NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Rejstříky soudní.

I. Pojem a účel.
Rejstříky jsou úřední záznamy dle předepsaných formulářů vedené, kterými se má zjednati a udržeti přehled o zahájení, trvání a vyřízení záležitostí právních před ten který soud patřících a jimiž podati se má potřebné vodítko pro šetření statistická a pro spořádání a uschování spisů (§ 217 j. ř.). [Rejstříky však nemají za cíl vykázati všecka podání, která v té které záležitosti došla (§ 217 j. ř.)].
II. Druhy rejstříků.
Vyjímaje podání v záležitostech knih pozemkových, věcech firemních a presidielních, jež zapisovati jest v denník pro podání knihovní nebo firemní resp. v žurnál presidielní (§§ 76 — 79 j. ř. a form. č. 8, 10 a 11 j. ř.), mají všecky ostatní záležitosti právní býti v rejstříky pojaty (§ 217 j. ř.). Následkem toho jest tolik různých rejstříků, kolik jest druhů právních záležitostí, jimiž se soudy zabývají.
Rejstříky ty jsou označeny písmeny volenými dle začáteční hlásky německých, pokud se týče, latinských slov dotčenou činnost soudů nebo předmět její označujících. Dle § 223 — 225 j. ř. jest vésti:
A. ve sporných záležitostech občanských (civilních):
1. pro všecky žaloby, pro něž některý ze zvláštních rejstříků není předepsán, zejména i pro žaloby zahájené během řízení exekučního nebo konkursního i pro žaloby na vzájem u okresních soudů rejstřík dle form. 21 k j. ř. označený písmenou C, a u soudů sborových rejstřík dle form, č. 36 označený písmeny Cg. V rejstřík posléz uvedený zapisovati jest i spory manželské. Při vrchním zemském soudě veden jest rejstřík tento pro spory syndikátní (§§ 226 a násl. j. ř.);
2. pro spory bagatelni určen jest rejstřík Cb (form. č. 23 k j. ř.);
3. pro spory mandátní, ať jsou vedeny u okresního nebo sborového soudu, slouží rejstřík Cm (form. 22); 4. pro všecky žaloby k provedení nároků směnečných, ať se v nich žádá za vydání rozkazu platebního nebo jen o nařízení roku k ústnímu líčení, jest ustanoven rejstřík Cw (form. č. 38);
5. pro záležitosti rozhodčího soudu úrazovny (form. č. 37) rejstřík Сu;
6. pro výpovědi smluv nájemných a pachtovných a příkazy na převzetí předmětu najatého nebo zpachtovaného rejstřík K (form. č. 25);
7. pro záležitosti upomínací rejstřík M (form. č. 24) a
8. pro odvolání v sporných záležitostech občanských rejstřík Be (form. č. 42), ať příslušným jest k rozhodnutí o odvolání soud sborový I. nebo II. stolice.
В. V záležitostech nesporných jsou předepsány následující rejstříky:
1. A (form. č. 29) pro věci pozůstalostní;
2. L (form. č. 30) pro uvalení opatrovnictví nebo prodloužení moci otcovské;
3. P (form. č. 31) kniha sirotčí, jež poskytuje přehled o vedení opatrovnictví již uvaleného nebo o vedení poručenstva. (Srvn. i zodp. ot. k § 238 j. ř.);
4. F (form. č. 39) pro záležitosti fideikomisní;
5. S (form. č. 40) pro věci konkursní. Návrhy však na uvalení konkursu dle § 63 k. ř. nepatří do rejstříku S, nýbrž do rejstříku sběrného Nc. (Srvn. zodp, ot. k § 241 a 245 j. ř.) ;
6. T (form. č. 41) pro záležitosti ediktální a
7. G (form. č. 32) pro ověření.
C. Ve věcech exekučních jsou určeny:
1. pro návrhy exekuční, které ať na povolení nebo provedení exekuce se činí u soudu exekuci vykonávajícího, rejstřík E dle formuláře č. 27 (§ 232 j. ř.) a
2. pro záležitosti prozatímných opatření navrhovaných mimo zahájené
řízení procesní nebo exekuční rejstřík V dle formuláře č. 28 (§ 233 j. ř.).
