NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 2

Střechy.

Řády stavební obsahují ohledně zřizování a udržování střech celou řadu předpisů a sice nejen ve příčině dotyčné budovy, nýbrž i ve příčině ochrany sousedů a veřejné bezpečnosti. Základní podmínky pro zřizování střech jsou tyto: Voda dešťová nesmí býti zpravidla odváděna na pozemek sousedův ; spíše nechť odtéká pokud možná bez obtěžování sousedů a třetích osob neb veřejných cest dostatečnými žlaby; střecha budiž dále stavěna tak, by byla úplně ohnivzdorná. Jednotlivé předpisy řádů stavebních vztahují se na všechny části střech; sem náleží: strop, krov, půda, římsy a žlaby.
1. Krov a strop: Strop budiž pokud možná nepromokavým a ohnivzdorným. Nepromokavost docílí se vhodnou vazbou materiálu mezi sebou a trámovím, ohnivzdornost pak vhodně zvoleným materiálem. Krov budiž ze dřeva náležitě silného vázán tak, by měl dostatečnou podporu a by vazba srovnávala se s poměry sklonu jeho s největším tlakem větru, s vlastní tíží krovu i s tíží nahodilou. Železné krovy spočívejte na zdivu neb na železe (§ 74 českého ř. stav., § 58 Dol. Rak.). Krovy buďte kryty taškami, břidlicí, kovem neb látkou takovou, která je prohlášena za ohnivzdornou (§ 74 českého stav. ř.). Kamenitá lepenka připouští se jako ohnivzdorná krytina jen pro budovy na venkově (srv. oběž. výb. zemského král. česk. ze dne 30. září 1875 č. 28084). Lomenice prkny pobité nebuďte trpěny v městech, městysech a osadách uzavřených a buďtež lomenice takové tam, kde ještě jsou, na zděných staveních cihlami zazděny, na dřevěných však z lepenky zhotoveny. Krytí budov cinkem a asfaltem všeobecně je dovoleno, kde zápach dehtový neobtěžuje (dv. d. ze dne 7. května 1842 č. 13002). V krajinách, kde není materiálu k výrobě dobrých tašek nebo kde tašky klimatickými vlivy rychle se ničí a zjednání jiných ohnivzdorných krytin bylo by spojeno s nepoměrným nákladem, dovoluje se krytí budov šindelem, bylo-li to trpěno dosud i při novostavbách. Užití střech šindelových, prkenných a slaměných lze však výminečně jen tam připustiti, kde nevyžadují poměry místní opatření jiného; komíny a ohniska buďte však v budovách takových stavěny jen z cihel a kamene; krytbu šindelem lze rovněž jen výminečně připustiti při budovách dřevěných a o samotě stojících, dále při stodolách a kůlnách, jež se nalézají mimo osadu neb ve vzdálenosti od stavení obytných; konečně smějí býti budovy hospodářské kryty hliněnými došky. V krajinách hornatých vysoce položených lze i střechy doškové zatížiti kameny. V městysech a vesnicích jsou majitelé domů povinni vysázeti mezi domy krytými došky a slámou stromy, jež slouží k ochraně proti šíření se požáru (§ 66 stav. ř. pro Moravu).
2. Půda budiž obložena způsobem před ohněm bezpečným, též dvéře, jež půdu uzavírají, buďte zřízeny ohnivzdorně. Je-li střecha delší 25 metrů (§ 75 stav. ř. pro Čechy) (30 metrů dle § 59 st. ř. pro Dol. Rak.), budiž po celé šířce půdy přehražena zděmi požárními vynikajícími na 15 cm. (v Dol. Rak. 22 cm.) nad povrch střechy. Zřizování příbytků na půdě je zakázáno. Tam, kde jsou příbytky podkrovní zřízeny, budiž naléháno na to, by byly zrušeny. Výjimečně lze takové podkrovní příbytky ponechati tam, kde se tím poskytuje chudší třídě zdravé a laciné bydlení a byly-li dány potřebné záruky ve směru zdravotním a policie požární a když mimo to vedou ku bytům takovým ohnivzdorné schody (viz stav. ř. pro Dolní, Horní R., Štýrsko).
3. Žlaby: Všechny nové domy buďtež na straně ku třídě neb k ulici opatřeny ohnivzdornými a nepromokavými žlaby přiměřené šířky, připevněnými tak, by pokud možná voda neodkapávala a ani sníh ani krytba nespadávala. Ku žlabům buďtež připevněny roury odkapní v přiměřeném rozměru, které buďte pokud možná sváděny do rour záchodových, jinak však pokrytým průtokem do struh, neb jsou-li na blízku veřejné stoky, do těchto. Střechy plechové nebo břidlicové, jichž výška přesahuje 1/4 šířky domu, buďte mimo to opatřeny chytači sněhu (viz stavební řády pro Čechy, Dolní Rakousy, Horní Rakousy, Korutany, Slezsko a j.).
4. Římsy u střechy buďte zpravidla zhotovovány z látky ohnivzdorné. Nadezdívky nad římsou a nad povrchem střechy buďtež zhotoveny z látky trvanlivé a vlivům povětrnosti vzdorující a dokonale upevněny, by nemohly spadnouti.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Střechy. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 879-881.