NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4024.

Nemocenské pojišťování: * Zapsané pokladně pomocné není za platnosti zák. o nemoc. pojištění z r. 1919 a 1920 bráněno, pojati do svých stanov ustanovení obdobné čl. VI. zák. č. 457/1917 (o přestupu členů k jiné pokladně).
(Nález ze dne 14. října 1924 č. 17605). Věc: Živnostenská pokladna nemocenská, zapsaná pokladna pomocná v K. (adv. Dr. Fleischmann z Prahy) proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Dnem 11. července 1922 odhlásila správní komise okr. silničního výboru v K. veškeré u ní zaměstnané a již po léta u Živnostenské pokladny v K. pojištěné osoby, za tím účelem, aby je pojistila u okr. nem. pokladny v Kr.
Představenstvo živn. nemoc. pokladny v K. nevzalo ohlášení na vědomí s poukazem k § 7 svých stanov a sdělilo správní komisi okr. siln. výboru v K., že nemocenské příspěvky za řečené osoby na dále budou předpisovány.
Nař. rozhodnutím vyslovilo min. soc. péče v pořadí instancí, že stěžující si pokladna jest povinna odhlášku vzíti na vědomí a ji projednati.
Rozhodnutí toto odůvodněno takto:
»Ustanovení článku VI. zák. z 20. listopadu 1917 č. 457 ř. z., jež omezuje volnost členů při přestupování z okr. nemoc, pokladny do některé jiné v § 11 nemoc. zák. uvedené pokladny, dlužno považovati jako ustanovení výjimečné, zavedené ve prospěch okr. nemoc, pokladen. Na jiné nemoc, pokladny než okresní, nelze proto použíti tohoto výjimečného ustanoveni bez výslovného zák. předpisu. Takový zák. předpis však dosud vydán nebyl a nelze jej zejména spatřovati v ustanovení čl. XXVI zák. z 15. května 1919 č. 268 Sb., poněvadž nemoc, pokladnám zde uložená povinnost přizpůsobiti své stanovy tomuto zákonu nemůže se týkati těch předpisů, kde zákon sám určitá oprávnění přiznává výslovně jen okr. nemoc. pokladnám.«
O stížnosti uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutí spočívá na právním názoru, že ustanovení článku VI. zák. č. 457 ř. z./1917 jako výjimečného ustanovení zavedeného pouze ve prospěch okr. nemoc, pokladen nelze použíti na poklady jiné než okresní. Tomuto názoru nemohl nss přisvědčiti. Cit. předpis jest, jak žal. úřad správně má za to, posuzovati jako ustanovení výjimečné, zavedené ve prospěch okr. nemoc, pokladen, a to jako výjimka z pravidla, obsaženého v § 13 nemoc. zák., dle něhož vystoupení z okresní pokladny nemoc, jest možno kdykoliv na průkaz pojištění u některé jiné pokladny uvedené v § 11 nemoc. zák.
Aby okr. pokladnám nemoc, usnadněno bylo vnitřní úřadování, dal jim zákonodárce cit. předpisem článku VI. na vůli zavázati členstvo, aby z pokladny vystupovalo jen koncem kalendářního půlletí, bylo-li vystoupení ohlášeno nejpozději měsíc před tímto dnem. Z toho, že zákon tímto předpisem pro okr. pokladny nemoc. stanovil výjimku z pravidla obsaženého v § 13, členy její omezující, avšak pro pokladnu znamenající prospěch, nelze ještě vyvozovati, že by takový výjimečný předpis nemohl býti pojat do stanov zapsané pokladny pomocné, kterouž jest stěžující si pokladna.
Jak vysvítá z § 7 zák. ze 16. července 1892 č. 202 ř. z. a z § 60 nemoc. zák. z roku 1888 věnovalo zákonodárství o nemoc. pojišťování těmto útvarům spolkovým svoji péči pouze potud, aby stanovy zapsaných pokladen pomocných provádějících nemoc, pojišťování s účinkem cit. § 7, odst. 3, vyhovovaly předpisům § 60 nemoc. zák. i co do pojistných dávek a materielních nároků pojištěnců vůči pokladnám, aby tito nebyli v horší situaci nežli členové okr. pokladen nemoc.
V jiných směrech zák. o nemoc, pojištění se disposiční volností zapsaných pokladen pomocných, upravené zákonem z 16. července 1892 č. 202 ř. z., nedotýkal a ponechával jim zejména možnost stanoviti v rámci tohoto zák. autonomně podmínky nabývání a pozbývání členství, tudíž i podmínky pro vystoupení z pokladny.
Tento právní stav nebyl v žádném směru dotčen ani novelami k zák. o nemoc. pojištění z 15. května 1919 č. 268 Sb. a z 22. prosince 1920 č. 689 Sb.
Není tudíž zákonného předpisu, jenž by bránil zapsaným pokladnám pomocným, aby pojaly do svých stanov ustanovení obdobné článku VI. zák. z 20. listopadu 1917 č. 457 ř. z.

Citace:

č. 4024. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 602-604.