Ad A—C. Pro všecky obory civilních záležitosti slouží:
1. Rejstřík rekursní R (form. č. 43);
2. rejstřík ve věcech právní pomoci Hc (form. č. 26) a
3. rejstřík obecný (sběrný) Nc (form. č. 33) určený pro všecky záležitosti, které v jiný rejstřík nenáleží.
D. Ve věcech trestních jsou předepsány rejstříky:
1. Z pro udání o zločinech a přečinech u soudů okresních (form, č. 34);
2. U pro přestupky (form. č. 35);
3. Vr pro řízení přípravné ohledně zločinů a přečinů (form. č. 44) ;
4. Prpro věci tiskové (form č. 45);
5. Bl pro odvolání ve věcech trestních v záležitostech přestupkových (form. č. 46);
6. Dl pro stížnosti ve věcech trestních v záležitostech přestupkových (form. č. 47);
7. J pro námitky proti obžalobě a proti rozsudku kontumačnímu (form. č. 48) ;
8. Bs pro odvolání proti rozsudkům vydaným ohledně zločinů a přečinů (form. č. 49); 9. D pro stížnosti proti usnesení radní komory a sborového soudu a pro stížnosti proti usnesením ve věcech tiskových (form. č. 50);
10. Hs pro záležitosti právní pomoci ve věcech trestních (form, č. 26) a
11. Ns pro všecky záležitosti trestní, které do jiného rejstříku se nehodí (rejstřík všeobecný, sběrný) dle form. č. 33 k j. ř.
Jak z uvedeného patrno, vyskytují se podle povahy těch kterých záležitostí právních mnohé rejstříky u všech soudů, některé však vedeny jsou jen u soudů určitých, kterým záležitosti, pro něž rejstřík ten jest určen, jsou přikázány. (Tak na př. rejstřík F jen u soudu zemského, rejstříky Vr, Pr, Bl a Dl jen u soudů sborových prvé instance trestní pravomocí se zabývajících, rejstříky Bs, J a D jen u vrchního zemského soudu.)
III. Vedení rejstříků.
Všecky rejstříky vykazují určité rubriky, z nichž jedna jest vyhrazena pro běžné číslo té které záležitosti běžící každým rokem od jedničky nepřetržitě dále (§ 219 j. ř.), jiná pro udání dne, kdy záležitost ta byla zahájena, jiná pro datum a po případě i spůsob vyřízení (srvn. zejména § 231 odst. 3 j. ř.), poslední sloupec určen jest pro poznámky. Ostatní rubriky slouží k tomu, aby poskytly přehled o celkovém průběhu záležitosti, jejíž rozhodné body, pokud v rubriky předepsané se nezapisují, v rubrice poznámkové v patrnost mohou býti uvedeny (§ 217 odst. 1 j. ř.). V rubrice posléz uvedené jest i udati, kde spisy záležitostí již úplně ukončené, která v rejstříku jako taková zaškrtnutím po levé straně barevnou tužkou se vyznačí, jsou uschovány (§ 221 odst. posl. j. ř.).
Záležitosti právní zapisují se do příslušných rejstříků dle pořadí, kdy u soudu byly zahájeny, t. j. kdy první podání záležitosti této se týkající к soudu došlo (§ 220 j. ř.). Každá záležitost obdrží jen jediné číslo běžné, které ve spojení se značkou rejstříkovou tvoří základ pro utvoření jejího čísla jednacího a její značky spisové (§§ 264 a 266 j. ř.).
Rejstříky vede a uschovává dle jednotlivých ročníků soudní kancelář (§§ 218 a násl. j. ř.). Je-li soud rozdělen ve více oddělení, jest pro každé oddělení soudní vésti rejstříky zvláště (§ 217 j. ř.); pouze rejstříky procesní mohou — ovšem jen se svolením ministerstva spravedlnosti — býti pro více soudních oddělení stejnorodými záležitostmi spornými se zabýva- jících v jedno spojeny (§ 226 odst. posl. j. ř.).
