NPD documents search: Všehrd, 5 (1924)

— Čís. 7416 —
Čís. 7415.

Ujednání, podle něhož pivovar, poskytuje hostinskému zápůjčku, zavázal si ho, že bude pro svou živnost odebírat i pivo po řadu let výhradně od něho za normálních podmínek, a že, pro případ, že nedodrží toto ujednání, zaplatí pivovaru pokutu, není neplatným.
(Rozh. ze dne 15. října 1927, Rv I 115/27.)
Podle dlužního úpisu ze dne 12. prosince 1922 zapůjčil žalující akciový pivovar žalované hostinské 20 000 Kč a žalovaná zavázala sebe, i své právní nástupce v držení usedlosti na dobu 10 let odebírati v jejich hostinci k výčepu určené pivo jedině od žalobce za normálních podmínek a zavázala se dále, pro případ, že nedodrží tohoto ujednání, zaplatiti žalobci pokutu 12 000 Kč. Ježto žalovaná nedostála tomuto závazku, odebírajíc pivo od jiného pivovaru, domáhal se na ní žalobce zaplacení 12 000 Kč. Procesní soud prvé stolice zamítl žalobu pro tentokráte, odvolací soud odvolání žalobce nevyhověl, k odvolání žalovaného zamítl žalobu nadobro.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a uložil odvolacímu soudu, by ve věci dále jednal a rozhodl. — Čís. 7416 —
Důvody:
Odůvodněno jest dovolání z důvodu čís. 4 § 503 c. ř. s., pokud se odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil ujednání stran ze dne 12. prosince 1922. Podle odstavce V. dlužního úpisu ze dne 12. prosince 1922, v němž žalovaná potvrzuje příjem zápůjčky 20 000 Kč od žalujícího pivovaru, se žalovaná zavázala odebírati po dobu 10 let pivo určené k výčepu pro svou kavárnu výhradně od žalobkyně za normálních podmínek a, pro případ, že nedodrží toto ujednání, zaplatiti žalobkyni pokutu 12 000 Kč. Odvolací soud považuje toto ujednání za neplatné jednak z důvodu nemožnosti podle § 878 obč. zák., jednak proto, že se takové ujednání příčí dobrým mravům (§ 879 obč. zák.). K odůvodnění svého názoru se dovolává odvolací soud rozhodnutí nejvyššího soudu čís. sb. 1039 a 5084 a aplikuje v obou směrech právní názory tam vyslovené na souzený případ. Prvé rozhodnutí se však vůbec na tento případ nehodí, jelikož má za základ jiný skutkový stav i jiné hospodářské a právní poměry. Pokud se druhého, odvolacím soudem dovolávaného rozhodnutí tkne, šlo v tomto rozhodnutí čís. 5084 o smlouvu, jež zavazovala žalovanou, že musí po 20 roků odebírati pivo ze žalobcova pivovaru, zároveň však výslovně vylučovala povinnost pivovaru, dodávati pivo do hostince žalované, a přes to jí ukládala smluvní pokutu, kdyby odjinud pivo odebrala. Taková smlouva ovšem byla nemravná, jelikož jí byla vydána žalovaná strana na pospas libovůli pivovaru. V souzeném případě pivovar svou povinnost k dodávce piva žalované nevyloučil, přijav její závazek k odebírání piva za normálních podmínek, a jest nesporno, že žalující pivovar žalované pivo také dodával, poskytnuv jí dokonce značnou zápůjčku (20 000 Kč) na investice v její kavárně. Bylo tedy v jeho vlastním zájmu, by dodával co nej větší množství piva již proto, by investovaného nákladu využil k docílení většího zisku ze vzrůstající dodávky piva, a také konkurenční ohledy ho nutily k tomu, by v době, kdy výroba piva není již omezena jako v letech poválečných, si zajistil odbyt piva. Smlouva o závazném odběru piva po určitou dobu za takových okolností, jak byly v tomto případě zjištěny, nepříčí se zákonným předpisům, nevykorisťuje se jí tíseň druhé smluvní strany a nepříčí se ani dobrým mravům (§ 879 obč. zák.).

Citace:

č. 7415. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 309-310.