Č. 10135.


Školství. — Zaměstnanci veřejní: * Usnesení vlády z 9. dubna 1929, kterým upraveny byly platové poměry učitelských osob na zemských průmyslových a odborných školách podle § 25 čes. zem. zřízení a § 1 zák. č. 280/20, je abstraktní právní normou.
(Nález ze dne 10. listopadu 1932 č. 16950.)
Věc: Ing. Emanuel L. ve V. (adv. Dr. Alois Götz z Prahy) proti zemskému výboru v Praze o funkční služné.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Usnesením býv. zsv-u v Praze ze 6. dubna 1927, sděleným st-li výnosem z 9. dubna 1927, bylo zařaděno místo ředitele zemské školy průmyslové ve V. st-lem zastávané do 2. stupnice funkčního služného, a toto služné poukázáno současně od 1. ledna 1926 počínajíc podle stupně a částkou 6240 Kč ročně. Výnosem téhož zsv-u z 22. prosince 1927 bylo st-li poukázáno funkční služné 2. stupnice stupně b) od 1. ledna 1928 v částce 7440 Kč. Tato opatření stala se s výhradou vládního schválení.
Vláda upravila ve schůzi konané dne 9. dubna 1929, opírajíc se o návrh zsv-u z 21. října 1926 s účinností od 1. ledna 1926 platové poměry učitelských osob na zemských školách průmyslových a odborných v Čechách podle § 25 zem. zříz. a § 1 zák. č. 280/20, a zařadila místo shora uvedené do 3. stupnice funkčního služného. Zároveň se vláda podle těchže zákonných ustanovení usnesla, že dnem 1. ledna 1926 počínajíc platí pro zemské úředníky na uvedených školách ustanovené a do hod. tříd zařazené příslušné předpisy »Úpravy platových poměrů zaměstnanců země České ústředního stavu«, schválené usnesením vlády ze 3. února 1928. V usnesení vlády poznamenáno, že se tím případné jiné úpravě platových poměrů zaměstnanců zemských průmyslových a odborných škol v Čechách podle § 53 odst. 1 a 2 zák. č. 125/27 nijak nepředbíhá. Na to se usnesl zemský výbor ve schůzi konané 19. června 1929, aby v důsledku změny, kterou provedla vláda v § 8 úpravy platových poměrů učitelských osob na zemských průmyslových a odborných školách v Čechách zařazením služebního místa ředitele zemské průmyslové školy ve V. do 3. stupnice funkčního služného, byly změněny dekrety býv. zsv-u z 9. dubna 1927 a z 22. prosince 1907 v ten smysl, že se st-li přiznává a k výplatě poukazuje funkční služné 3. stupnice, a sice od 1. ledna 1926 stupně c), od 1. ledna 1929 stupně d). Toto usnesení bylo st-li intimováno výnosem zem. úřadu v Praze z 15. července 1929 s tím, že o vrácení přeplatků, které vznikly touto úpravou funkčního služného za dobu od 1. března 1926 do 30. června 1929, bude rozhodnuto později.
Na toto rozhodnutí podána je stížnost, o níž nss uvážil toto:
Jak patrno ze znění nař. rozhodnutí, změnil zemský výbor původní usnesení býv. zsv-u v Praze o zařadění st-le do 2. stupnice funkčního služného a přiznal mu od 1. ledna 1926 funkční služné 3. stupnice, stupně c), v podstatě v úvaze, že vláda provádějíc úpravu platových poměrů učitelských osob na zemských průmyslových a odborných školách v Čechách zařadila služební místo ředitele Zemské průmyslové školy ve V. do uvedené stupnice. Stížnost spatřuje nezákonnost v tom, že bylo uvedené služební místo zařáděno do 3. stupnice funkčního služného, a snaží se poukazujíc na ustanovení § 75 odst. 2. věty 2. zák. z 24. června 1926 č. 103 Sb. a § 2 vl. nař. ze 7. července 1926 č. 115 Sb. dovoditi, že Zemská škola průmyslová ve V. je organisačně rovnocennou s průmyslovými školami státními, a že proto i místo ředitele školy té mělo býti systemisováno v 2. stupnici funkčního služného.
Nss neuznal stížnost důvodnou.
Jak patrno z dějové části tohoto nálezu, upravila vláda usnesením z 9. dubna 1929 s účinností od 1. ledna 1926 platové poměry učitelských osob na Zemských průmyslových a odborných školách v Čechách podle § 25 zem. zříz. pro Čechy a § 1 zák. č. 280/20 a určila v § 8 odst. 2 úpravy té, že služební místo ředitele Zemské školy průmyslové ve V. se zařaďuje do 3. stupnice funkčního služného. Podle § 25 zemského zřízení pro Čechy náleželo sněmu zemskému usnesení učiniti o systemisování úřednictva a služebnictva, které se výboru zemskému přidá, anebo pro spravování některých věcí zřídí, jakož i o systemisování platů tohoto úřednictva a služebnictva. Toto oprávnění přešlo, jak nss dovodil v nál. Boh. A. 9769/32 podle § 1 zák. č. 280/20 na vládu, a příslušelo tedy vládě, aby samostatně upravila abstraktními předpisy platové poměry učitelstva na Zemských průmyslových a odborných školách v Čechách. V této funkci příslušela vládě normotvorná činnost ve příčině úpravy platových poměrů jmenovaných zaměstnanců zemských, a má tudíž i usnesení vlády z 9. dubna 1929, o něž jest nař. rozhodnutí opřeno, povahu abstraktní normy právní. Teprve tato norma se mohla státi pramenem subj. práv uvedených zemských zaměstnanců a je obsah její rozhodným pro rozsah práv těch. Nemohou tudíž učitelé zemských průmyslových a odborných škol za účinnosti usnesení vlády z 9. dubna 1929 opírati své domnělé nároky na výši funkčního služného bezprostředně o § 75 plat. zák. č. 103/26 a nař. vlády vydané na základě předpisu toho. Mohl by proto také st-1 z normy § 75 plat. zák. odvozovati subj. nárok jen tehdy, kdyby byla vláda obsah ustanovení toho převzala beze změny do své úpravy. To se však nestalo a vláda ani povinnosti k tomu neměla. Odvozuje-li tedy st-1 svůj nárok na funkční služné z ustanovení § 75 zák. č. 103/26 a § 2 vl. nař. č. 115/26, opírá se o předpisy, které v daném případě nemohou být uplatněny. A ježto uvedené usnesení vlády vázalo zemský výbor jako orgán země, aby se obsahem jeho řídil při rozhodování konkrétních případů, a stížnost ani netvrdí, že by nař. rozhodnutí odporovalo usnesení tomu, nelze shledati, že by byl zemský výbor porušil subj. práva st-lova, a je proto stížnost bezdůvodná.
Citace:
č. 10135. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 546-548.