Rejstřík Ne a Ns může na více oddílů pro jednotlivé druhy záleži- tostí do něho zapisovaných býti rozdělen (§ 252 j. ř.)
Co do podrobnosti ohledně vedení jednotlivých rejstříků a vyplňování příslušných rubrik srovn. §§ 232 — 253 a 256 j. ř. Zde budiž jen podotknuto, že do rejstříku M zapsati jest místo sepsání zvláštního proto- kolu žádost ústně přednesenou za vydání rozkazu platebního (§ 59 z. o s. org. a § 229 č. 1 j. ř.), a že rovněž tak zápisy do rejstříku G sepsání zvláštního protokolu o úkonu ověřovacím nahražují (§ 285 cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. a § 239 odst. 1 j. ř.). Stejný význam může býti v hlavních městech ministrem spravedlnosti propůjčen zápisům do rejstříku výpovědního (§ 230 posl. odst. j. ř.).
IV. Seznamy dle jmen.
Ke každému z rejstříků shora uvedených, vyjímaje rejstřík výpovědní, ověřovací a trestní rejstřík sběrný (K, G a Ns), má býti veden zvláštní seznam jmen dle abecedy, v němž strany a značka spisová uvedeny buďtež. Pro rejstřík Ncjest seznam jmen založiti jen tehdy, když by jinak vyhledání věci bylo příliš obtížné (zodp. ot. k § 254 j. ř.).
Pro zařadění do seznamů těchto jest dle povahy toho kterého rejstříku z pravidla jméno žalovaného (žalobce jen při rejstříku Cu), pokud se týče dlužníka, odpůrce, zůstavitele, poručence, kridatáře, rekurenta nebo obviněného rozhodno (§ 254 j. ř.).
Seznamy jmen vedeny býti mají, pokud možno, pro více roků. Z pravidla jest založiti seznam jmen pro každý rejstřík a každé soudní oddělení samostatný. Toliko seznamy jmen k rejstříku pozůstalostnímu a poručenskému (A, B) musí býti pro všecka oddělení soudní v jedno spojeny. Při menších soudech okresních mohou jen dva seznamy jmen a sice jeden pro všecky rejstříky civilní, druhý pro všecky záležitosti trestní býti založeny (§ 255 j. ř.).
V. Rejstřík zájemný.
Rejstřík zájemný jest určen k tomu, aby podal přehled o mobilárních exekucích v obvodu toho kterého soudu vedených. Rejstřík zájemný jest vésti u každého soudu, jenž výkonem exekuce se zabývá; je-li v místě více soudů okresních, u onoho, kterému výkon exekuce pro celý obvod jest svěřen (§ 23 ex. a § 257 j. ř.), a je-li více soudů za exekuční vyhlášeno, u onoho, který k tomu od presidia vrchního zemského soudu jest ustanoven (§ 257 odst. 2 j. ř.).
Rejstřík zájemný jest založiti na 3, nejméně na 2 roky. (Na delší dobu není založení vzhledem k § 256 ex. ř., dle kterého exekuční právo zástavní, není-li do roka vykonáno, pomíjí, zapotřebí.) V každém tomto svazku počínají běžná čísla od jedničky a běží po řadě dále. Jeden exekut smí jen jedno řadové číslo obdržeti, třebas i více exekucí v různé době od různých osob bylo proti němu provedeno (§ 259 j. ř.). V případě posléz uvedeném jest všecky věřitele postupně při téže položce vypočísti. Věci zabavené uvádějí se v příslušném sloupci jen dle druhu. Rejstřík zájemný má však netoliko věřitele a exekuta v patrnost uvésti, nýbrž i vykazovati výši exekvované pohledávky, dobu provedeného zabavení, povolené snad uschování, jakož i vykonaný prodej. V sloupci poznámkovém jest poukázati i na práva zástavní, která po případě exekucí politickou byla založena. K zájemnému rejstříku jest vésti abecední seznam jmen. Pouze, je-li činnost exekučního soudu nepatrnější, může býti od toho upuštěno, načež jest sám rejstřík zájemný podle abecedy založiti (§§ 257—260 j. ř.).

Citace:

Rejstříky soudní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 87-90.