— Čís. 12527 —
497
Čís. 12527.
Pří žalobě podle § 89 směn. zák. jde o samostatnou pohledávku ze samostatného právního důvodu obligačního, při níž musí žalobce dokázati nejen, že šlo o směnečný nárok, a škodu, nýbrž musí dokázati i obohacení žalovaného na jeho úkor, kteréž záleží v rozdílu dvou hodnot, hodnoty toho, co žalovaný za směnku dostal, a hodnoty toho, co za ni dal.
Prospěch poskytnutý družstvu není obohacením jeho členů představenstva nebo předsedy.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1933, Rv II 758/31.)
Žalovaný vydal dvě směnky na 27500 Kč, jež přijalo společenstvo, jehož byl žalovaný členem a předsedou. Směnky byly včas protestovány, ale proti vydateli (žalovanému) byly zažalovány pozdě, po uplynuti tři měsiců, takže žalobkyně směnečnou žalobu proti žalovanému vzala zpět, poněvadž neměla naděje na úspěch. Žalobou, o niž: tu jde, domáhala se majitelka směnek na žalovaném zaplaceni 27500 Kč z důvodu jeho ručeni. Procesni soud prvé stolice uznal podle žaloby, maje za to, že žalovaný, který jako vydatel směnek ručil směnečně pro případ nezaplaceni směnečných částek přijatelem, ručí i potom, když jeho směnečný závazek zanikl promlčením, a to obecnoprávně jako rukojmí a plátce, po případě z náhrady škody pro obohacení. Odvolaci soud žalobu zamítl. Důvody: Názor prvého soudu nemá opory v zákoně, neboť po zániku směnečného závazku na jeho místo nevstupuje eo ipso obecnoprávní závazek v témž rozsahu, jako byl závazek směnečný. Jen v tom případě byl by názor prvého soudu správný, kdyby byl kromě směnečného ručení vzal žalovaný na sebe zvláštním prohlášením, vydaným v zákonné formě, i obecnoprávní závazek rukojemský. Neboť směnečný poměr, založený podpisem směnky, nemusí býti vždy podložen obecnoprávním poměrem (§ 1400 obč. zák.). Žalobkyně v tomto sporu ani netvrdila, tím méně dokázala, že žalovaný na sebe vzal obecnoprávní závazek. Jest míti za to, že se žalovaný, poněvadž nebylo tvrzeno, ani dokázáno nic jiného, vydáním směnky zavázal jen směnečně a že tento jeho směnečný závazek zanikl promlčením podle § 81 sm. zák. Než mohlo by se snad namítati, že žalobkyně, která nikde v žalobě neuvedla, že žalovaného žaluje jako ručitele, neměla na mysli žalobu z rukojemství, nýbrž z obohacení dle § 89 sm. zák. Avšak žalobu nelze pokládali za žalobu z obohacení, poněvadž žalobkyně ani netvrdila, tím méně dokázala, že a pokud se žalovaný na její úkor obohatil (§ 89 sm. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Civilní rozhodnutí XV. 32 — Čís. 12528 —
498
Důvody:
Dovolatelka napadá jen názor odvolacího soudu, že žaloba není opodstatněna ani s hlediska § 89 sm. zák. Pokud odvolatelka uvádb že nebylo třeba, by k opodstatnění žaloby tvrdila a prokazovala obohacení žalovaného, poněvadž byl členem a zároveň předsedou družstva, jehož účelem bylo podle družstevního zákona čís. 70/73 ř. zák. podporovati výdělek a hospodářství členů, a že prý je samozřejmé a notorické, že prospěchem poskytnutým takovému družstvu, je obohacen žalovaný jako jeho člen, ba dokonce jeho předseda, přehlíží právní podstatu družstva jako samostatné právnické osoby, rozdílné od jeho členů (§ 8 druž. zák.). Společenstvo pod svou firmou nabývá práv a vchází v závazky (§ 12 druž. zák.). Z účelu jeho zřízení (§ 1) nelze nijak dovozovali, že prospěch poskytnutý družstvu by měl v zápětí obohacení jeho členů, představenstva nebo předsedy, jmění družstva je rozdílné od jmění jeho členů. Jsou proto vývody dovolání v tom směru nepřípadné. Dovolatelka nehledí dále k tomu, že při žalobě podle § 89 sm. zák. jde o samostatnou pohledávku ze samostatného právního důvodu oblígačního, při níž žalobce musí dokázali nejen, že šlo o směnečný nárok, a škodu, nýbrž musí dokázati i obohacení žalovaného na jeho újmu, kteréž záleží v rozdílu dvou hodnot, totiž hodnoty toho, co Žalovaný za směnku dostal, a hodnoty toho, co za ni dal. Dovolatelka přiznává, že nic takového o obohacení žalovaného ani netvrdila, tím méně dokázala, majíc mylně za to, že toho nebylo třeba. Není proto opodstatněna výtka nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem, který zamítl žalobu též pro nedostatek zákonných předpokladů s hlediska § 89 sm. zák.