— Č. 8479 —

Č. 8479.


Učitelstvo: * Základní částka 780 Kč, o kterou se zvyšuje služné učitele obecné školy, ustanoveného učitelem na škole občanské »při přestupu« na občanskou školu (§ 7, odst. 3. zák. č. 104/26), zůstane nezměněna, i když učitel později postoupí do 7. stupně služného.
(Nález ze dne 11. března 1930 č. 3.818.)
Věc: Pavlína F. v B. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o výměr služebních požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zšr mor. vyslovila výnosem z 1. září 1926, že započítatelná služební doba st-lčina k 1. lednu 1926 činí 24 roků 9 měsíců a 15 dnů, čili okrouhle podle § 38 odst. 2 zák. č. 104/26 25 roků a přestup na občanskou školu dne 15. září 1909 spadá do 6. roku služ. doby. Dále vyslovila zšr, že st-lce přísluší 1. ledna 1926 služné 8. stupně 24 480 Kč a činovné 4 800 Kč a že služné se zvýší, vyhoví-li st-lka zákonným podmínkám, 1. ledna 1928. Proti tomu podala st-lka námitky z 20. října 1926, v nichž uvedla, že zšr vyměřila jí zvýšení platu jako učitelce měšť. školy toliko částkou 780 Kč, ačkoliv byla k 1. lednu 1926 zařazena do 8. platového stupně, takže st-lce podle § 7 odst. 3 zák. č. 104/26 přísluší zvýšení 1 080 Kč.
Námitkám těmto nevyhověla zšr rozhodnutím z 31. ledna 1928 na základě ustanovení § 7 odst. 3 a § 37 odst. 4 zák. č. 104/26 z těchto důvodů: »Dle cit. předpisů obdrží učitelé se zkouškou způsobilosti pro občanské školy, ustanovení definitivními nebo zatímními učiteli na občanských školách, služné, které by jim příslušelo podle ustanovení § 7 odst. 3, kdyby zák. č. 104/26 byl již účinným v době jejich def. neb zatímního ustanovení na občanské škole. V den přestupu na občanskou školu 15. září 1909 činila služ. doba st-lčina 5 roků 8 měsíců, následkem čehož přísluší jí přestupová částka v obnosu 780 Kč, neboť kdyby zák. č. 104/26 byl býval účinným v den 15. září 1909, byla by měla v uvedený den požitky 2. plat. stupně. Požitky přiznané st-lce k 1. lednu 1926 dekretem z 1. září 1926 byly jí tudíž správně vyměřeny.« Proti tomu podala st-lka odvolání, které však bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y.
Proti tomu jest podána stížnost, o níž nss takto uvážil:
Podle § 37 odst. 4 zák. č. 104/26 jest provésti převod učitelů se zkouškou způsobilosti pro školy občanské a ustanovených na škole občanské — Č. 8480 —
— do kteréžto skupiny nesporně náleží také st-lka — tak, že obdrží služné, které by jim příslušelo podle ustanovení § 7 odst. 3 cit. zák., kdyby zák. č. 104/26 byl již účinným v době jejich ustanovení občanskou školu. — Podle § 7 odst. 3 téhož zák. zvyšuje se literním učitelům zmíněné kategorie při přestupu služné o částku ročních 780 Kč, mají-li služné nejvýše 6. stupně, a o částku 1 080 Kč, mají-li služné 7. neb vyššího stupně; při druhém postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného se zvyšují příslušné postupové částky vždy o 300 Kč, jde-li o postup až včetně do 7. stupně, a vždy o 600 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.
Podle cit. ustanovení je tedy převod učitele občanské školy do nových platů podle zák. č. 104/26 provésti tak, jakoby zák. č. 104/26 byl býval již účinným v době jeho ustanovení na školu občanskou, a rozhoduje pro stanovení základního přídavku občanskoškolského jedině, v jakém stupni služného by učitel byl býval při přestupu na školu občanskou, nikoliv do kterého stupně služného se dostal ke dni 1. ledna 1926. Částka onoho základního přídavku (780 Kč nebo 1 080 Kč) je pak podle znění obou cit. zák. předpisů veličinou stálou, která se při pozdějším zvýšování služného postupem do vyšších stupňů služného nemění.
Opak nelze dovoditi — jak stížnost se domnívá — ze znění § 7 odst. 3. zák., zejména ze slov »mají-li služné 7. nebo vyššího stupně«104/1926 sb., § 7.3, t. j. z toho, že zákon užívá tu vazby presenční, a to proto nikoliv, poněvadž vzhledem k cit. předpisu vztahuje se ona presenční vazba na dobu přestupu na školu občanskou. Stejně nelze opak vyvozovati z toho, že by prý výklad shora podaný poškozoval učitele, kteří záhy nabyli způsobilosti pro školy občanské a záhy na školu občanskou přestoupili, neboť o poškození v uvedeném smyslu nemůže býti řeči, poněvadž právě učitel, který v dřívějším období své služební dráhy přestoupil na školu občanskou, vybere větší počet zvýšení platových po 300 resp. 600 Kč, než učitel, jehož přestup na školu občanskou nastane teprve v pozdějším období; proto právě stanoví také § 7 odst. 3. základní přídavek občanskoškolský pro učitele, kteří již v pokročilejším období své služební činnosti přestoupí na školu občanskou, částkou 1 080 Kč, tedy vyšší o 300 Kč vůči učitelům, kteří přestoupí ve služebním věku mladším.
Poněvadž pak v konkrétním případě se st-lčin přestup na školu občanskou stal — jak stížnost nepopírá — dne 15. září 1909, rozhodoval při převodu st-lčině tento den, resp. požitky, které by jí v tento den byly příslušely, kdyby zákon č. 104/26 již tehdy byl platil, a nemá tu významu, které požitky st-lce příslušely ke dni 1. ledna 1926. Poněvadž dále st-lce by 15. září 1909 nesporně nebyl příslušel plat 7. nebo vyššího stupně, náleží jí při převodu onen základní přídavek občanskoškolský v částce 780 Kč. Že by vyměření platů st-lčiných — jak bylo úřady provedeno — jinak neodpovídalo zákonu, stížnost netvrdí.
Citace:
č. 8479. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 496-497.