Zabavený tiskopis, který byl interpelací podanou na říšské radě immunisován, požívá immunity bez ohledu na to, byla-li k jeho reprodukci připojena tak zvaná doložka interpelační čili nic.Nálezem jistého krajského jako tiskového soudu byl zabaven titulní obrázek brožury vydané jako příloha jistého periodického časopisu o událostech čenstochovských a vysloven zároveň zákaz, obrázek ten rozšiřovati. Nález dotyčný byl v úředním věstníku řádně vyhlášen. Poněvadž byla brzy na to v záležitosti této konfiskace podána na říšské radě interpellace, při čemž byl také konfiskovaný obrázek předložen, vydal dotyčný časopis brožuru onu i s tímto obrázkem na titulním listě po interpelaci poznovu, nepoukázal však při opětném tomto uveřejnění nižádným způsobem k tomu, že věc byla předmětem interpelace na říšské radě. Zodpovědný redaktor onoho časopisu byl proto státním zastupitelstvím stihán a krajským soudem také odsouzen pro přečin naznačený v §u 24. zákona o tisku ze dne 17. prosince 1862 ř. z. č. 6. z roku 1863, jehož se dopustil prý tím, že uveřejnil jako zodpovědný redaktor tiskopis proti zápovědi vyřknuté nálezem krajského jako tiskového soudu a náležitě vyhlášené, aniž tiskopis ten opatřil, resp. opatřiti dal doložkou interpelační. Nejvyšší dvůr soudní a zrušovací ve Vídni vyhověl však rozhodnutím ze dne 30. září 1911 č. j. Kr II- 200/11 /4 zmateční stížnosti odsouzeného redaktora, rozsudek v odpor vzatý zrušil a vynesl rozsudek obžalovaného obžaloby sprošťující. Důvody: Zmateční stížnost obžalovaného opírá se o zmatky dle č. 5. a 9. lit. a §u 281. ř. tr. Se zmatkem formálním dle §u 281. č. 5. ř. tr. se netřeba však obírati, jelikož je výrok obžalovaného odsuzující po stránce právnické mylný a tudíž zmatečný dle §u 281. č. 9. lit. a) ř. tr. Rozsudek prvé stolice zjišťuje, že vyobrazení zapovězené nálezem c. k. krajského jako tiskového soudu v B. ze dne 5. června 1909 č. j. Pr. 36/9 bylo předmětem interpelace poslanců P., H. a soudruhů přečtené v 25. sezení 19. zasedání poslanecké sněmovny dne 11. června 1909. Z připíšu presidia poslanecké sněmovny ve spisech založeného a z připojené k němu interpelace je patrno, že byl dotyčný obrázek při podání interpelace předložen. Obrázek ten stal se tudíž po rozumu §u 28. zák. o tisku předmětem veřejného jednání říšské rady. To uznává i rozsudek v odpor vzatý, má však přes to za to, že reprodukci onoho obrázku nepřísluší žádná imunita, a že obžalovaný je proto zodpověděn dle § 24. zák. o tisku, poněvadž opomenul pečovati o to, aby reprodukce obrázku na brožuře byla opatřena doložkou interpelační. Leč imunitu tiskopisu jako takového nelze činiti dobře závislou na tom, byla-li k němu přpojena doložka interpelační čili nic. Rozhodným je toliko, byl-li vskutku předmětem veřejného jednání říšské rady. Dlužno sice přiznati, že se v brožuře samé neoznačuje obrázek ten jako věrné sdělení veřejného jednání říšské rady, než jakmile je jednou jisto, že byl obrázek ten ve veřejném jednání říšské rady předložen, a že se o něm jednalo, pak je právě také reprodukce jeho ve skutečnosti přece jenom reprodukcí, resp. sdělením o jednání na radě říšské. Požívá tudíž ono vyobrazení za všech okolností imunity dle § 28. zák. o tisku, ať si již byla k reprodukci, která je předmětem obžaloby, připojena tak zvaná doložka interpelační čili nic, neboť na podstatě věci se poznámkou touto zajisté ničeho nemění. Za správného výkladu zákona slušelo tedy obžalovaného obžaloby sprostiti. Jeho zmateční stížnosti bylo proto vyhověno a vynesen rozsudek sprošťující. K. K.