NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Čís. 2096.

»Omylem« (§ 197 tr. zák.) jest jakákoliv představa se skutečností se nesrovnávající. V omyl jest uveden netoliko ten, v jehož mysli byla vyvolána nesprávná představa o skutkové okolnosti, jíž si dosud vůbec nepředstavoval, nýbrž i ten, v jehož mysli byla o některé skutečnosti na místě správné, se skutečností se srovnávající představy vyvolána představa od této jeho původní představy odchylná a se skutečností se nesrovnávající.
Zákonný pojem »lstivého předstírání« není podmíněn úskočností a zvláštní záludností; jest naplněn jakýmkoliv oklamáním důvěry v denním (obchodním) životě obvyklé.
Prodej nemocného dobytčete s ujištěním, že jest jen zanedbané, jinak však zdravé. Drobný zemědělec nemá dostatečných vědomostí k rozpoznání, zda jest zdrávo či nemocno.
Cena je tu »řejmě přemrštěnou« ve smyslu §u 7 zákona o trestání válečné lichvy ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. jen, převyšuje-li i skutečnou cena zdravého dobytčete jinak týchž vlastností.
(Rozh. ze dne 19. září 1925, Zm II 244/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 4. března 1925, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ů 197, 200 tr. zák., vyhověl jí, pokud jde o přestupek předražování podle §u 7 odstavec prvý zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti podle čís. 9 písm. a) a 10 §u 281 tr. ř. Proti výroku, že stěžovatel jest vinen zločinem podvodu, namítá stížnost, že stěžovatel neuvedl Josefa H-u lstivým předstíráním v omyl, tvrdě, že kráva jest zdráva; tato známka podvodu předpokládala by skrytost, nepoznatelnost předstírané skutečnosti, kdežto nemoc krávy byla podle výpovědí svědků Františky P-ové a Josefa B-y na první pohled zřejmá a sám Josef H. udal, že se mu již při koupi krávy zdálo, že kráva není zdráva, a že to také řekl Antonii H-é, spoluobžalované manželce stěžovatele. Námitka, jež opomíjí další část výpovědi svědka H-y o tom, со na jeho projev odvětila Antonie H-á, není provedena po zákonu. Nedbá toho, že rozhodovací důvody soudu prvé stolice zjišťují, že Antonie H-á, jež byla pouhým nástrojem stěžovatele a jednala tak, jak stěžovatel to žádal, krávu vychvalovala a vyprávěla, že kráva jest jen zanedbána, že pochází od opilé ženské, kterýžto závěr jest opřen obzvláště o poukaz na seznání Josefa H-y, že koupil krávu teprve, když mu bylo dáno ujištění, že kráva jest zdráva а k chovu se hodí. Tímto zištěním jest však zákonná známka podvodu, již stížnost popírá, opodstatněna. Omylem jest jakákoliv představa, se skutečností se nesrovnávající. V omyl jest uveden netoliko ten, v jehož mysli byla vyvolána nesprávná představa o skutkové okolnosti, již si dosud vůbec nepředstavoval, nýbrž i ten, v jehož mysli byla o některé skutečnosti na místě správné, se skutečností se srovnávající představy vyvolána představa od této původní jeho představy odchylná a se skutečností se nesrovnávající. Proto nezáleží na tom, že H. dospěl původně ze vzhledu krávy ke správné představě, že kráva jest asi nemocná. Rozhodným jest, že se rozhodl ke koupi krávy v mylném předpokladu, že jest zdráva, protože stěžovatel prostřednictvím své ženy, jež byla podle zjištění nalézacího soudu jeho nástrojem, odstranil uchlácholením pochybnosti Η-ou projevené původní správnou představu H-ovu o zdravotním stavu krávy a nahradil tuto představu v duši H-ově představou odchylnou a nesprávnou, že kráva jest zdráva. Zákonem předpokládaná lstivost předstírání není podmíněna úskočností, zvláštní záludností, t. j. takovým způsobem klamu, že nepravdivosti předstírané okolnosti a pravý stav věci, k níž se klam vztahuje, nepozná ani osoba nedůvěřivá a proto zvlášť opatrná. Pojem lstivého předstírání jest naopak naplněn jakýmkoliv