Úmrtí dra Fiedlera. Česká včela právnická utrpěla v poslední době řadu bolestných ztrát; po Ottovi, Storchovi zaznamenáváme dne 28. ledna t. r. úmrtí dra Frant. Fiedlera, jednoho z našich nejlepších právníků, národohospodářův a politikův. Dr, Fiedler se narodil r. 1858 ve Dvorech u Prachatic, byl napřed profesorem pražské obchodní akademie a konečné řádným profesorem véd právních a státních na pražské technice. Ryl též radon zemského výboru Českého, od r. 1901 říšským a zemským poslancem za Karlín a r. 1905 dostat odchodem Pražákovým uprázdněnou stolici veřejného práva na Karlově universitě; r. 1907 pak stal ministrem obchodu ve vládě Beckově. Dr. Fiedler byl věhlasným odborníkem jak v oboru práva správního (sem spadají hlavně jeho spisy o obecním statku a přepracování i vydání děl Pražákových), tak ve vědě národohospodářské; zde se zabýval zejména zemědělskou politikou (díla Zemědělská politika, Zemědělské zákony, Úvěr zemědělský a j.), potom mistrně vylíčil po stránce hospodářské i politické rakousko-uherský dualism ve spisech Rakousko-uherská vyrovnání po r. 1878 a Dualism rakousko-uherský. R. 1920 napsal dr. Fiedler své poslední velké dílo Socialism před válkou a po válce, jisté nejlepší kniha, jaká u nás dosud po převratu o problémech socialismu a socialisace byli napsána. Čeho dlužno při úmrtí dra Fiedlera litovati jest, že muži tak znamenitému nebylo umožněno zaujmouti ve veřejném a politickém životě osvobozené vlasti místo jeho hodné. Litovati jest toho tím více, čím méně jest u nás jedinců, kteří by přicházeli do života veřejného s takovou vědeckou erudicí, jakou vynikal dr. Fiedler. Režný.