Č. 8086.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti: Jde-li o prodej nemovitostí, který podléhá úřednímu schválení stpú-u, jest dávku vyměřiti podle dávk. řádu platného v době, kdy schválení to bylo uděleno.
(Nález ze dne 3. září 1929 č. 16260.)
Věc: Tomáš a Marie W. v D. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Smlouvou trhovou z 1. června 1926 prodali st-lé dílec pozemku č. kat. . . . v D., zapsaného v deskách zemských za 17850 Kč. Ve smlouvě v odst. 7. bylo stanoveno, že platnost její je závislou na udělení úředního schválení stp-em ve smyslu zák. ze 16. dubna 1919 o zabrání velkostatků, leč by pozemek mezitím byl ze záboru propuštěn.
Plat. rozkazem z 12. listopadu 1926 byla z převodu toho vyměřena dávka dle dávkových pravidel dodatek 3. k vl. nař. č. 143/22 na podkladě vyšetřeného přírůstku více než 150% nabývací hodnoty a to 25%. Sbor hl. m. Prahy pro vyřizování stížností odvolání zcizitelů z tohoto plat. rozkazu vyhověl, avšak k odvolání hlav. města Prahy zrušil zsv v Praze nař. rozhodnutím rozhodnutí stížnostního sboru. —
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss:
Podle § 1 zák. č. 32/18 Sb. všeliké zcizení mezi živými . . . statků zapsaných v deskách zemských beze svolení úřadu pro správu zemědělskou — resp. podle § 5 zák. č. 330/19 stpú-u — jest neplatné. Předpis tento, který nabyl účinnosti dnem 13. listopadu 1918 (§3 zák. č. 32/ 18), nebyl dotčen ani zákonem záborovým č. 215/19 ani zákonem č. 108/21, a byl zrušen teprve zákonem č. 130/27 s účinností od 19. srpna 1927. Spadala tedy pod předpis ten i zcizovací smlouva sjednaná ohledně dílce pozemku č. kat. . . . dne 1. června 1926. I když tedy v odst. 7. této smlouvy bylo stanoveno, že platnost její je závislou na udělení úředního schválení stpú-em ve smyslu zák. ze 16. dubna 1919 o zabrání velkostaků, leč by pozemek mezitím byl ze záboru propuštěn, nemohla býti a nebyla tím vyloučena nutnost schválení smlouvy stpú-em s hlediska zák. č. 32/18 jakožto zákonná podmínka platnosti této smlouvy.
Podle § 1 pravidel o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (vl. nař. č. 143/22) platí — podléhá-li smlouva (úřednímu schválení — za den převodu den tohoto schválení. Schválení podle zák. č. 32/18 bylo smlouvě zcizovací z 1. června 1926 dáno — jak nesporno — teprve výměrem obvodové úřadovny stpú-u z 2. září 1926, a platí tedy ve smyslu cit. § 1 odst. 4 dávk. pravidel za den převodu den 2. září 1926.
Vl. nař. č. 121/26, měnící ustanovení § 12 dávk. pravidel vl. nař. č. 143/22 Sb., nabylo podle čl. 2. účinnosti patnáctý den po vyhlášení, t. j. 27. července 1926 a platí pro převody nastalé od tohoto dne. Platí tudíž i pro převod dnes sporný, který — jak dolíčeno — vzhledem k ustanovení § 1 odst. 4 dávk. pravidel nastal dnem 2. září 1926.
Jestliže tedy žal. úřad — opíraje se neprávem jenom o ustanovení čl. 7. zciz. smlouvy a přehlížeje předpisy zák. č. 32/18 — odepřel vztáhnouti na sporný převod předpis vl. nař. č. 121/26, jest rozhodnutí jeho v rozporu se zákonem.

Citace:

Č. 8086. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 83-85.