Čís. 525.

Zákon o zajištění půdy drobným pachtýřům ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n.
Požadovací právo nevztahuje se na pozemek, jehož používal pachtýř jako tenisového hřiště.
(Rozh. ze dne 26. května 1920, R I 316/20.)
Pachtýř domáhal se přiznání požadovacího práva ku pozemku, jehož používal jako tenisového hřiště. Soud prvé stolice přihlášku jeho zamítl, ježto, tu není zákonných podmínek. Rekursní soud usnesení zrušil a nařídil prvému soudu, by předsevzal další šetření a pak ve věcí znovu rozhodl, a to v podstatě z toho důvodu, že podmínky požadovacího nároku dlužno v každém případě zkoumati a zjistiti, zda podmínku ty zde jsou, čili nic.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Dle vlastního tvrzení užívá pachtýř pozemkových částí, o něž jde, jako tenisového hřiště a nikoli jako zemědělského pozemku ve smyslu §§ 1 a 3 zákona ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n. Není zde tedy vůbec zákonných podmínek pro pachtýřovu žádost za postoupení oněch pozemkových částí do jeho vlastnictví, tato žádost jest nedůvodna a byla soudem prvé stolice právem zamítnuta. Šetření, nařízené soudem rekursním, bylo zcela zbytečné.

Citace:

Povinnost oznamovací v řízení o vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, s. 146-148.