NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Čís. 16104.

K pojmu obyčejné správy obecního jmění.
K obyčejné správě jmění náleží toliko úkony, jimiž se provádí již upravený způsob užívání majetkového objektu neb disposice s ním, tudíž veškeré úkony, odůvodněné obyčejným během věcí a zpravidla se opakující.
Není obyčejnou správou obecního jmění zcizení projektu silnice, pořízeného obcí značným nákladem. K odevzdání takového projektu do vlastnictví, třebaže do vlastnictví nadřízeného okresu převzavšího stavbu okresní silnice za přispění obce, jest potřebí usnesení obecního zastupitelstva. Nestačí projev mlčky (§ 863 obč. zák.).
(Rozh. ze dne 14. května 1937, Rv I 1736/35.)
Žalující okres se na žalovaném domáhá vydání projektu okresní silnice O.—Š., a to situačního plánu a podélného profilu uvedené silnice, tvrdě, že jest dotčený silniční projekt jeho výhradným vlastnictvím. Proti žalobě namítl žalovaný mimo jiné, že silniční projekt, o nějž jde, jest vlastnictvím obce O., k jejíž objednávce byl zhotoven a z jejíchž prostředků byl také zaplacen. Sborové orgány obce O. neučinily však platné usnesení o tom, že se onen situační plán a podélný profil převádí do vlastnictví žalujícího okresu, ke kterémužto převodu by nepochybně takovéto usnesení bylo potřebí. Situační plán a podélný profil, o jejichž vydání jde, měl žalující okres pouze zapůjčen. Soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud, převzav skutkové zjištění prvého soudu, že se obecní zastupitelstvo obce O. za přítomnosti zástupců okresního úřadu v M. B. dne 6. června 1932 usneslo, že obec přispěje na stavbu silnice částkou 56500 Kč a dá potřebné pozemky, a že se tedy o projektu nehlasovalo, poněvadž zástupce okresního úřadu Ing. M. řekl, že se projekty musí dáti, a že to se strany obce bylo považováno za věc samozřejmou, a sám doplniv zjištění ta tím, že Václava P. jako obecního starostu ani nenapadlo, aby v oné schůzi obecního zastupitelstva dal hlasovati též o tom, že má býti situační plán odevzdán okresu, poněvadž plány byly již u okresního úřadu jako stavebníka a byla to hotová věc, a dále, že se okresní výbor v M. B. na žádost obce 0, usnesl, že okres převezme stavbu okresní silnice, a uložil obci, aby předložila projekt řečené silnice, což obec učinila, dále že projekt měl zůstati uložen v úředních spisech okresního úřadu a že ho také bude zapotřebí k případným rekonstrukcím a opravám silnice, usoudil z uvedených zjištění, že oním usnesením obecního zastupitelstva bylo zároveň mlčky rozhodnuto i o projektu předloženém již okresnímu úřadu, takže projekt přešel do majetku okresu, aniž bylo třeba, aby se okres dožadoval formálního jeho odevzdání a aby se o tom obecní zastupitelstvo v O. zvlášť usnášelo, neboť, převzal-li žalující okres stavbu silnice, rozumělo se samozřejmě, že obec musí projekt přenechati okresu, poněvadž bez něho nebyla stavba silnice dobře možná, žalobu však zamítl z důvodů, o něž tu nejde.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a v otázce, v právní větě vytčené, uvedl v důvodech:
Ze skutkových zjištění odvolacího soudu plyne, že projekt okresní silnice O.—Š. byl žalujícímu okresu, který převzal stavbu uvedené silnice a projektu k tomu účelu nutně potřeboval, skutečně odevzdán, a přešel takto do jeho faktické držby. Jiná jest však otázka, zda ze zjištění napadeného rozsudku plyne i závěr, že žalující okres nabyl k projektu i vlastnictví, t. j. oprávnění s ním podle své vůle nakládati a každého jiného z toho vyloučiti (§§ 354, 362 a 366 obč. zák.). V té příčině nelze přisvědčiti odvolacímu soudu, který na dotčenou otázku odpověděl kladně. Projekt silnice, který dala obec O. vypracovati na svůj náklad za několik tisíc Kč, byl beze vší pochyby součástí obecního jmění. Co do správy obecního jmění a disposice s ním jest však podle § 31 č. 5 obec. zříz. pro Čechy obecnímu zastupitelstvu přikázáno usnášet! se ve všech záležitostech, jež nenáleží k obyčejné správě jmění, kdežto starostovi obce přísluší podle § 57 obec. zříz. čes. správa jmění obecního pouze v mezích určených obecním zastupitelstvem, tedy řádná obyčejná správa tohoto jmění. Do oboru obyčejné správy jmění náleží veškeré úkony, jimiž se provádí upravený již způsob užívání majetkového objektu nebo disposice s ním, tudíž veškeré úkony odůvodněné obyčejným během věcí a zpravidla se opakující, vůbec úkony menší důležitostii (srv. rozh. č. 276 Sb. n. s.). Mezi takové úkony nelze počítati zcizení projektu silnice pořízeného obcí poměrně značným nákladem po případě jeho odevzdáním do vlastnictví žalujícího okresu; neboť tu jde o záležitost, která nepatří již k obyčejné správě obecního jmění a jež je proto podle § 31 č. 5 obec. zříz. pro Čechy vyhrazena usnesení obecního zastupitelstva. Na tom nic nemění to, že poměr mezi obcí a okresem je povahy veřejnoprávní, neboť řečené ustanovení obecního zřízení v té příčině nerozlišuje. V souzeném případě se obecní zastupitelstvo v O. usneslo, že obec přispěje na stavbu silnice a že dá k tomu účelu potřebné pozemky, avšak o odevzdáni projektu do vlastnictví okresu v obecním zastupitelstvu se nehlasovalo. Předpoklad, že zástupce okresního úřadu prohlásil, že obec musí okresu dáti projekty, že to podle názoru obecního starosty bylo se strany obce považováno za věc samozřejmou a že to byla »hotová věc«, nemůže nahraditi formální usnesení obecního zastupitelstva. Starosta sám nemohl svým prohlášením, jež snad učinil vůči zástupci okresního úřadu, obec zavázati, neboť tam, kde není platného usnesení, ač jest obecním zřízením předepsáno, není platného projevu vůle obce. Že by řečeným usnesením obecního zastupitelstva o poskytnutí příspěvku a pozemků pro stavbu silnice bylo mlčky rozhodnuto' též o tom, že obec odevzdává projekt silnice do vlastnictví okresu, nelze uvésti v soulad ani s ustanovením § 863 obč. zák., neřkuli s ustanoveními §§ 31 a násl. obec. zříz. pro Čechy. Ježto tedy žalující okres neprokázal platný právní důvod pro nabytí vlastnictví k projektu, jehož vydání se vlastnickou žalobou, o niž v souzené věci jde, domáhá, nedokázal ani své vlastnictví, a proto odvolací soud nepochybil zamítnuv žalobu, třebaže tak učinil z jiných důvodů.

Citace:

č. 7946. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 571-573.