manželské v matrikách zapsáno. Tato podmínka splněna nebyla, neboť dítě, jehož původu odpůrce odporuje, je zapsáno v matrikách jakoi nemanželské dítě jeho manželky: Tím jest odňat žalobě právní základ, neboť stav, kterého se odpůrce v tomto sporu domáhá, nastal dávno již před podáním žaloby a není třeba jej teprve zjíšťovati. Mimo to však ukládá v § 158 obč. zák. zákon otci, který odporuje manželskému zrození dítěte nesoucího jeho jméno, důkaz, že dítě to zploditi nemohl. Důkazu toho žalobce nepodal.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, ježto žalobce neprokázal nemožnost zplození dítěte. Pokud jde o právní význam zápisu dítěte do matriky křtěnců jako dítěte nemanželského, uvedeno
v důvodech:
Dovolatel právem vytýká právní mylnost názoru odvolacího' soudu, že hlavní podmínkou žalobního nároku na oduznání manželského původu dítěte jest, aby dítě bylo zapsáno v matrice jako manželské. Oprávnění manžela k žalobě, kterou odporuje manželskému původu dítěte, jest stanoveno v § 158 obč. zák. a jeho předpokladem jest, že dítě bylo zrozeno v zákonné lhůtě, takže o něm platí podle § 138 obč. zák. zákonná domněnka manželského zrození (viz rozh. čís. 12614 sb. n. s.). Dítě narodilo se dne 17. května 1932 a žalobce žil se svou manželkou ve společné domácnosti po celý rok 1931, takže nelze pochybovati o tom, že se dítě narodilo před uplynutím 300. dne po zrušení manželského svazku. Platí tu tedy zákonná domněnka manželského zrození podle § 138 obč. zák. Na tom nic nemění, že matka dala dítě zapsati na farním úřadě do matriky křtěnců jako nemanželské, neboť tímto zápisem nebylo žalobci odňato oprávnění k žalobě, jež mu poskytuje ustanovení § 158 obč. zák. Zápis dítěte v matrice může býti i dodatečně opraven, což nespadá do oboru působnosti soudů (viz rozhodnutí čís. 4588 sb. n. s.). Okolem soudu při rozhodování o žalobě podle § 158 obč. zák. jest zjistiti co do manželského původu dítěte pravý stav podle platných zákonných předpisů. Na pouhý zápis v matrice nemohl spolehnouti ani žalobce. Kdyby nechal uplynouti lhůtu stanovenou v § 158 obč. zák. k podání žaloby, pozbyl by vůbec práva k žalobě a zápis dítěte by pak mohl býti opraven v ten smysl, že dítě jest manželské.

Citace:

Čís. 14320. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 353-354.