Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 1 (1919). Praha: Ministerstvo sociální péče, 623 s.
Authors:
= Právník, 60 (1921)
PDF

Obhájce svazku manželského nemusí se dovolali ve sporu
o rozluku.


Ve sporu o rozluku podal obhájce svazku manželského revisi, odvozuje tuto povinnost z posl. odstav. § 13 zák. o rozluce z 22. května 1919 č. 320, dle kteréhožto ustanovení se má postupovati ve sporech o rozluku podle předpisů v řízení o neplatnost manželství.
Avšak nejvyšší soud rozhodnul, že obhájce svazku manželského nebyl vzhledem k ustanovení § 18 dvor. dekretu ze dne 23. srpna 1819 č. 1595 sb. zák. s. a § 16 nař. min. spravedlnosti z 9. prosince 1897 č. 283 ř. z., zákonem zavázán podati dovolání, poněvadž tu nešlo o neplatnost manželství, nýbrž o rozluku; ježto však opravný prostředek přece podal a ve věci samé provedl, bylo mu přisouditi náklady spisu dovolacího podle § 1 zák. ze dne 2. února 1909 č. 24 ř. z.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 30. června 1920, č. j. Rv 117/20/1.
Dr. Feigl.
Citace:
SCHOENBAUM, Emil. Náhradní ústavy pensijního pojištění. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 6, s. 153-162.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).