NPD documents search: Sociální revue, 5 (1924) - Některá důležitá ustanovení immigračního zákona amerického 1924.

Některá důležitá ustanovení immigračního zákona amerického 1924.

Každý přistěhovalec (kat. II. а III. tohoto výnosu, čl. 3. a 4. amerického immigr. zákona) potřebuje k připuštění na půdu Spojených států severoamerických t. zv. přistěhovalecké visum. O toto visum musí přistěhovalec požádati amerického konsula žádostí dvojmo ve formě konsulem požadované a musí k ní přiložiti dva exempláře svých listin (vysvědčení zachovalosti, vojenské vysvědčení, dva ověřené opisy křestních listů, je-li ženatý nebo vdaný, oddací listy, lékařské vysvědčení), jakož i své dvě fotografie; doklady právě zmíněné k žádosti o visum nemusí přikládá ti osoba, která se vrací do S. S. A. z dočasné návštěvy, jakož ani přistěhovalec. který dostal visum na pas již před tím, než immigrační zákon 1924 nabyl platnosti — prokáží-li, že jim není možno dostati zmíněné doklady bez přílišných nákladů a vynaložení času a podají-li žádost o takové zproštěni před 1. zářím 1924 a zjistí-li konsulární úředník zmíněné skutečnosti způsobem uspokojivým a přistěhovalce důsledkem toho povinnosti předložení listin sprostí. Údaje obsažené v obou exemplářích žádosti o visum musí přistěhovalec stvrditi přísahou před konsulárním úředníkem. Udělí-li americký konsul žadateli visum — přistěhovaleckým visem stane se jeden exemplář žádosti konsulárním úředníkem potvrzený — vydá mu toto visum a přistěhovalec odevzdá je pak americkému immigračnímu úředníku v přístavu vylodění,
S osobou méně než 18letou, hodlající žádati o americké visum, musí se dostaviti k americkému konsulovi zároveň aspoň jeden z jejích rodičů, nebo zákonný její zástupce.
Činí-li přistěhovalec v žádosti o visum nárok, aby byl považován za přistěhovalce nekvotového (kat. II. tohoto výnosu) pro svoje příbuzenství, uvedené pod II. výnosu, čl. 4. a) amerického zákona (t. j. tvrdí, že jest nevdaným nebo neženatým dítětem mladším než 18 let, nebo manželkou občana S. S. A., bydlícího v S. S. A. v době podání žádosti o visum příbuzných), nebo uvádí, že má nárok na udělení visa přednostního pro své příbuzenství s občanem S. S. A., podle čl. 6: 1 immigr. zák. (t. j. uvádí, že je jeho nevdaným nebo neženatým, méně než 21letým dítětem, nebo že » jest jeho (amerického občana) otcem, matkou, manželem nebo manželkou, a že onomu americkému občanu jest aspoň 21 let) — může konsularní úředník vydati takovému přistěhovalci visum nekvotové, resp. přednostní kvotové teprve, až dostane k tomu příslušné zmocnění od amerického ministra zahraničních věcí.
Tvrdí-li některý občan Spojených států, že nějaký přistěhovalec jest jeho příbuzným a že má tudíž nárok, aby byl do S. S. A. připuštěn jako přistěhovalec nekvotový, nebo jako přednostní přistěhovalec kvotový, musí podati příslušnou žádost u generálního immigračního komisaře S. S. A., aby dosáhl příslušného zmocnění amerického konsula.
Jako zásada platí podle nového immigračního zákona amerického, že nelze připustiti do S. S. A. žádného přistěhovalce, leč
a) má-li přistěhovalecké visum, jež dosud nepozbylo platnosti uplynutím času,
b) je-li skutečně příslušníkem národností, jež jest uvedena ve visu, t. j. lze-li jej skutečně vzhledem k ustanovení immigračního zákona S. S. A. na kvótu příslušného státu počítati,
c) je-li nekvotovým přistěhovalcem a jako takový jest označen v úředním potvrzení na přistěhovaleckém visu a
d) lze-li jej i jinak připustiti podle přistěhovaleckých zákonů S. S. A.
Připustiti do S. S. A. lze zásadně jen cizince, který má způsobilost stati se americkým občanem. Cizince, jenž jest nezpůsobilý nabýti občanství S. S. A., nelze připustiti, leda;
1. může-li býti připuštěn jako přistěhovalec nekvotový (II : 2., 4. a 5. tohoto výnosu čl. 4. amer. zák.), nebo
2. běží-li o ženu nebo neprovdané a (nebo) neženaté děti mladší 18 let, které provázejí nebo následují osobu uvedenou v kat. ΙI.; 4. výnosu, čl. 4 d) amerického zákona, nebo
3. je-li nepřistěhovalcem ve smyslu čl. 3. amer. zák. (kat. I: 1. až 6.).
Upozorňuje se na to, že nedostatek dokladů, požadovaných americkým konsulem ku rozhodnutí žádostí o visum, může již sám o sobě býti důvodem k neudělení visa.

Citace:

Některá důležitá ustanovení immigračního zákona amerického 1924.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 529-530.