oklamáním důvěry v denním, obzvláště obchodním životě obvyklé, jež klamaná osoba nemůže jako klam poznati prostředky, jí po ruce jsoucími. K bezpečnému rozpoznání, zda jest chatrný stav a vzhled dobytčete následkem choroby (nemoci), či toliko následkem nedostatečné péče a výživy dosavadním držitelem, jest potřebí zvláštních odborných vědomostí a zkušeností, jichž se jiným osobám, než lékařům a zvěrolékařům, obzvláště drobným zemědělcům, domkářům, jakým dle rozsudečných zjištění byl i svědek H., z pravidla nedostává. Přes to není obvyklé, dáti dobytče před koupí ohledati zvěrolékařem. Naopak jest obvyklou jakási důvěra, že i prodatel dobytčete neodchýlí se podstatně od skutečností v tom, co udá kupiteli o stáří, případných vadách nebo bezvadnosti a jiných vlastnostech dobytčete, k nimž se dle obchodních zvyků hledí při rozhodování o koupi určitého dobytčete a při stanovení ceny. Svědek H. mohl tudíž, aniž tím zanedbal opatrnost, v denním a obchodním životě obvyklou, přes původní své podezření, zda není kráva nemocna, uvěřiti Antonii H-ové, ujistivší ho, že kráva je zdráva a jen zanedbána, protože pochází od opilé ženy. V této své důvěře byl H. oklamán, takže mylná představa, z níž se rozhodl ke koupi, proň škodlivé, byla účinkem lstivého předstírání stěžovatelova. Jediná námitka, jíž čelí stížnost výroku o zločinu podvodu, neobstála, pročež bylo ji v tomto směru zavrhnouti jako neoprávněnou.
Naproti tomu namítá stížnost právem, že skutková podstata přestupku předražování, pod nějž byl skutek prvou stolicí zároveň podřaděn, není rozsudečnými zjištěními naplněna. K opodstatnění této části odsuzujícího výroku uvádějí rozhodovací důvody napadeného rozsudku pouze rozpjetí mezi nákupní cenou 800 Kč — o níž rozsudek na jiném místě uvádí, že kráva měla v okamžiku prodeje nejméně tuto cenu — a prodejní cenou 2010 Kč, a vědomí stěžovatele o pravé ceně krávy. Avšak přemrštěnost prodejní ceny byla podle dosavadních zjištění prvého soudu účinkem lstivého předstírání o zdravém stavu krávy; vždyť se H. dle nich v tuto cenu uvolil z mylné představy, že kráva jest zdráva. Přemrštěnou po rozumu §u 7 zákona o válečné lichvě byla by ona cena jen, kdyby nebyla přiměřena ani předstíranému stavu krávy, t. j. kdyby převyšovala i skutečnou cenu zdravé krávy jinak týchž vlastností, jakých byla kráva prodaná. Zřejmou přemrštěnost ceny v tomto smyslu nalézací soud nezjistil. Skutková podstata předražování předpokládá dále, by přemrštěná cena byla požadována u využívání mimořádných poměrů válkou vyvolaných. A tu nalézací soud zase nezjistil, že panovaly v době skutku ohledně dobytka ještě poměry mimořádné naznačeného rázu, totiž nedostatek nebo nedostatečná nabídka dobytčat válkou způsobená, umožňující prodatelům vymáhání cen přemrštěných a nutkající spotřebitele k uvolení se ve vyšší než přiměřené ceny; a dále nezjistil, že stěžovatel jednal netoliko v úmyslu, uváděním v omyl H-u na majetku poškoditi, požadovav za nemocnou krávu cenu přiměřenou zdravé krávě, nýbrž i v úmyslu, využiti poměrů naznačeného rázu požadováním ceny, přemrštěné i za předpokladu zdravého stavu krávy. Výrok prvého soudu, že skutek stěžovatelův, který jest v napadeném rozsudku podřaděn pod ustanovení §§ů 197, 200 tr. zák., naplňuje i skutkovou podstatu přestupku předražování, není (jak dolíčeno) v uvedených známkách tohoto přestupku skutečnostmi opodstatněn, spočívá na nesprávném použití zákona a bylo z důvodu čís. 10 §u 281 tr. ř. tuto část výroku o vině zrušiti. Pro dolíčený nedostatek skutkových zjištění nelze zrušovacímu soudu rozhodnouti hned ve věci samé, pročež bylo věc odkázati na nalézací soud, by o ní v tomto směru znovu jednal a rozhodl.

Citace:

č. 2096. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 496-498.