NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Č. 7560.

Domovské právo:* Nárok manželův na přijetí do domovského svazku obce pobytu podle § 2 č. 222/1896 ř. z. je vyloučen, připadne-li manželka na obtíž veřejnému zaopatření chudinskému.
(Nález ze dne 17. listopadu 1928 č. 30889.)
Věc: Obec S. proti zemské správě politické v Praze o domovské právo Františka R.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se jednak pro vady řízení, jednak pro nezákonnost. Důvody: Osp ve S. uznala rozhodnutím z 19. července 1926, že František R., nar. 9. května 1859 v K., se svou manželkou Terezií, roz. Š., přísluší do obce S.

Zsp v Praze nař. rozhodnutím zamítla odvolání.
Stížnost shledal nss důvodnou.
Stěžující si obec namítala v odvolání svém z rozhodnutí 1. stolice, že je nesprávné zjištění, že se František R. přistěhoval do S. již na jaře 1915, poněvadž začal pobývati ve S. teprve na podzim r. 1916. O tomto tvrzení svém nabídla důkaz jednak kupní smlouvou, kterou prodali manželé R-ovi svou chalupu v K., jednak svědectvím osob v odvolání pojmenovaných. — Žal. úřad neprovedl důkaz smlouvou, aniž uvedl v rozhodnutí svém důvody, proč tak neučinil.
Stížnost vytýká toto neodůvodnění jako vadu řízení a to právem, poněvadž se důkaz týkal okolnosti jsoucí na sporu, a bylo tudíž povinností úřadu, aby jej provedl, nebo shledal-li jej z jakýchkoli důvodů nepotřebným, aby uvedl tyto důvody v rozhodnutí svém, aby tak byla straně dána možnost zaujati ve stížnosti k nss-u stanovisko k postupu tomu.
Rovněž vytýká stížnost právem, že se nař. rozhodnutí omezuje prostě na tvrzení, že bylo protokolárními výslechy zjištěno, že Fr. R. se vystěhoval do S. již na jaře 1915, aniž uvádí, které to výpovědi jsou a proč se přiklonilo právě k těmto výpověděm a ne k oněm svědčícím opaku, poněvadž i tímto nedostatkem odůvodnění byla nepochybně ztížena obrana strany před nss-em a nss-u samému přezkoumání nař. rozhodnutí.
Slušelo tudíž pro tyto vady, týkající se zjištění 10leté vydržecí doby, zrušiti nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss.
Stížnost namítá konečně, že je nesprávný názor žal. úřadu, že podpora poskytnutá manželce nevztahuje se na manžela, o jehož vydržení dom. práva jde. 1 tuto výtku shledal nss důvodnou.
Není sporu o tom, že osoba, na niž se dostalo v tomto případě příspěvku do chorobince obcí domovskou, je manželkou toho, o jehož vydržení dom. práva jde. Paragraf 11 zák. dom. z 3. prosince 1863 č. 105 ř. zák. ustanovuje, že »při změnách v právu domovském následuje manželka, pokud není soudně rozloučena, manžela ....« Toto ustanovení nebylo dotčeno novelou z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z., poněvadž tato novela dle úvodních slov svého článku 1 mění toliko § 8, 9 a 10 uv. zák. domov.
Z toho však plyne nutně, že nemá-li býti vylončen nárok manželův na přijetí do dom. svazku obce pobytu ve smyslu § 2 uv. novely z důvodu uvedeného v posl. odstavci § toho (připadnutí na obtíž veř. zaopatření chudinskému), nesmí důvod ten vzejíti ani v osobě manželčině, poněvadž právě vzhledem k § 11 zák. č. 105/1863 není nárok na přijetí do dom. svazku dle § 2 novely č. 222/1896 omezen jen na osobu manželovu, nýbrž vztahuje se spolu i k osobě manželčině, pokud ovšem manželský svazek trvá. Žal. úřad vycházel, jak z rozhodnutí jeho patrno, pokud jde o otázku, byl-li tu dán vylučující důvod podle posledního odstavce § 2 cit. novely, nepochybně z názoru opačného, tudíž nesprávného a slušelo proto rozhodnutí jeho v tomto směru zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 7560. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 319-321.