NPD documents search: Právník, 71 (1932) - Zákon o trestním soudnictví nad mládeží

Cestující obchodní.

Cestujícími bývají zvány všechny pomocné osoby obchodu, které jsou činný mimo provozovnu majitele obchodního podniku a jichž hlavním úkolem je, aby rozšiřovaly obchodníkův odbyt. Cestující jsou tudíž především pověřeni zprostředkováním obchodů, bývá jim však též udělena plná moc k uzavírání obchodů. Působištěm jejich je buď místo, kde se nalézá obchodní závod, pro nějž jsou činnými, cestující místní, nebo jich užívá obchodník na místech přespolních, cestující přespolní. Cestující obou kategorií jsou bud samostatnými obchodníky, nebo jsou ve stálém služebním poměru k principálovi. Pro přespolní cestující, kteří jsou ve stálém služebním poměru k principálovi, ujal se v praksi název cestující obchodní. Samostatní cestující nazývají se obyčejně jednateli nebo agenty a dělí se podle svého působiště na agenty místní a agenty přespolní (cestující).
Poměry o-ch crch ve vlastním výše uvedeném slova smyslu k principálovi řídí se podle předpisů, platných pro obchodní pomocníky (viz Obchodní pomocníci). V poměru k zákazníkům vystupují obyčejně jen jako zprostředkovatelé; objede návky jimi opatřené jsou tedy ofertami zákazníků a principál vyhrazuje si právo objednávku přijmouti nebo odmítnouti; může jim však býti též udělena plná moc k uzavírání obchodů a pak jsou obchodními plnomocníky. Podle zákona vztahuje se pak jejich plná moc na všechny obchody a právní jednání, jež jsou obyčejně spojena s prováděním obchodů toho druhu, k nimž je principál ustanovil; jsou zejména též oprávněni k inkasování cen z prodejů jimi uzavřených a k povolování přiměřených lhůt ku splacení těchto cen, na Slovensku pak k inkasování principálových pohledávek vůbec; potřebovali by však zvláštní plné moci k převzetí směnečných závazků, přijímání zápůjček a k vedení sporů za principála (čl. 47 a 49 obch. zák. a §§ 43 a 45 slov. zák. obch.). Zákonný rozsah plné moci obchodních cestujících může principál obmeziti nebo rozšířiti, musí však se to státi způsobem třetím osobám patrným (na př. poznámkami na fakturách).
Podle živnostenského řádu musí býti obchodní cestující opatřeni úřední legitimací. Zásadně smějí vyhledávati objednávky jen u osob, v jichž podnicích se zboží nabízené upotřebuje, při čemž smějí sebou bráti jen vzorky, nikoli zboží na prodej, vyjímaje, že by vyhledávali zakázky na trhu. Tuzemští výrobci hodin, zlatého a stříbrného zboží, velkoobchodníci těmito předměty a obchodníci klenoty a drahými kameny smějí sebou bráti i zboží, když prodej podle vzorků je vyloučen, a s tím dalším obmezením, že zboží smějí nabízeti jenom oprávněným překupníkům. Vyhledávati zakázky u jiných osob než shora uvedených v místě závodu principálova nebo mimo toto místo, je o-ím c-m bezpodmínečně zakázáno, pokud jde o zboží osadnické, kořenné a materiální; stran jiného zboží je jim to dovoleno mimo místo závodu principálova, ale jen na zvláštní písemné vyzvání, které musí býti adresováno majiteli podniku a musí zníti na určitý druh zboží. Výminky od požadavku zvláštního písemného vyzvání mohou býti stanoveny nařízením. Srov. § 59, 59 a, 59 b českého živn. ř. a 74—76 slov. živn. ř., dále pro země české nař. min. obchodu z 27. XII. 1902, č. 242 ř. z., pro Slovensko poněkud odchylné nař. z 26. V. 1925, č. 110 Sb.
Literatura.
Randa: „Handelsrechtˮ, sv. I., str. 212 a násl.; Wenig: „Příručka obchodního právaˮ, II. vyd., ses. 3., str. 158; Staub-Pisko: „Kommentar zum a. d. Handelsgesetzbuchˮ, sv. I., str. 182 a násl.; Wieland: „Handelsrechtˮ, str. 376 a násl.; Heller: Österr. Gewerberecht", str. 478 sqq.
Arnošt Wenig.

Citace:

Zákon o trestním soudnictví nad mládeží. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1932, svazek/ročník 71, číslo/sešit 2, s. 87-87.