Č. 10097.

Stavební právo (Čechy): Za ustanovení stavební čáry a úrovně nutno žádati ve všech případech uvedených v § 18, odst. 1 stav. ř. bez ohledu na to, byla-li stavební čára pro dotčený úsek veř. ulice již stanovena, či má-li teprve býti stanovena.
(Nález ze dne 26. října 1932 č. 17823/30.) Věc: Jindřich a Kateřina W. v K. proti zemskému úřadu v Praze o stavební povolení.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 9. říjra 1925 udělil obecní úřad v T. st-lům Jindřichu a Kateřině W. povolení k nástavbě patra ve formě mansardy na vile čp... a k jiným menším adaptačním pracím na této budově, k přestavbě budovy garáží na dílny a k přestavbě budovy remisy a stájí na garáže a byty. Při tom poznamenal obecní úřad, že stavební zařízení prováděná na stájích jsou nástavbou a přístavbou, ke které je zapotřebí určení stavební čáry a rovinné úrovně podle § 16 stav. ř., ježto stavba ta leží při veřejné ulici projektované polohovým plánem a dotýká se této ulice tím, že v šířce asi 5 m vybočuje do ulice polohovým plánem projektované. Obecní úřad však upustil od provedení řízení podle § 18 stav. ř. vzhledem na prohlášení stavebníků učiněné i za právní nástupce, že postoupí bez výloh a bez břemen potřebnou část plochy obci pro účely uliční, a že dovolí za určitých podmínek zboření oné části stájí, která stojí na pozemku uličním, jakmile dojde ke stavbě ulice, aniž by za to požadovali nějaké odškodnění.
K odvolání městské obce K. zrušil okresní úřad v Karlových Varech výměrem ze 4. února 1929 rozhodnutí obecního úřadu v T. a vyslovil, že dříve než se udělí stavební povolení, má býti zavedeno řízení podle § 18 stav. ř. za účelem sdělení stavební čáry a rovinné výše. V důvodech poznamenal okresní úřad, že obecní úřad v T. sám přiznává, že jde o stavbu, která vyžaduje předchozího určení stavební čáry a rovinné výše. Obecní úřad se domnívá, že přes toto ustanovení může se přenésti vzhledem k prohlášení stavebníků učiněnému při komisi a udělil přes toto ustanovení konsens ke stavbě. Tím se však obecní úřad přenesl i přes námitky uplatňované sousedy a interesenty při komisi, v čemž dlužno spatřovati vadu řízení, pro kterou rozhodnutí 1. stolice musilo býti zrušeno.
Odvolání, které st-lé z tohoto rozhodnutí podali, zamítl zemský úřad v Praze nař. rozhodnutím z těchto důvodů: »V daném případě jde: 1. o nástavbu patra ve formě mansardy a jiné menší adaptační práce, 2. o přestavbu budovy garáží na dílny, 3. o přestavbu budovy remis a stájí na garáže a byty, při čemž se na této budově nastavuje v celém jejím půdorysném rozsahu nové patro. Všechny budovy, na něž se navrhují v předu uvedené stavební úpravy, leží v obci T. na stavební parcele č..., která hraničí se dvou stran s veřejnými ulicemi. Vila a garáž (dosavadní) leží uvnitř parcely a jsou vzdáleny od ulice kolem jdoucí, resp. její regulační čáry cca 20 m. Naproti tomu další budovy, t. j. stáje a remisa, které jsou po délce k sobě přistavěny a tvoří souvislý stavební celek, hraničí přímo svou čelní zdí s ulicí, při čemž regulační čára platného plánu polohy řeže tuto stavbu na hloubku téměř 5 m a nová regulační čára plánu, který se projednává, má hloubku asi 9 m. Podle ustanovení § 18 stav. ř. pro Čechy podléhají předchozímu určení stavební čáry nové stavby, přístavby a přestavby při veřejných třídách a ulicích. Ve sporném případu jde o zřízení úplného nového patra na budově při veřejné ulici, která jest řezána regulační čarou. Jde tedy ve smyslu stav. ř. o přístavbu (ve směru vertikálním), neboť se jedná o stavební dílo, které, kdyby se nepřipojovalo k dosavadní stavbě, mohlo by býti pojímáno za samostatně existující a určitému hospodářskému cíli sloužící stavební objekt. Bylo tedy třeba říditi se ustanoveními § 18 stav. ř., což se nestalo.«
