Čís. 14457.
Exekuce na společenský podíl dlužníkův.
Podle § 333 ex. ř. má vymáhající věřitel právo na zrušení společnosti jen, pokud povinný společník měl toto právo.
(Rozh. ze dne 19. června 1935, R I 289/35.)
Prvý soud povolil československému státu jako vymáhajícímu věřitelovi exekuci na společenský podíl dlužníkův. Rekursní soud k rekursu poddlužníka firmy Sch. v P. exekuční návrh zamítl. Důvody: O právu poddlužnice ke stížnosti nelze pochybovati vzhledem k ustanovení § 294 ex. ř. Exekuce neměla bytí povolena, když vymáhající strana v návrhu svém ani netvrdila, že již vedla exekuci na soukromé jmění povinného a že tato zůstala bez výsledku, což je nezbytným předpokladem pro povolení exekuce na společenský podíl povinného, který na ni připadne ze jmění společnosti při jejím zrušení podle čl. 126 obch. zák. zachovaného v platnosti čl. VII úvoz. zák. k ex. ř. Vzhledem k ustanovení § 3 odst. druhý ex. ř. není ovšem třeba, aby již při podání návrhu na povolení exekuce bylo prokázáno, že exekuce na soukromé jmění povinné strany byla vedena, jak to požaduje stěžovatelka, a postačilo by pouhé tvrzení vymáhající strany, o němž soud ze svých spisů mohl by se přesvědčiti, ale ani toto její návrh neobsahuje. Neměla proto býti exekuce povolena. Na cit. ustanovení § 3 odst. druhého ex. ř. jest poukázati také, pokud stěžovatelka tvrdí, že měla vymáhající strana prokázati, že dlužník je skutečně jejím veřejným společníkem. Postačí tu pouhé tvrzení vymáhající věřitelky, jež v návrhu jejím jest obsaženo; nasvědčuje tomu i stěžovatelkou citované usnesení § 54 čís. 3 ex. ř. slova »vše udati«, tedy nikoli prokázati. Prokázati musí vymáhající strana v návrhu na povolení exekuce takovéto jen exekuční titul a nejvýše vedla-li exekuci na soukromé jmění dlužníkovo u jiného soudu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
O právní platnosti čl. 126 obchod, zák. vedle předpisu § 333 ex. ř. nelze pochybovati a stačí v tom směru poukázati ná nauku Dr. Tilsche »Der Einfluss der Civilprozessgesetze str. 282, Dr. Hermann Otavský, Všeobecný zákoník obchodní Kompas vyd. díl V. str. 160 a Schauer, Exekutionsordnung III. vyd, poznámky k § 333 ex. ř. Rekurent netvrdil v návrhu exekučním, že povinnému příslušelo právo výpovědi ze společnosti,, a také nežádal za přikázání k vybrání nároku na likvidační podíl, aby mohl vypověděti společnost jménem povinného dle § 333 ex. ř. Vedení exekuce dle § 333 ex. ř. ovšem nevyžaduje předchozí bezvýsledné exekuce na soukromé jmění povinného, jak je tomu dle čl. 126 obchod. zák., kterýž opravňuje soukromého věřitele společníka k výpovědi společnosti bez ohledu na to, zda společníku přísluší právo k výpovědi čili nic, — avšak dle předpisu § 333 ex. ř. má vymáhající věřitel právo na zrušení společnosti jen, pokud společník — povinný, takovéto práva měl. (Srovnej Dr. Tilsch: Der Einfluss der Civilprocessgesetze str. 181, Dr. Wenig, Příručka obchodního práva seš. 4 str. 43.) Že by právo k takové výpovědi povinnému příslušelo, rekurent v návrhu netvrdil. Rekursní soud právem zamítl exekuční návrh pro nedostatek zákonných předpokladů čl. 126 obch. zák.