Všehrd. List československých právníků, 7 (1926). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Authors:

Přednášky Právnické Jednoty.

V zimním období roku 1925 pořádala právnická jednota v Praze 5 týdenních členských schůzí, k nímž připojeny byly vždy odborné přednášky. I. schůze členská konala se dne 5. listopadu 1925. Za nepřítomného starostu přcdsedal sekč. šéf Dr. V. Joachim, jenž na počátku schůze věnoval pietní vzpomínku zesnulým dlouholetým členům Právnické Jednoty dr. Vlad. Lažanskému, notáři dr. Ant. Mokrému a vrch. řed. Ant. Blažkovi. Pak předseda udělil slovo v. z. s. r. dr. V. Grešlovi, který přednášel na téma: »O exekuci proti státu«. Jeho zajímavé vývody podané zhuštěnou a přece velmi jasnou formou, které vyzněly kladnou odpovědí na danou otázku, byly vyslechnuty s velikým zájmem. Přednáška tato vyšla tiskem v minulém ročníku (1925) »České Advokacie«. Předsedající sekč. šéf Joachim v souhlase s vývody přednášejícího přičinil několik poznámek se stanoviska práva správního. — 2. schůze členská konala se dne 12. listopadu 1925. Předsedající v zast.II. jednatel dr. Frant. Čáda udělil slovo s. dr. Vlad. Solnařovi, který přednášel »O reformě trestního práva a řízení v Italii«. Přednáška vyjde tiskem. K jeho vývodům se připojil univ. prof. dr. Aug. Miřička, který zejména upozornil na vady italské osnovy trestního zákona, zvláště na její příliš teoretický ráz. — 3. schůze členská konala se dne 19. 1istopadu 1915. Předsedající starosta prof. dr. Hermann - Otavský zahájil schůzi posmrtnou vzpomínkou na zesnulého člena adv. dr. Motejla, a udělil slovo univ. prof. dr. Mil. Stiebrovi k přednášce »Volební a politické strany«. Na jeho zajímavé vývody navázala se velmi čilá, hodinová debata, již se zejména zúčastnil adv. dr. Slabý, který odporoval názoru, že politické strany jsou právnickými osobami a poukázal na obtíže, které tato otázka působí v praksi a zvláště tam, kde se má exekučně vymáhati náklad na volební listiny od strany podlehnuvší. Dále kritisuje některá ustanovení zákonná, jak se v praksi osvědčila, a vyslovuje se jmenovitě pro přesnou formulaci pojmu strany politické a volební. Přednášející prof. Stieber vysvětlil své vývody v přednášce a uznal nedostatečnost formulace a upozornil, že v podstatě rozdělení na politické a volební strany je dělítko volebního soudu. V další debatě spect. prof. Hoetzel připomínaje retrospektivu vývoje pokládá subjektivitu politických stran za pochybnou. Min. rada. Chour vyslovuje se pro názor, že politická strana není právnickou osobou, že však s ní jako s právnickou osobou volební řády počítají. Po dalších poznámkách dr. Slabého, m. r. Choura, redaktora Hrabánka a doslovu přednášejíciho prof. Stiebra, který zejména v otázce, zda politické strany sluší pokládati za právnické osoby, poukázal na vývoj, jenž přináší nám zcela nové formulace, zakončil předseda prof. Hermann-Otavský schůzi. — 4. schůzi členskou konala Právnická Jednota dne 26. listopadu 1925. Předseda starosta prof. dr. Hermann-Otavský zahájil schůzi velmi četně navštívenou, udělil slovo sen. pres. Fliedrovi k přednášce »Kostelní patronát v pozemkovém přídělovém řízení«. O zájmu, jaký tato přednáška vzbudila, nejlépe svědčí debata, v níž obšírnou řečí vysvětlil sekč. šéf .Státního pozemkového úřadu dr. Novák praksi v otázce patronátní. Obě řeči, jak přednáška, tak i vývody s. š. dr. Nováka budou uveřejněny tiskem. K jejich vývodům připojil se just. lichtenštejnský rada dr. Kaplan, který ukázal na příkladech, jaké nesnáze působí otázka patronátní v praksi demonstruje je zvláště ukázkami řešení přídělového z někdejšího lanškrounského i uhřiněvského panství. — 5. schůze členská, poslední v podzimním období r. 1925, konala se dne 3. prosince 1925. Předsedající starosta prof. dr. Hermann-Otavský udělil slovo univ. doc. dr. K. Rausherovi k přednášce »Vývoj parlamentarismu v Polsku«. Přednášející nastínil vývoj polského sněmovnictví, jenž úzce souvisí s vývojem polské šlechty. Ustálení polských sněmovních poměrů lze však datovati teprve stol. XV., protože vadila značná decentralisace země. Proto funguje řada sněmíků, zprvu orgánů samosprávných. Pro další vývoj je rozhodilo privilegium něšavské. V XVII. až XVIII. stol. se konečně ustaluje dosti značný senát, který je částí valného sněmu, jehož druhým dílem je poslanecká sněmovna, do níž však poslanci jsou vysláni ze sněmíků. Přednášející pak vysvětlil zejména známé liberum veto.
Ča.
Citace:
Přednášky Právnické Jednoty.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1926, svazek/ročník 7, číslo/sešit 4, s. 124-125.