Stížnost stavebníků proti tomuto rozhodnutí podaná namítá mimo jiné, že v daném případě nebylo zapotřebí předchozího určení stavební čáry, ježto v případě stavebních úprav uvedených v bodu 3 nař. rozhodnutí jde nejvýše o nástavbu a nikoliv o zastavění dosud volného prostranství. Stížnosti nelze v tomto jejím bodě dáti za pravdu. Podle § 18 stav. řádu je zapotřebí vyžádati si předchozího sdělení stavební čáry při všech zamýšlených novostavbách, přístavbách a přestavbách, jež mají býti zřízeny při veřejné komunikaci. Žal. úřad uznal, že adaptace prováděné na budově remisy a stájí jsou přístavbou ve směru vertikálním a že tedy, ježto budova leží při veřejné komunikaci, je zapotřebí předchozího určení čáry stavební. Stížnost nepopírá, že jde o přístavbu při veřejné komunikaci. Namítá toliko, že nejde o zastavění prostranství dosud volného, a snaží se z této okolnosti vyvoditi, že zmíněná stavba předchozímu určení stavební čáry nepodléhá. Než okolnost, že nejde o zastavění prostranství dosud volného, nemá podle § 18 stav. řádu rozhodného významu pro povinnost stavebníkovu vyžádati si sdělení stavební čáry. Podle cit. zákonného předpisu záleží jedině na tom, má-li se zříditi přístavba při veřejné komunikaci, čehož stížnost nepopírá.
St-lé namítají dále, že městská obec K. neměla legitimace odporovati stavebnímu povolení z té příčiny, že nebylo dříve provedeno řízení podle §§ 18 a 19 stav. řádu, ježto prý rozhodnutí o tom, má-li řízení o ustanovení čáry stavební a výškové úrovně býti provedeno, je podle § 19 tohoto řádu zůstaveno volné úvaze stav. úřadu, takže úřad tento může prý od provedení řečeného řízení upustiti, aniž sousedé mohou tomu odporovati. Ani tato námitka není důvodná.
Jde-li o novostavbu, přístavbu nebo přestavbu při veřejné komunikaci, je stavebník za všech okolností povinen vyhověti předpisu § 18 stav. řádu, t. j. musí prve, než podá žádost za povolení ke stavbě, žádati stavební úřad, »aby mu dal věděti, v jaké čáře stavební a v jaké výšce rovinné má se stavěti«. Předpis tento jest kogentní. Stížnosti lze jen potud přisvědčiti, že o žádosti stavebníkově za ustanovení čáry stavební a výškové úrovně nemusí za všech okolností býti provedeno řízení komisionelní, o němž jedná § 19 stav. řádu. Důvod, ze kterého toto komis, řízeni může odpadnouti, je prostě ten, že stavební čára a výšková úroveň byla již při jiné příležitosti řádně — zejména s účinkem pro interesenty — ustanovena, a že stav. úřad neshledá potřeby, aby z podnětu stavby nyní zamýšlené byla čára stavební a výšková úroveň jednou již ustanovená revidována. Zákon rozeznává mezi sdělením čáry a úrovně pravoplatně již ustanovené, a mezi vyšetřením čáry a úrovně pravoplatně ještě neustanovené. Rozdíl tento je z druhého odstavce § 19 stav. ř. zcela jasně patrný. Než z ustanovení tohoto odstavce je také patrno, že za ustanovení stav. čáry a úrovně sluší žádati ve všech případech uvedených v § 18 odst. 1, bez ohledu na to, zdali pro dotčený úsek veřejné třídy neb ulice stavební čára již stanovena byla či teprve stanovena býti má. V případě dnešního sporu nesdělil úřad stavebníkům stavební čáru řádně stanovenou, t. j. platnou čáru regulační, nýbrž povolil přístavbu v čáře staré, ve kteréžto dříve bývalo stavěno, která však pozbyla již právní platnosti a tato stará čára podle nepopřeného zjištění nař. rozhodnutí vybočuje téměř o 5 ni z čáry regulační nyní platné. Povolení ke stavbě v této restituované dřívější čáře nemělo tedy st-lům býti uděleno bez předchozího řízení podle § 19 stav. řádu a bez předchozí změny nyní platné čáry regulační. Vytýkati tuto nezákonnost byla pak městská obec K. již jako sousedka legitimována, a bylo-li jejím námitkám v tom směru vzneseným vyhověno, odpovídá to zákonu.

Citace:

č. 10097. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 450-453.