Č. 8311.

Stavební právo (Praha): O právní moci v řízení stavebním.
(Nález ze dne 18. prosince 1929 č. 23128.)
Prejudikatura: Boh. A 4547/25, 5174/25.
Věc: Viktorie K. v Praze proti ministerstvu veřejných prací o povolení ke zbourání domů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Bankovní úřad min. fin. podal v r. 1923 zsp-é v Praze žádost za povolení ke zbourání domů čp. 942, 943, 944 a 945 v Praze II., aby se získalo místo pro naléhavou novostavbu tiskárny čsl. státovek. Při komisi o této žádosti konané dne 14. června 1923 přednesl zástupce majitelky sousedního domu č. 940 řadu námitek, které zsp v Praze výnosem z 29. června 1923 zamítla a plán na zbourání domů schválila. Rekurs, jejž st-lka proti tomuto rozhodnutí podala, byl min-em prací zamítnut.
Ke stížnosti st-lky zrušil nss nál-em Boh. A 4547/25 rozhodnutí ministerstva, pokud se týkalo bourání domu čp. 942/II pro vadné řízení.
Po vydání tohoto nálezu zrušilo min. prací výnosem z 18. dubna 1925 rozhodnutí zsp-é z 29. června 1923, avšak jen potud, pokud týká se bourání domu čp. 942/II a uložilo zsp-é, aby komis. řízení doplnila místním šetřením o námitce st-lky, že bouráním domu čp. 942/II je ohrožena stabilita domu čp. 940/11, zejména vzhledem k tomu, že není podsklepen, za účelem zjištění, zda vůbec případně jakých opatření, a od koho učiněných je zapotřebí, aby st-lčino veřejné právo sousedské bylo chráněno. Dále uložilo min. prací zsp-é, aby na základě takto doplněného řízení rozhodla znovu o zbourání domu čp. 942/II.
Zsp sdělila st-lce výměrem ze 17. února 1926 obsah prvého odstavce svrchu uvedeného min. výn. a zároveň ji vyrozuměla, že dne 24. února 1926 bude konáno místní šetření za účelem doplnění komis. řízení stavebního ve směru shora naznačeném. Výměr ten byl st-lce doručen dne 22. února 1926. — Při komisi odbývané dne 24. února 1926 vyjádřil se techn. znalec o tom, jakých opatření je zapotřebí, aby bouráním domu čp. 942/II nebyla ohrožena stabilita sousedního domu st-lky, a štika vznesla opětně řadu námitek proti zamýšlenému bourání domů.
Na základě tohoto řízení prohlásila zsp výnosem z 26. listopadu 1926 opětně, že schvaluje zbourání domů čp. 942, 943, 944 a 945 v Praze II. a zamítla námitky st-lky.
K rekursu st-lky, v němž mimo jiné bylo vytýkáno, že zsp nerozhodla o všech námitkách st-lčiných, vznesených při komisi dne 14. června 1923 a že st-lce nebylo doručeno min. rozhodnutí z 18. dubna 1925, zrušilo min. prací nař. rozhodnutím rozhodnutí zsp-é jako zmatečné, zároveň pak nařídilo zsp-é, aby přihlížejíc k výsledkům obou místních šetření ze 14. června 1923 a z 24. února 1926 vydala rozhodnutí nové.
V důvodech tohoto rozhodnutí uvedlo min., že výměr ohledně domů čp. 943, 944 a 945 bylo zrušiti z toho důvodu, poněvadž o bourání těchto domů bylo již dříve pravoplatně rozhodnuto výnosem min. prací z 8. ledna 1924, jenž, pokud těchto domů se týká, ponechán byl nss-em v platnosti, pokud pak týče se domu čp. 942 bylo rozhodnutí zsp-é zrušiti proto, poněvadž nebyly zsp-ou vyřízeny námitky st-lky, přednesené při komisi dne 14. června 1923.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí nss uvážil: — — — —
Stížnost namítá, že žal. úřad neprávem omezil další jednání o projektu na dům čp. 942, ježto třeba dřívější rozhodnutí ohledně domů čp. 943, 944 a 945 ponecháno bylo nss-em v platnosti, přece nelze tyto domy z dalšího jednání vylučovati, když celý projekt tvoří jediný nedělitelný celek. Námitka není důvodná.
Žal. úřad vyloučil z dalšího rozhodování domy čp. 943, 944 a 945 proto, poněvadž o přípustnosti zbourání jich bylo pravoplatně rozhodnuto již dřívějším výnosem jeho z 8. ledna 1924, který ohledně těchto domů byl nálezem Boh. A 4547/25 ponechán v platnosti. Z důvodu toho také zrušil žal. úřad rozhodnutí stolice I., pokud těchto domů se týkalo, jako nezákonné, poněvadž nedbajíc rei judicatae, znovu pustilo se do řešení otázky, o níž pravoplatně bylo již rozhodnuto.
Není pochyby, že stav. úřad může odepříti rozhodování o věci pravoplatně již rozsouzené, a že neučiní-li tak, může vyšší stolice v cestě rekursní zrušiti ob rem judicatam rozhodnutí stolice nižší. St-lka byla by snad mohla proti postupu takovému namítati, že bylo-li rozhodování omezeno na dům čp. 942 z podnětu jejího rekursu, spočívá v tom nepřípustná reformatio in peius, ježto rozhodnutí I. stolice vztahovalo se i na domy čp. 943, 944 a 945, jež v cestě rekursní vytýkáno nebylo. Avšak stížnost námitku tohoto obsahu nevznáší, a v důsledku toho neměl nss příčiny zkoumati, zda výrok I. stolice, pokud těchto domů se týče, je skutečně rozhodnutím novým, či pouhou rekapitulací rozhodnutí dřívějšího.
Konečně namítá stížnost, že žal. úřad nevyřídil věcně jejích námitek proti projektu uplatněných, nýbrž že znovu odkázal je k řešení před stolici první. I tato námitka je bezpodstatná. Žal. úřad zrušil výměr zsp-é ohledně domu čp. 942/II z toho důvodu, že zsp vyřídila sice námitky st-lčiny ohledně tohoto domu, pokud byly předneseny při komisi dne 24. února 1926, nevyřídila však námitky její přednesené při komisi dne 14. června 1923. St-lka netvrdí, že úřad I. stolice vyřídil všechny námitky její proti projektu vznesené, nýbrž sama jako vadu řízení vytýká, že se tak nestalo. Ale pak nelze shledávati nějakou vadu v tom, když žal. úřad, aby vyhnul se rozhodování per saltum o některých námitkách st-lčiných odkázal věc znovu k rozhodnutí stolice I. Poněvadž pak stížnost netvrdí, že úřad tímto výrokem svým vyloučil neprávem některé námitky st-lčiny z dalšího rozhodování, nemusil nss zkoumati, zda po vydání nál. Boh. A 4547/25 bude zapotřebí rozhodnouti o všech námitkách st-lčiných pokud týkají se domu čp. 942/II, či zda rozhodování o některých z námitek těch odpadá, poněvadž bylo již dříve o nich pravoplatně rozhodnuto.

Citace:

č. 8311. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 548-550.